O jaký typ historického kabelu se jedná?
Kamil Novák:
Dotaz pravděpodobně hlavně pro pamětníky.
Dnes jsem byl v průmyslovém závodu ohledně proměření izolačních stavů kabelů mezi objekty.
Na přiložených snímcích je kabel s kabelovou koncovkou, dle štítku rozvaděče z roku +/- 1969.
V předešlé RZ je uveden AYKY, ale to je evidentně nesmysl.
Mohl by někdo z pamětníků napovědět, jaký typ kabelu to je? Tento kabel je "ve zkratu", takže nefunkční, ale nechci psát do RZ nesmysly... :-[
Jen ze zvědavosti - konce žil tohoto kabelu jsou opatřeny hliníkovými kabelovými oky, která ale nejsou nalisována, ale vypadá to jako pájení. Tak, jak tomu bývá u kabelových ok na Cu vodičích.
Je možné, že se Al kabelová oka v té době nějak pájela ? :-\
Jan Franěk:
Domnívám se, že šlo o kabely s papírovou izolací, u kterých bylo použito impregnantu nestékavého (MIND), nebo se stékavým impregnantem (MI). Dodnes je nazývám olejovými kabely. Pak záleží na tom na jaké napětí byly určeny. Do 10kV se často používaly kabely ANKOP, ANKOPV, ANKOYPV, ANKOY, CNKOY, CNKODY
U stékavých impregnantů se používaly u koncovec nádoby, kam se "olej" pravidelně doléval, ale mnohem častěji se používaly kabely s "nestékavé". Hádám že jde o ně i v tomto případě a že koncovka je proti vysoušení kabelu zalita eprosínem, nebo uzavřena do těsného pouzdra a zalita asfaltem.
Zrovna nedávno jsem se na to trochu ze zvědavosti koukal a tak čerpám ze svých krátkých poznámek. Pamatuji tyto kabely z rozvoden a trafostanic, kde jsem se dříve často pohyboval, díky firmě kde jsme prováděli výměny těchto kabelů za PVC kabely. Ale to už je přes 30 let.
Ale o jaký konkrétní kabel se jedná, ti ale nedokážu odpovědět. ;) Třeba tě to jen nasměruje správným směrem.
Jan Bocek:
V šedesátých létech se ještě hodně používaly panceřováné kabely většinou označované KP.
Měly papírovou isolaci napuštěnou olejem, následoval olověný plášť dále asfaltová papír a napouštěná juta a pak plášť z ocelových pásků a opět asfaltovaná juta.
Kabely měly různé označení výrobce. Na příklad AGKPH 3x120, což značilo Al vodič s pryžovou isolací, Pb pláštěm a pancířem bez obalu. Kabel do 1 kV o průřezu 120 mm2
Pro kabelové koncovky se používaly "litinové hlavy", které se zalévaly asfaltovou hmotou. To proto, aby z kabelů nevytékal olej, kterým byl napuštěný papír.
Začátkem 60. let se začal používat na koncovky epoxid a eprosin. Upouštělo se od mohutných litinových koncovek a spojek. Na fotce máš krásně zachycený ten dobový přechod.
Kabelová oka se v té době nelisovala ani nekrimpovala. Také se "neletovala" ale svařovala.
V některých případech se používala kabelová oka šroubovací. Tak zvaný systém Schrader.
Na svařování tehdy vydával EZ Brno technologické předpisy a pořádal také kurzy na svařování.
Každá montážní organizace měla svoji "kabelovou skupinu", kde byli specialisté na spojování a na koncovky.
Již v 60. létech byl ke každé spojce a koncovce vypracovaný protokol o zkoušce. Měřilo se zkušební napětí a odpor smyčky na 5 minutové zatížení jmenovitým proudem. Obvykle se tato služba objednávala s měřícím vozem.
Kabelové oka mohl svařovat je svařeč s průkazem a proškolením.
V šedesátých létech jsme měli ve velkém průmyslovém závodě elektroúdržbu, kde montážní skupina měla 160 pracovníků a kabelová četa asi 20 pracovníků. V roce 1962 jsem přišel z vojny a nastoupil jsem jalko mladý průmyslovák na rok k této skupině jako technik. Vzpomínám na ten velký sklad litinových spojek a koncovek. Pracovali jsme i na vn tehdy do 5 kV. 22 kV již dělali specialisté z podnikové "elektrárny". Byl to velký přerod, kdy se přecházelo na zalévací hmoty z epoxidu a také na kabely AYKY. Jenže z těch starých kabelů byla celá síť v v závodě. Tehdy asi 35 km kabelových kanálů....a také bylo velké investiční budování průmyslu. Tehdy jsem přivezl z Kremnice hydraulické nůžky na kabely a výměnné hlavice na krimpování kabelových ok. Nikdo tehdy nevěřil tomu lisování.....d neska zase nenajdete nikoho, kdo by zavařil hliníkové oko.
Kamile je dobře tyto rarity "starověku" dokumentovat. Ani se nedivím, že do RZ se píše kabel AYKY místo A KP. Dneska by se s tím panceřákem montér asi ani nevěděl rady.
Honza byl rychlejší a popsal to podrobněji.... .
Václav Třetí:
Ten kabel s olejovo-papírovou izolací bude určitě starší než z r. 1969. Tomu datování by odpovídaly ony vpravo od něj umístěné AYKY s barevnými žilami černá, červená, modrá a zelená. Ten oleják bude tak o 10 až 20 let starší. Přesné označení souvisí s konstrukcí pláště a jak naznačil Honza F. může být různé. Provedení bylo hodně, lišilo se v průběhu doby a také od výrobce a účelu použití kabelu. To už asi není až tak podstatné, když je vadný. Měl už být dávno vyměněn:
Jan Franěk:
Našel jsem jednu bakalářskou práci, kde je "klíč" ke značení těchto kabelů. Jen nutno dodat že se tam mluví převážně o kabelech nn spíš okrajově a důraz je kladen spíš na vn a že jsem nedokázal zde citované normy prozatím objevit.¨
Možná někdo z kolegů dohledá a podělí se s námi, nebo nás nasměruje k lepšímu zdroji.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana