Jak se v případě záložních zdrojů řeší ochrana před úrazem elektrickým proudem?
Jan Alin:
Citace: Boleslav 22.03.2008, 15:49
Zajímá mne, jak se v případě záložních zdrojů řeší ochrana před úrazem elektrickým proudem?
V zásadě je nutno se držet návodu výrobce daného zdroje a projektu, při tak malém množství informací nelze odpovědět přesněji.
Záložní zdroje mají totiž dost rozdílné vlastnosti a některé dokonce mají jmenovitý proud větší než zkratový takže klasicky vypočtené jištění nefunguje. Taktéž měření smyčky nelze provádět klasickým způsobem protože většina přístrojů měří za UPS blbosti.
V praxi mám někdy dojem že to neřeší nikdo, prostě se natahá klasicky elektrika a za peníze co zbudou se dokoupí "nějaký" zdroj. Jinak si nedovedu vysvětlit že náhradní zdroj není schopen ani naběhnout po výpadku protože nabíhá do zátěže (zdaleka ne odporové) což nezvládne.
Boleslav:
Z centrální jednotky pro nouzové osvětlení jsou připojené 4 větve, každá po 15 svítidlech. Nouzové osvětlení je provozováno nejenom při požáru. Také při výpadku napájecí sítě a to na únikových cestách a dále v prostorách větších než 60 m2.
Ochrana se zřejmě zajistí automatickým odpojením od zdroje. Kde nelze zajistit odpojení v požadovaném čase, provede se pospojování lde čl. 411.3.2.6.
Situaci v Česku komplikuje příloha NB se svými požadavky na odpor uzemnění.
Dle platných předpisů musí být nouzová svítidla také venku na výstupu z objektu. Nouzová svítidla s vyšším krytím jsou ve třídě II. A aby vše nebylo tak jednoduché, tak nám v Česku zavedli v ČSN 33 2000-4-41 ed.2 tabulku NA.2, která stanoví ztěží realizovatelné podmínky pro stupeň ochrany "doplněná". Žádná z nabízených možností - elektrické oddělení, chránič nebo doplňková izolace se mi nelíbí.
Také nevím, jak zajistit stupeň ochrany "doplněná" dle tabulky NA.2 např. pro celoplastové přípojkové, jistící nebo elektroměrové skříně. Opět jde pouze o český problém.
Málek Ludvík:
Centrální napájecí zdroj nouzového osvětlení nn podle mne v takových případech vyžaduje, aby byla dodržena ochrana oddělením obvodů (či jak se to dnes jmenuje). V případě mn se pak jedná o bezpečné napětí opět z galvanicky odděleného zdroje. Pokud je toto dodrženo, k úrazu může dojít jen za podmínky, kdy ndn vznikne pouze mezi vodiči nn zdroje UPS. Jelikož nevím o případu úrazu z nouzového zdroje při likvidaci požáru, statisticky podle mne nemá smysl řešit vyšší stupeň zabezpečení.
Jaroslav Hofman:
Vrátím se k problému UPS-ky,která je vlastně vřazena do síťových rozvodů pro zachování napájení v době výpadku.
Většina mnou známých UPS pracují tedy při výpadku jako samostatné soustavy IT
a pak je nutno vložit do soustavy hlídač izolačního stavu.
Jedná se o izolovanou soustavu,zde nepomůže chránič a jistič pouze při zkratu živých vodičů proti sobě.
Při síti IT se nám nemá kam zkratový proud vrátit,protože jsme vlastně iz.soustava.
Většina UPS již nyní pracuje v soustavě TN-S provoz pracuje síťově je předřazen jistič,popřípadě chránič.
Domnívám se že pokud není nějaká velká UPS na kterou pracují i některé stroje,není nutno vkládat ani H.I.S,většina těchto zdrojů je instalována opravdu jen pro udržení počítačů,serverů apod.
Jiný záložní zdroj například pro nouzové osvětlení jsem samozřejmě osadil H.I.S
(poklona) předem odborníkům za příspěvky
Jaroslav Vojtek:
OCHRANA PRED ÚRAZOM EL. PRÚDOM V ROZVODOCH ZA UPS
Ochrany pre UPS s priebežným N vodičom - stanovisko výrobcu.
Zdroje UPS sú výrobky skonštruované ako spotrebiče triedy I s možnosťou pripojenia do sústavy TN-S, TT a IT (za určitých okolností aj TN-C). Od toho závisí aj druh ochrany pri prvej poruche. V našich inštaláciách je to spravidla ochrana samočinným odpojením napájania. Výstupná sieť UPS môže byť TN-S (pri nevypínanom vodiči N), TT, alebo IT (pri použití OT+strážič izolačného stavu). UPS vyhovuje bezpečnostným normám ČSN/STN EN 60 950 (36 9060) a ČSN/STN EN 62 040 (36 9066) diely 1 až 3 s nadväznosťou na ČSN/STN 33 2000-4-41. UPS je uvádzané do obehu v zmysle zákona 264/99 Z.z. (SR) alebo 22/97 (ČR).
V konkrétnom prípade ktorý riešite, ide o klasické zapojenie bez oddeľovacieho trafa. Vodič N býva v novších UPS priebežný a sieť na výstupe je totožná s verejnou sieťou, t.j. TN-S. To je obvyklý prevádzkový stav, do ktorého nie je možné zaradiť strážič izolačného stavu. Treba zapezpečiť, aby N pól v prívode ku UPS nebol odpínaný. Jedine kontinuita N zabezpečí trvalú prevádzku v sieti TN.
V zálohovom režime je pri vypínanom N póle na výstupe sieť IT alebo oddelené obvody. To je prípad malých UPS pripájaných k sieti pomocou vidlice. Povinne predpisovaný strážič izolačného stavu podľa čl. 413.1.5.4 STN 33 2000-4-41 nie je nutný podľa francúzskej normy CEI 64-8. Odôvodnením je veľmi malá pravdepodobnos ť druhej poruchy v krátkom čase zálohového režimu UPS.
Riešená problematika nie je jednoduchá, pretože absentujú riešenia na rozhraní predpisových a predmetových noriem. UPS je zdroj a zároveň spotrebič! Konkrétne a zdĺhavé otázky môžem zodpovedať aj na adrese j.vojtek@elteco.sk. Všeobecné otázky uvítam na tomto fóre.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana