Lze vést hromosvod plotovou zdí ze ztraceného bednění?
Pavel Horský:
A proto vždy všem kladu na srdce "při čtení norem je vždy potřeba zapojit i zdravý rozum a posoudit, zda to náhodou nejde provést jinak a lépe". A dnes to vzhledem k paskvilům, které normativa plodí, platí dvojnásob.
Jan Hájek:
ČSN 34 1390
Mechanická ochrana vedení svodů
83. ....
Svod nad zemí (do výše aspoň 1,6 m) musí být chráněn před poškozením ochranným úhelníkem, přičemž u objektů s profilovanými sokly se může použít trubky místo úhelníku. Tato trubka se musí těsnit proti zatékání vody (např. vhodnou vodivou ucpávkou) a na obou koncích vodivě spojit s vodičem svodu; toto vodivé spojení trubky s vodičem musí být trvanlivé.
Spoj olovem rozhodně není trvanlivý.
Pavel Horský:
Citace: Jan Hájek 29.10.2025, 15:30
na obou koncích vodivě spojit s vodičem svodu; toto vodivé spojení trubky s vodičem musí být trvanlivé.
[/i]
Ruku na srdce...kdo to kdy viděl na vlastní oči takto provedené? Já ještě ne a že už jsem toho viděl za svůj život opravdu hodně.
Pozor! Nenapadám normativní požadavek na proveditelnost .
Jen asi už nelze aplikovat na dnešní nové "hromosvody".
Radim Strycharski:
Citace: Jan Hájek 29.10.2025, 15:30
... (např. vhodnou vodivou ucpávkou) a na obou koncích vodivě spojit s vodičem svodu; toto vodivé spojení trubky s vodičem musí být trvanlivé.
No právě. Proč to? Trubka není s ničím jiným vodivým spojena, takže bleskové kiloampéry do ní ze svodu nepotečou. Naproti tomu bleskový potenciál tam bude spolehlivě vždycky ucpávka/neucpávka, připojení nahoře/dole nebo nepřipojení.
Jiří Kantner:
Citace: Pavel Horský 29.10.2025, 15:46
Ruku na srdce...kdo to kdy viděl na vlastní oči takto provedené? Já ještě ne a že už jsem toho viděl za svůj život opravdu hodně.
No temování spojů olovem jsem viděl ale v jiných oborech : těsnily se tím odpadní litinové roury a sousední kamenné kvádry v základech vodních staveb se spojovaly pomocí železných spon ve tvaru U, které se palicí vtlačily do kapes vysekaných v kamenech, které byly vylité olovem. Myslím že tahle technologie má původ ve středověku (nebo je ještě starší) ale v hromosvodech se olovo používalo jako elektrochemick y málo aktivní kov, protže svody dříve bývaly většinou měděné a s železem by měď tvořila ve vlhku článek. Vložením olova vznikly články dva Cu-Pb a Pb-Fe s menšími potenciály, které nevedou k rychlé degradaci materiálu.
Snad to k vysvětlení proč se to tak mělo dělat stačí..... U pozinkovaného železa to smysl nedává ani v kombinaci s nerezem.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana