Jaká je dostatečná vzdálenost u hromosvodů s plechovou krytinou?
Jan Hájek:
Ještě trochu teorie zde:
https://elektrika.cz/data/clanky/41-edehn-rizika-vznikla-od-plechovych-strech
slower:
Díval jsem se na to foto RD a provedení hromosvodu, v obou případech si myslím, že neměly dostatečný hromosvod - dostatečný počet svodů, vypadá to jen na 1-2 svody.
Já ale řeším hromosvod dle 62305-1 až 4 ed.2. kde budu mít 6 svodů, 8 jímačů a jímací vedení řádně co 1 m spojeno se střešní krytinou (pomocí svorky nebo podpěry ale jen v místě svodů)
Bohužel střešní krytina je hliník, která nemá dost. sílu dle normy alespoň 0,65 (má jen 0,6) a není spojená falcováním (nějaký klik), takže jiskření mezi nimi asi nepůjde zabránit a průpal také hrozí.
Pořád ale narážím na otázku, opravdu musím dodržet s? Znovu připomínám článek 6.3.1
Dostatečnou vzdálenost není nutné dodržet u staveb s kovovou nebo s železobetonovo u konstrukcí
Dále norma 62305-4 ed.2 v čl.A.3.2 mluví o ochraně vnitřních systému a potom máme vzorec pro výpočet prostorového stínění a zadává se tam velikost ok kovového stínění, no a u plechové střechy je to 0. Takže mě vychází vzdálenost vnitřních systémů od plechové střechy 0 cm. Nejsem si ale jist zda jsem správně, navíc ty fotky ale jak říkám asi neměli řádný hromosvod.
Milan Hudec:
Provedení střechy bude jakoby Faraplocha ovšem s mizernými spoji, tyto snižují nejen pokus o vytvoření plnohodnotného stínění, ale s ohledem na rozdělení blesku mezi drát a plech budou spoje plechu jiskřit.
Nicméně otázka do fóra:
Aby bylo možno konstrukci budovy považovat za Faraklec (tj.s=0), jakou velikost ok by toto představovalo?
Výpočtový program mě říká, že toho vlastně nedocílím (s na střeše reálné stavby vždy nějaká bude).
Jiří Kantner:
Citace: Milan Hudec 19.11.2024, 06:52
Provedení střechy bude jakoby Faraplocha ovšem s mizernými spoji, tyto snižují nejen pokus o vytvoření plnohodnotného stínění, ale s ohledem na rozdělení blesku mezi drát a plech budou spoje plechu jiskřit.
Přesně tak něco jiného je měděná střecha kde se dělal falc při pokládání krytiny, nebu dříve také pozink plech, který se natíral až po položení a falcování . Ocelová krytina Blachotrapez má z každé strany ocelového plechu několik vrstev ochranného a barevného laku, který funguje jako izolant. o Faradayově kleci nemůže být ani řeč! Samozřejmě že atmosferická elektřina ty vrstvy laku snadno prorazí ale rozdíl potenciálu mezi jednotlivými díly krytiny může být v řádku kilovoltů.
Jiří Schwarz:
Citace: slower 18.11.2024, 21:17
...
Pořád ale narážím na otázku, opravdu musím dodržet s? Znovu připomínám článek 6.3.1
Dostatečnou vzdálenost není nutné dodržet u staveb s kovovou nebo s železobetonovo u konstrukcí
...
Blesku je jedno co si myslíte a jak si vyložíte nějaký článek nějakého dokumentu
Pokud objekt zasáhne blesk, bude na tom plechu té střechy potenciál toho blesku a prorazí se to na elektrické rozvody nebo jiné kovové části v nedostatečné vzdálenosti.
A kromě poškození elektroniky to v místě přeskoku může něco zapálit
Základy fyziky, nic víc
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana