Jaká rizika představuje umístění přepěťovek mimo rozvaděč s přívodním vedením?
Vladimír Česenek:
S kolegou revizním technikem vedeme diskusi na téma, zdali má být v rozvaděči, ve kterém je přívod pro napájení 3f zásuvky a 1f zásuvky instalovaná ochrana proti přepětí. Rozvaděč je ve venkovním prostředí u vrtu. Přívodní kabel cca délky 300 m v zemi je na vývodu v napájecím rozvaděči osazený přepěťovými ochranami T1+T2. Argumentuji statistikou, že standardně není v zásuvkách nic připojené a není co chránit. Nenašel jsem běžně vyráběné zásuvkové rozvaděče, které by byly přepěťovou ochranou osazené. Pokud budu instalovat přepěťovou ochranu, zvýší cena, ale statisticky budu chránit připojené zařízení do zásuvky cca 1x za měsíc. Kolega argumentuje ČSN 33 2000-4-443 (výpočet CRL) a ČSN CLC/TS 61643-12. Jaký je váš názor?
Moderátor - Původní nesmysl zněl: "Přepěťová ochrana v zásuvkovém rozvaděči?".
Jiří Schwarz:
Já v tom vidím krásnou ukázku jak pracovat s normou, která "není závazná".
Posoudíme si rizika, podle toho nám vyjde minimální řešení, ale nic mě nebrání udělat to lépe, dokonaleji.
Jaké zařízení tam bude? Cena, citlivost na přepětí?
Jaké prostředí to je? Skála? Rybník? Les? On je někdy problém, že i když něco moc pěkně uzemníme, ve vzdálenosti 300m bude "potenciál země" jiný a může tam být i nějaká větší špičková hodnota při zasažení bleskem někde mezi nebo v okolí
Při té vzdálenosti 300m je na zvážení, jestli by nebyl vhodný přechod na síť (soustavu) TT a pak by tam byla vhodná kromě proudového chrániče i nějaká ochrana proti přepětí
opatovice64:
[Jaké zařízení tam bude? Cena, citlivost na přepětí?
Jaké zařízení tam bude připojeno (v zásuvce) není určující. Dle platných norem musím chránit pevnou instalaci i mimo objekt, tedy kabeláž a ostatní přístroje, např. jističe, zásuvky apod. Navíc přepěťovka musí mít napěťovou hladinu o 20 % nižší, než Uimp. nejcitlivějšíh o prvku.
Jan Franěk:
Vůbec nejde o připojená zařízení, ale o cestu kudy se může "blesk" dostat do chráněného objektu. Zjednodušeně řečeno, svodiče by měly být vždy na rozhraní mezi jednotlivými zónami, aby se do nich nedostalo to co nechcete. ČSN 62 305-1 ed.2
Vladimír Česenek:
Citace: Jiří Schwarz 12.07.2024, 18:38
Já v tom vidím krásnou ukázku jak pracovat s normou, která "není závazná".
Posoudíme si rizika, podle toho nám vyjde minimální řešení, ale nic mě nebrání udělat to lépe, dokonaleji.
Jaké zařízení tam bude? Cena, citlivost na přepětí?
Jaké prostředí to je? Skála? Rybník? Les? On je někdy problém, že i když něco moc pěkně uzemníme, ve vzdálenosti 300m bude "potenciál země" jiný a může tam být i nějaká větší špičková hodnota při zasažení bleskem někde mezi nebo v okolí
Při té vzdálenosti 300m je na zvážení, jestli by nebyl vhodný přechod na síť (soustavu) TT a pak by tam byla vhodná kromě proudového chrániče i nějaká ochrana proti přepětí
Asi chybí podrobnější popis tématu. Jedná se o kovový rozvaděč 500x500x250 mm, umístěný ve venkovním prostředí nad vrtem pro pitnou vodu vzdálený od stavebního objektu 300 m. Do rozvaděče vedou tři kabely, kabel pro napájení čerpadla vrtu z měniče kmitočtu chráněný přepěťovou ochranou, kabel pro snímání hladiny ve vrtu chráněný přepěťovou ochranou a kabel pro napájení 1f a 3f zásuvky bez přepěťové ochrany. Můj dotaz se týkal, zdali je nutné tento kabelový přívod pro zásuvky chránit přepěťovou ochranou, když se do zásuvek připojuje třeba vrtačka max 1x za měsíc. Kdyby bylo podivení, že je napájení čerpadla ve vrtu kabelem 300 m, tak tuto skutečnost jsem u investora zmiňoval, kabel je stávající a investor nechtěl kabel měnit.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana