frekvenční měnič vs. proudový chránič

<< < (2/4) > >>

Oldřich Horáček:
Měnič 5,5kW je v přístroji, který slouží k přesnému řezání vzorků oceli pro další analýzu struktury. Kromě motoru a měniče je tam tedy hodně další elektroniky, která zabezpečuje chod. Co se týče základního el. propojení vše je provedeno podle EN60204 tzn. také pospojování vnitřních neživých částí. Co se týče chrániče máme požadavky z jiných států (např. Dánsko) na jeho umístění. Většinou mají laboratoř nebo zkušebnu napájenou přes chránič. V požadavku na instalaci zařízení tedy bude, že pokud je nutné provozovat naše zařízení přes chránič, musí to být class B, 300mA - ochrana pro spojení s neživými částmi. Instalace musí být podle EN50178 - 5.2.11 pevná. Dále je nutné provést zdvojení ochranného vodiče pro připojení atd... to už bude záležet na zákazníkovi a místních nařízeních. Informce o tom že typ G je možné použít všude tam kde je normální ELCB je zajímavá. Kde prosím možné tuto informaci najít? Myslíte že v mém případě je možné připojit zařízení přímo přes chránič třídy S?

Hynek Bureš:
Ještě se bez mučení přiznám, že kdyby mi dodavatel stroje předepsal předřazený chránič třídy "B" tak bych nevěděl o co jde a jaký tedy použít. Předmětovou normu nemám a nikde u výrobců jsem toto označení nenašel. Jedině AC versus A podle citlivosti na střídavé nebo ss pulsující proudy, -/G/S/U/R časová charakteristik a. Nenašel jsem ani chránič char. G s Idn 300mA. Takže jsme zase tam kde jsme byli.

Martin Kurka:
Pane Horáčku, doporučuji vám článek "Ochrana před úrazem elektrickým proudem při použití proudových chráničů v obvodech s měniči frekvence" od Dr.inž.Czappa z Gdaňské polytechniky.
Nic lepšího a s takhle praktickými závěry jsem doposud nečetl. Článek v českém překladu vyšel v Elektru číslo 5/2007 je od strany 18 a na straně 20 je dost krutá poznámka "aby proudový chránič na rozdílové proudy nereagoval, měl by jeho nominální rozdílový proud být dvoj až trojnásobně větší, než celkový svodový proud".  :(
A s důležitou notickou, že "Hodnota celkového svodového proudu je značně vyšší, než proud v ochranném vodiči. Velká část proudu je sváděna do země prostřednictví m konstrukce."
Vypadá to, že nad 3 kW nelze 30mA chránič prakticky použít. Buď budete rušit, nebo nebudete chránit.
A v závěru je jednoznačně uvedena věta "Pro průmyslové měniče frekvence  s velkým výkonem je třeba používat spíše nákladné chrániče typu B" (= pro rozdílový proud sinusově střídavý, stejnosměrně pulzující a stejnosměrný s malým zvlněním)

Miroš Jan:
TO Oldřich Horáček.

Poslechněte pana Kurku, vyjádřil se velice přesně a jasně. Lépe bych to ani já nesvedl.  (jupi)

Martin Kurka:
Nemyslel jsem to až tak jako doporučení k poslechnutí, protože pan Horáček se ptal na možnost použití G a S chráničů a spíš je to taková úvaha a zamyšlení proč ten chránič je tam dobrý, jestli má chránit v laboratoři lidi, nebo nebezpečí požáru a jestli tam bude vůbec tento typ chrániče užitečný a jestli je použití chrániče reálné a smysluplné.
Spíš bych si z toho článku vzal, že díky 5,5kW měniči pomocí chrániče předřazeného tomuto stroji lidi už v laboratoři asi neochráním (vypadá to na rozdílový proud 100mA).
 A že pokud předepíšu pro laboratoř nový centrální chránič místo původního centrálního 30mA -> 100mA či 300mA,  tak se z toho ošívám, protože zase na laboratorní zásuvky pro experimenty a měření je 30mA chránič moc užitečný.
Další nepříjemná skutečnost z toho článku je, že hlídáním unikajícího proudu pouze v PE vodiči hlídačem izolace apod nemusím ochránit u zařízení s měničem lidi stejně jako chráničem, když mnoho VF chybového proudu může unikat kostrou. Jen se zbavím vypadávání.
Tak to vidím na nutnost předepsat pro tento stroj zvláštní  přívod se sólo chráničem určeným jen pro tento stroj, chráničem se zpožděním G a zároveň typu B i pro ss proud.
No pane Horáčku, dejte vědět, jestli ten měnič 30mA G a B chránič (a od jakého výrobce) udrží (a jakou má reálně změřenou citlivost),  hodně by mne to zajímalo.

   

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana

[*] Předchozí strana