Jak funguje napájení jednofázových spotřebičů ze střídače s výstupem 3L+PE?
Martin Kurka:
U takto velkých měničů jsou výrobci většinou na podrobné informace skoupí, protože je pro ně jednodušší požadovat výhradní školení smluvních servisních techniků, kteří budou mít k dispozici i veřejně nepřístupné materiály a budou mít spojení na techniky výrobce a budou mít od výrobce oprávnění potvrdit záruku. Je to byznys model a buď je třeba informace páčit, získávat je všelijakými křivolakými cestičkami, nebo výrobky takového výrobce prostě nebrat.
Jednou z křivolakých cestiček je rozebrat a proměřit měnič k úplnému pochopení.
Podle mého názoru na dotaz, jak velkou nesymetrickou zátěž měnič přežije bude muset výrobce odpovědět, protože pokud ji nedá a měnič takto zatížíte, můžete měnič v případě poruchy oprávněně reklamovat.
Tak bych i dotaz výrobci koncipoval, že projektujete měnič pro nesymetrickou zátěž a pokud nedostanete od výrobce odpověď, že očekáváte (podle možnosti použití sítě TNC-S a TNC uvedené v návodu) že tím potvrzují že je tento asymetrický provoz možný bez omezení až do plného proudu i jen v jedné fázi.
Pokud je tomu jinak a neodpoví, je to jejich problém.
Osobně si myslím, že svorku PEN má samotný měnič, neboť výstupní tranzistory měniče budou možná propojeny na kostřeném chladiči.
Tuším to zejména podle obrázku 8.3 manuálu, kde je vyznačen samotný měnič oddělený od periferií.
Tudíž ona kostra chladičů může být onen nerozpojitelný PEN bod. Hodně řekne, jestli je (-) pól baterií spojen s PEN měniče tj. na onen chladič. Měnič je vysokonapěťový takže bude asi beztransformát orový.
Otakar Dosbaba:
Díky, Martine, za odpovědi. S těmi tranzistory na kostře mě to netrklo - léta zvukařiny natlačí do podvědomí tranzistory s podložkama... :) Budu pátrat u výrobce, tak třeba se dozvím více.
Mimochodem, např. střídače SMA Core-2 mají také jen 3L+PE, 3x400V, ale tam se zřejmě předpokládá výhradně připojení přes trafo do sítě vn, tak N není zapotřebí. Ale i to bylo jedním z důvodů, proč jsem se ptal.
Zdenek Skotnica:
Citace: Otakar Dosbaba 22.04.2022, 08:05
, Martine, za odpovědi. S těmi tranzistory na kostře mě to netrklo - léta zvukařiny natlačí do podvědomí tranzistory s podložkama... :)
Tak to se divím. Dost často se zesilovače s komplementární mi tranzistory a symetrickým napájením zapojují "zrcadlově" Tj. kolektory jsou zapojené společně a na chladiči jsou uchycené bez podložek. Chladič je uzemněn a tvoří 1. signálovou zem. Druhá zem je je symetrický zdroj. Reproduktor je zapojen mezi obě země. Výkonový signál jde pak přes filtrační kondenzátory do obou větví napájecího zdroje.
Václav Třetí:
U zesilovačů se symetrickým napájením je to složitější, záleží na tom, který pól zdroje je spojen s chladičem tranzistorů. Pokud je to střed napájecího napětí, což je obvyklé, musí být tranzistory obou polarit umístěny na chladič izolovaně. Pouze u zesilovačů s nesymetrickým napájením je možné spojit kolektory tranzistorů PNP s chladičem připojeným na minus pól napájení (mohlo by to být i obráceně, tranzistory NPN by mohly být neizolovaně umístěny na chladič spojený s plus pólem napájení, není však obvyklé používat kladný pól jako kostru). Výstup pro reproduktory pak musí být oddělen elektrolytický m kondenzátorem velké kapacity, aby obvodem neprotékal stejnosměrný proud - došlo by k poškození reproduktorů a koncových tranzistorů.
Zdenek Skotnica:
Ale já psal o zapojení které se používá dnes. V kladné větvi je tranzistor PNP a v záporné NPN. Kolektory jsou společné a na chladič jsou bez izolovaných podložek. Chladič tvoří první zem a druhá zem je zdroj. Reproduktor je zapojen mezi ně. Filtrační kondenzátory pak plní dvojí funkci. Kromě filtrace jde přes ně i výkonový signál. Při kladné půlvlně do záporné větve zdroje a u záporné půlvlny do kladné části zdroje.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana