Jak se vám daří praktikovat novou ČSN EN 62 305 o hromosvodech?
Zdeněk Kiška:
Nerád bych, aby toto téma vyšumělo! (surprice). Jinak plně souhlasím s J.Hasalou! (funny)
Jan Hájek:
Tato norma platí na území EU a je na jednotlivých členech, jakým způsobem ji zavedou.
Každá IEC/EN norma vzniká jako rámec, ve kterém se mají členské státy pohybovat, je pak na jednotlivých státech a jeho organizacích ( svazy, sdružení, spolky a státní organizace) zda se dohodnou a vypracují určité přizpůsobení pro danný stát, včetně zpřísnění či zjemnění požadavků normy, samozřejmě k tomu musí dotat relevantní důkazy a zdůvodnění. Termín , ,já si myslím, že je to zbytečné,, vyjadřuje pouze názor určité osoby a soud by ho jako důkaz nebral.
Takže IEC/EN norma je to, co jsme se prostřednictví m našeho státu rozhodli respektovat a to musí platit, ale neznamená to, že to nelze přizpůsobit na naše podmínky, ale musí to někdo udělat a remcání nestačí. Například u sousedů to dělá VDE , to znamená ta organizace, která hájí zájmy svých platících členů, proto ostatně takovéto oborové spolky vznikají, aby sledovaly vývoj a lobbovaly za své členy.
Více o členech CENELEC:
http://www.cenelec.org/Cenelec/About+CENELEC/Our+organization/CENELEC+Members/Default.htm
Zdeněk Kiška:
Možná si moc dovoluji, ale protože problematice hromosvodu se věnují, tak podotýkám, že už v roce 1999 vydala agentura IRIS publikaci "Ochrana před bleskem a přepětím"- autor Ing.Edmont Pantůček. Tato publikace vychází z původní EN 61024 a EN 61312.
Pozoruhodné je, že z dostupných podkladů (mimo ČSN EN 62 305- kterou nevlastním), je jedině v této publikaci uveden počet zásahu bleskem na km2 za rok, z keraudických tabulek. Tento údaj je zapotřebí pro stanovení ohrožení bleskem. Nevím, kde je jinak uvedeno pro ČR?
V publikacích Fa Dehnn a OBO, se tento důležitý údaj nevyskytuje. Ikdyž nepochybuji o tom, že revidované instalace hromosvodu po 31.1.2009 musí odpovídat ČSN EN 62 305, prosím Ing.Pantůčka o reakci k této závažné problematice (poklona).
Kamil Novák:
Citace: Zdeněk Kiška 28.05.2007, 21:21
Možná si moc dovoluji, ale protože problematice hromosvodu se věnují, .....
Pozoruhodné je, že z dostupných podkladů (mimo ČSN EN 62 305- kterou nevlastním), ....
Promiňte, tomuto nějak nerozumím
Citace: Zdeněk Kiška 28.05.2007, 21:21
V publikacích Fa Dehnn a OBO, se tento důležitý údaj nevyskytuje.
Ale vyskytuje. Kdo hledá, ten najde. Někdy. ;)
Jedná se sice o bouřky ještě socialistické, ale alespoň může být tato mapa k užitku i kolegům "ze zahraničí".
Edmund Pantůček:
V čem je problém? Norma 62305 sice svazuje volné myšlení a tvůrčí nadšení hromosvodářů, ale jinak je to částečný návrat ke staré hromosvodářské a uzemňovací normě, která platila v padesátých letech před tím, kdy byla zavedena "stanová náhražka" a vrcholový úhel pro tyčový hromosvod.
Používat výpočet s vrcholovým úhlem bylo zvláště komické, když objekt stál na svahu. V praxi znalce jsem řešil více případů, kdy bouřka přišla z údolí do svahu, blesk nečetl normu a zasáhl objekt chráněný hromosvodem podle 341390.
Kdo umí pracovat s geometrickým modelem (nebo "bleskovou koulí)? Asi každá dobrá hromosvodářská firma, která užý měla zájem osvojit si pohled IEC. Napadá mne firma v Chomutově, jiná v Praze, další v Trutnově, v Olomouci - jen namátkou.
Stručně shrnuto - ohrožení objektu bleskem je riziko. Ohrožení objektu přepětím je riziko. Riziko je nutné vyhodnotit a provést opatření takové, aby bylo toto riziko sníženo na minimum. Čím více bezpečí, tím větší investice... Objekt chráníme proti zlodějům, proti vodě, proti všemu možnému, blesk a přepětí je zbytečně zmedializovaný problém.
Hromosvod a přepěťová ochrana jsou součástí systému zajištění hodnot (majetku nebo např. historické nebo umělecké hodnoty) před poškozením nebo zničením. Napadá mne otázka - proč je v každém autě dnes instalováno několik airbagů, když statistiky uvádějí nehody s těžkými následky pro posádky vozidel hluboko pod 10% všech nehod.... :-X
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana