Značení konců vodičů v řídících obvodech prac.strojů.

<< < (2/3) > >>

Martin Kurka:
Vážený pane Doležale, nevím, vzal jsem nějaké schema, které mi přišlo pod ruku. Patrně to bude Wago 280-681 s nastrčeným varistorovým blokem LV-S1 či LV-V1 od Lutze, nebo pod svorky podstrčeným LV-S9, nebo jen prostě s čistým varistorem - jestli to bude PELV napětí pro DC motor. Taky jde "upravit" do svorek  LV-S11, ale to už není korektní.

Petr Doležal:
OK, jen mi zdálo logičtější, kdyby potenciály 58 a 59 z KM4 vedly na KM5, tím spíše, že jsou asi vedle sebe. Možná to vzniklo překopírováním spojů 264 a 10. Takhle na první svorku 58 (i 59) vedou 4 spoje (včetně kabelové žíly). Proto ten dotaz, zda mezi "tuplovanými" svorkami 58 (i 59) není klema v rámci konstrukce svorky.

raj:
Kdyz rozvrtate rozvadec z Nemecka, Anglie ci Irska, tak na koncich vodicu velmi casto nenajdete NIC. Jen v dokumentaci naleznete cisla svorek pristroju. Italove znaci casto "potencialove" (viz kolega Kurka). My znacime vodice odkazem, tzn. KAM je druhy konec vodice pripojen. Vse je jen otazka zvyku.

Martin Kurka:
To Doležal: dobrá připomínka, to se projektant určitě umaloval, určitě to zapojené tak jak píšete, naschvál to porovnám s reálem, až tam někdy pojedeme.

To Rajmont: Také jsem si o pár rozvaděčích myslel, že tam je NIC a ona tam byla malinká čísla vytavená přímo do bužírky vodiče.
http://www.kabex.ch/de/produkte.html
http://www.taymer.com/html/wire_marking_machine_hot_stamp.html
http://www.itw-norwood.com/KIP20.html
A taky jsem měl rozvrtáno pár rozvaděčů z Německa, Anglie či Irska, kde vodiče byly pedanticky značené číselnými návlečkami s normovaným barevným rozlišením, kde byly použity rozdílné barvy vodičů pro řídící napětí z cizích zdrojů PELv a nn, přístroje měly značení nejen na sobě, ale i druhé na desce, všechny zásuvky kódované -  takže se člověk mohl jen učit.

Ale v podstatě i NIC pokud je jednoznačně označená svorka na přístroji určí o jaký vodič jde a kam všude může jít.  Jen je nefér, když děláte nabídku na rozvaděč pracovního stroje, že málokterý investor si značení vodičů předepíše a pak jsou pracnosti a ceny neporovnatelné . Pokud bych byl chudý investor tak na strojích, které jedou v lince, nebo jedou v trojsměnném provozu bych značení vodičů požadoval všude a v ostatních strojích  bych značení na vodičích požadoval všude na vnějších spojích a na přívodních kabelech do svorek rozvaděče. Jenže dnes tu jsou leckde stroje, které v EU už neprošly, pak se k nám ještě pokud jsme nebyli v EU dovezly a kdyby mohly pracovat  ještě na dopravních paletách, tak se to oněm dovozcům vyplatí, až budou tu montovnu zase stěhovat dále na východ. A tady ty stroje udržují v chátrání elektrikáři, kteří nemají ani schemata od těch strojů a při opravách si je malují na čtverečkované papíry podle tahání za dráty mezi neoznačenými svorkami a neoznačenými přístroji. Stroje z Mexika s přilepenými transformátory 220/120V na vnějších bocích rozvaděčů - pro řídící obvody 110V 60Hz, ale klidně vše napájené z 50Hz, takže skříně a přístroje topí jako kamna a cívky stykačů a relé hoří o motorech nemluvě.  Pro takové investory bude každý výrobce drahý.
BTW - Zlatý interní technický standart Škodovky, tam když prohraju s cenou, tak vím, že jsem drahý a ne že jsem poctivý a proto blbý a navenek drahý. 
Všem, kteří se jen mihnou kolem elektrovýzbroj e strojních zařízení doporučuji http://company.skoda-auto.com/cze/technology/standards/standards.htm
1.11 Elektrika.pdf
5.13 Řídící technika.pdf
5.11 Elektrické montáže a instalace.pdf
A každému bych doporučil absolvovat jejich přejímku, kde s německou důkladností ty standardy vyžadují. 
Kdyby měl každý investor takový standard, pak by dotaz pana Skipaly vůbec nebyl vznesen.

Petr Skipala:
Přikládám detail jednoho z výše uvedených rozvaděčů.Jak se vám ty popisy líbí? Jako by tam bylo ono NIC.

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana

[*] Předchozí strana