Jaká je při měření uzemnění vzdálenost elektrod?
Václav Třetí:
Měření uzemnění je tak trochu alchymie. Při měření se uplatňuje příliš mnoho vlivů, které nemůžeme ovlivnit a mnohdy o nich ani nevíme.
Základní rozložení pomocných elektrod je v přímce kolmé k předpokládaném u uložení uzemnění. Pak by napěťová sonda měla být asi 20m daleko a proudová asi 40m. Dalším možným způsobem umístění je ve vrcholech rovnostranného trojúhelníka tak, aby měřené uzemnění bylo od obou sond zhruba stejně daleko. Sondy by měly být vždy umístěny mimo vliv jiných zemničů a také velkých kovových předmětů (potrubí, koleje) uložených v zemi. Důležité je, co doporučuje výrobce přístroje, ovšem zásadní rozdíly nebudou. Problém bývá hlavně prostor, kde se dají sondy umístit, ve městě jsou hustě vystavěné budovy, chodníky, silnice a např. travnatých ploch je málo a nesplňují další požadavky. Na vesnici se místo nachází lépe. Zkrácení vzdáleností mezi sondami a uzemněním zhoršuje přesnost při měření, menší vliv bývá v případě vodivějších půd.
Přesnost naměřených hodnot je natolik závislá na vnějších podmínkách a také měřícím přístroji, že jejich opakovatelnost je malá. Za rok či dva se naměří mnohdy úplně něco jiného. Vliv má i měřící přístroj. Kdysi (asi před 30 až 40 léty) jsem porovnával měření dvou přístrojů, klasického Terrometu na kličku a PU 430. Hodnoty byly rozdílné, byť oba přístroje měly kalibraci. Použil jsem již rozmístěné sondy a měřil oběma přístroji po sobě několikrát za sebou. Mírné rozdíly byly i u opakovaného měření stejným přístrojem. Tak jsem tehdá zkoušel oba přístroje delší dobu. Vliv na měření má i vnitřní konstrukce přístroje a kmitočet použitý pro měření. U Terrometu se kmitočet pohyboval kolem 30 až 35 Hz podle rychlosti otáčení kličkou, tranzistorový měnič PU 430 používal kmitočet vyšší, zhruba 135Hz. Dnešní přístroje jsou "chytřejší", ale fyzikální princip je stále stejný. Ještě k délce kabelů, ty lze prodloužit, to není problém, jen je třeba použít dostatečný průřez, obvykle stačí 2,5qmm.
Až provedete více měření a budete mít možnost porovnat hodnoty naměřené někým dalším při dřívějších měřeních, zjistíte, že momentně naměřené hodnoty nemusí znamenat problém. Jako u všeho, co se týká elektriky, jsou důležité zkušenosti. Na to bývá nejlepší spolupráce se zkušenějším kolegou, ne každý ovšem zkušenosti předává rád a zdarma. Úhrada pracovní ve formě spolupráce je oboustranně výhodnější.
Miroš Jan:
Je to už několik let, kdy jsme pro měření uzemnění, použily několik měřících přístrojů, a několik měřících metod, a pokud mě paměť neklame, byl rozdíl v naměřených hodnotách cca 1,75 Ohmů. :)
Protože třeba v takové fabrice, kde maj živičnej povrch kolem každý haly, prostě není kam zatlouct měřící sondy.
Od té doby, používám měřící metodu, pro měření impedance sítě, a tím to pro mě skončilo.
Abych sebou na revize tahal 50 kg měřáků, mě prostě nebaví.
;)
Ladislav Řehánek:
Uvedená metoda měření impedance sítě spočívá v měření impedance mezi pomocným fázovým vodičem, např. ze zásuvky proti odpojenému zemniči?
Jiří_Hrubý:
To je právě ta náhradní metoda. Vezmete si fázi ze sítě a místo nuláku zemnič.
Úplný základ v měření a ověřování.
Jirka Š. Svejkovský:
Měření impedance zemniče proti síti mě připadá smysluplné, protože měřím uzemnění instalace pomocí instalace. To přece chci, ne? I když v dnešní době najít zásuvku, která není za chráničem může být problém.
Měření ve fabrice třívodičem už mi smysl nedává vůbec. Kam zapíchnout sondy, aby nebyly "pod vlivem"?
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana