Čím sledovat výpadek napájení (veřejné neměřené části)?

<< < (4/11) > >>

František Šohajda:
Kolega má na mysli asi výpadek z distrubuce,ne z hl. jističe objektu.
To si pak musí spočítat cenu co bude výhodnější, na menší spotřebu UPS na větší automat s DA......
Potom bude další otázkou výfukové plyny,ochlazení v místnosti a další....
Zjistit výpadek a někde ho poslat ,nebude až tak složité,ale co potom?
Jako první i poslední bude cena! (poklona)

Pavel Čermák:
Znovu D. za ponětné nápady. K tomu směřoval i můj dotaz, nikoliv k návrhu konkrétního řešení.
Přepínač sítí a přívodka pro EC bylo samozřejmě to první, co jsem udělal. Ta FVE je asi i v plánu a
pak by zálohování chodu na backupu z měniče mohlo být dobrým (i když dílčím)řešením.

Milan Hudec:
Řezník si před lety pořídil centrálu s autom.startem, nastavilo se zpoždění aby ignorovala krátkodobé výpadky a bylo hotovo.
Samozřejmě jak na potvoru jela tak 5x.
Cena kolem 300 000,-.

Martin Kurka:
Dnes by si asi řezník radši koupil elektromobil s funkcí Vehicle-to-Grid (V2G, nebo Vehicle-to-Home, V2H). Elektromobil má pro zálohování chlaďáků běžné provozovny docela obří baterku. Ale není to možné vždy, záleží na parkovacím/dobíjecím místě u provozovny a také to nebude záloha na více dní a záleží na režimu proběhu auta mimo jiné i na tom zda je vzhledem k dennímu nájezdu potřeba dobíjet  jen jednou týdně.   

Prostě dnes je díky solární technice a lithiovým úložištím možností povícero a v širokém spektru pořizovacích i provaozních cen i komfortu. Stejně se musí začít měřením reálného odběru chlazení v čase a v roce. Na to jsou dnes dobré elektroměry s průběhovým měřením pro sdílení a pro solární elektrárny.

A je tu i kardinální otázka, zda je provozovna v nájmu, nebo ve vlastním, jestli má být řešení fixní, nebo demontovatelné .

A při návrhu je také třeba myslet na pár let dopředu.
Například, jestli se bude čím dál více prosazovat pilotní projekt ČEZu, https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-vzpominate-na-nocni-proud-cez-ho-vraci-do-hry-ale-naopak-289485 kdy cena el. energie přes den kolísá od -50% do +25%,  je tu další prostor pro úspory řízením teploty v chlaďácích a mrazácích podle aktuální pásmové ceny energie. Pak dnes nějaká zdánlivě dražší automatiizace a dálkové řízení žádaných teplot a sledování reálných teplot se časem bohatě zaplatí.

Milan Hudec:
Ano, krásný nadhled nad věcí.
Nicméně by mne zajímalo, jak/čím se mrazáky zálohovaly v dřívějších dobách, myslím tím cca 70 80leta.

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana

[*] Předchozí strana