Jaký typ stavby volíte (Analýza rizika tab. C.2) v případě RD?
Jirka Dobrovolný:
(...pokračování)
Co jsem zjistil?: Anglická verze normy o budově občanské výstavby hovoří jako o „public building“, IEC o "civic building", tedy o veřejné budově. Což dle mého názoru přímo koresponduje s běžně užívanou definicí v českém jazyce. Tedy budova občanské výstavby je veřejná budova s blíže neurčeným výskytem osob. Třeba úřad nebo nádražní budova. RD tuto definici nenaplňuje asi ani tehdy, pokud nechám odemčeno.
Další užitečný dokument, na který mě při posledním pokusu o analýzu rizik navedla Příručka ochrany před bleskem firmy OBO Betterman, je dokument vydaný Ústředním svazem německého pojišťovnictví VdS2010:2021-02, ke stažení z VdS.de zdarma, ve kterém je pro účely (německých?) pojišťoven uveden přehled staveb a pravděpodobná hladina ochrany před bleskem (LPL). Tento dokument je mimochodem zmiňován, jak jsem později zjistil, v jedné ukončené diskusi z roku 2009 zde na portálu. Světe div se, u rodinného respektive obecného obytného domu (Wohnhäuser - allgemein) není uvedena ani LPLIII. Mimochodem, ve zmíněné diskusi kolega Horský naopak píše, že pro RD hladina LPLIII stanovena je. V roce 2009 možná mohla. Sice to není dokument nijak závazný pro ČR, nicméně v Německu je přinejmenším oficiální a je jistě dobrým vodítkem toho, „jak to tam chodí“ a že Němci pravděpodobně dělají něco jinak.
A dost možná i v Rakousku. Není to dlouho, co proběhla diskuse na jisté sociální síti o tom, že v Rakousku je mnohem méně chráněných staveb, než zde. Slovy přispěvatele „téměř žádný RD nemá hromosvod“. Při uvážení, že výše zmíněný dokument VdS 2010 byl vypracován v součinnosti s Brandverhütung sstelle für Oberösterreich, přeloženo googlem: Střediskem požární ochrany pro Horní Rakousko, a evidentně podobným švýcarským orgánem, to do celkového kontextu úvah zapadá.
Závěrem: Protože nevhodná volba typu stavby zásadně ovlivňuje hodnotu příslušných ztrát a rizik – ostatní stavba typická zráta LF = 10-2, budova občanské výstavby LF=10-1 – tedy desetkrát vyšší riziko (součást rizika) pro stavby zatříděné mezi veřejné budovy, zvyšuje tím zbytečně takto zvolené požadavky na LPL.
Jsem přesvědčen, že mnoho staveb je při analýze rizik zatříděno nevhodně a že při zatřídění mezi "ostatní" stavby by u mnohých RD vyšlo nižší než zákonem určenou normou stanovené riziko i bez dodatečných opatření proti působení blesku. Tím samozřejmě nechci tvrdit, že je v takovém případě vnější ochrana před bleskem zbytečná.
(...pokračuje)
Jirka Dobrovolný:
(...dokončení)
- # - # - # - # - # -
Jako poznámku pod čarou bych uvedl následující: V článku C.1 normy se píše, že v tabulce C.2 jsou uvedeny hodnoty navržené IEC a že mohou být jednotlivými národními komisemi stanoveny odlišně. V případě, že by v Německu, případně v Rakousku byly hodnoty stanoveny jinak, zásadním způsobem by to moji úvahu narušilo. Předpokládám ovšem, že pokud by tomu tak bylo, existovala by nějaká národní příloha normy, ale jak se zdá, neexistuje.
Daniel Anděl:
ČSN EN 62305-2 ed.2 příloha tabulka E4, L1
Jirka Dobrovolný:
Citace: Daniel Anděl 30.08.2023, 15:00
ČSN EN 62305-2 ed.2 příloha tabulka E4, L1
Takže riziko srovnatelné s hotelem a nemocnicí? Nebezpečnější než kino?
A kancelářská budova v tabulce E.15 o dva stupně nižší riziko?
Jste si jistý, že hodnota uvedená v příkladu) není chyba v normě? (Na druhou stranu je asi nutno podotknout, že v IEC je to uvedeno stejně a stejně je to i v první edici. Bylo by asi dobré získat zdroj těchto hodnot. A to se asi nepovede.)
Máte nějaké neprůstřelné argumenty, které by Vaše tvrzení potvrdily?
GDPR:
Citace: Daniel Anděl 30.08.2023, 15:00
ČSN EN 62305-2 ed.2 příloha tabulka E4, L1
Nikde tam není uvedeno, že "venkovský dům" = rodinný dům.
Onen venkovský dům (v anglickém originále "Country house") může být cokoli.
V celé normě část dvě není o rodinných domech jediná zmínka.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana