Přizemnění bodu rozdělení PE a N
Mirek Kuneš:
To: Jiří Švarc
omlouvám se, bylo to už v noci. Nicméně jste to pochopil správně.
Nelíbí se mi toto:
Představte si, že budu mít přívod do rozvodnice kabelem CYKY 4B(J)x10 (3 fáze + PEN). V rozvodnici bude rozdělení PEN na PE a N. Tento bod rozdělení ještě přizemním drátem vedoucím do Hlavní Ochranné Přípojnice. Nyní zapnu silný jednofázový spotřebič, napájený z rozvodnice. Vodičem N poteče pracovní proud až k místu rozdělení, kde by měl odtéci do PEN. Jenže on se rozdělí, část poteče zpátky kabelem a část poteče přizemňovacím drátem do HOP. To má dva důsledky:
1) přípojnicí HOP pak mohou téci velké pracovní proudy, asi se s tím počítá, ale podle mne by přípojnice měla sloužit spíš vyrovnání potenciálů jednotlivých zemí a ne k přenosu pracovních proudů.
2) proud přitéká fází přívodního kabelu a část ho odtéká přizemňovacím drátem jiným směrem. Plocha, ohraničená přívodní fází a drátem přizemnění tvoří plochu "antény", která vysílá emg. vlny. Když jedním kabelem odtéká stejný proud jako přitéká, plocha vzniklé "antény" je zanedbatelná.
Proto mi připadá nejlepší provést rozdělení PEN na jednom místě budovy co nejblíže HOP. Za bodem rozdělení by už byla pouze síť TN-S. Připojí energetika k takové soustavě elektorměr?
Při rekonstrukci stoupačky do systému TN-S pak musí nastat problém s byty v soustavě TN-C.
Hynek Bureš:
Bytový dům s elektroměry na patrech je poněkud jiný případ. Před elektroměrem nelze dle připojovacích podmínek rozdělovat PEN. Přidávat do stoupačky pátý vodič pro pospojování je nesmyslné. V tomto případě navrhuji rozdělit PEN teprve v bytové rozvodnici, bytový přívod čtyřvodičový CYKY 4Bx10 (pak nesejde zda jsou jsou-li některé byty v TN-C a některé TN-S; v určitých případech lze použít i CYKY 4Bx6). Přizemnění bodu rozdělení PEN se řeší vodičem CY10 přes koupelnu na stoupačku pospojování v instalační šachtě bytových jader. To jsou problematiky které byly řešeny také v diskuzích - obnova vertikálního pospojování v případě výměny ocelových trubek vodovodu za plastové a možnost snížení průřezu vodiče PEN na 6mm2 Cu.
Hynek Bureš:
To Kuneš: Pracovní poud středního vodiče se v bodě přizemnění PEN skutečně rozdělí mezi vodič PEN a přizemňovací vodič, a to v poměru nepřímo úměrném impedancím obou smyček k uzlu zdroje. A v případě, že je někde na vodiči PEN přechodový odpor, najde si proud snažší cestu zpět ke zdroji zemí. Tím vznikne závit cívky a ten vyzařuje elektromagneti cké pole. Je to celkem běžný jev a takto vzniklé elmag. pole je prakticky všudypřítomné. V symetricky zatížených sítích bývá proud středním vodičem minimální, takže ani intenzita tohoto pole není významná. Stačí strčit do mikrofonního vstupu nf zesilovače s vyšší vstupní impedancí kus nestíněného drátu (přijímací anténa) a hnedky je toho pole "slyšet".
Štefan Beláň:
Citace: Hynek Bureš 11.05.2007, 10:14
Nejsem příznivcem rozdělování PEN v elektroměrovém pilíři a pětivodičového přívodu. Pátý vodič (pospojování) nikdy nevedu "odněkud" v souběhu s přívodním kabelem, ale vždy na uzemněnou HOP, kteá by měla být umístěna co nejblíže tomuto bodu.
>:( (no)
Tak to já jsem zase velkým a striktním zastánce rozdělení vodiče PEN na PE a N co nejdříve je to možné!
Není nic horšího, než používat v objektech ve vnitřním rozvodu vodič PEN.
Vodič PEN by se měl používat pouze a výhradě u distribučních rozvodů! (!)
Mirek Kuneš:
A jak je to s těmi pracovními proudy, tekoucími skrz HOP? To je zcela v pořádku?
Citace: Hynek Bureš 11.05.2007, 17:55
Tím vznikne závit cívky a ten vyzařuje elektromagneti cké pole. Je to celkem běžný jev a takto vzniklé elmag. pole je prakticky všudypřítomné.
A to je dobře?
Citace: Hynek Bureš 11.05.2007, 16:26
Před elektroměrem nelze dle připojovacích podmínek rozdělovat PEN.
Je to tak, ale z jakého důvodu? Přece v síti TN-S se dá spotřeba měřit stejně dobře jako v TN-C.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana