Jak je správně jištěna odporová zátěž proti nadproudům?
Jan Franěk:
Hloupě se zeptám. Jak jsou uloženy ty vodiče CY a jsou nějak ovlivňovány teplem z té komory?
Pak je otázkou, jak je zapojen a jak funguje ten regulátor, protože se nedomnívám že by jeho předřazená ochrana, dokázala chránit i "koncové obvody" za tím regulátorem.
Krátkodobé přetížení vodičů při zapnutí infratopení, by pro ty vodiče být problém neměl. Provozně bych v tom taky problém neviděl (viz lampička u postele), tedy bez znalosti místních odmínek, viz můj dotaz na teplotu u vodičů.
Nicméně souhlasím s návrhem Martina Kůrky, na snížení maximálního proudu regulátoru, což výrazně posune ochranu před zkratem a přetížení k dobru, včetně doplnění okruhů o rychlé trubičkové pojistky. Přece jen to také vnímám jako SZ a toto řešení výrazně zlepší celkovou bezpečnost SZ a to díky jen velmi malé investici.
Citace: Milan Hudec 19.11.2021, 09:29
Fyzika je jedna jak pro SZ, tak pro jinou instalaci.
TO sice ano, ale dle místa řešení, mohou být použita různá řešení. Jinak bychom nepotřebovali normy zvlášť na SZ, instalace a tak dál. ;)
Milan Hudec:
Zadáním maximální možné teploty vodiče v provozu x kofík okolní teploty, seskupení a pod. k jeho izolaci onen rozdíl končí.
Nemám vědomosti p.Kurky, nicméně pochybuji, že i on by dokázal vykouzlit takový stav lampy In 4A, který by ohrozil izolaci na 1,5 vodiči, nicméně je pravdou, že jsem nebral v úvahu vliv okolní teploty.
Martin Kurka:
Srdce celé úvahy leží v poznání vlastností tyristorového regulátoru.
Jestli má na vstupu, jako každý slušný tyristorový regulátor, velmi rychlé pojistky pro jištění polovodičů, pak ty umí i mezifázový zkrat vypnout tak rychle, že k nějakému významnému oteplení CYA1,5 nedojde a všechna další jištění z hlediska bezpečnosti zařízení už nejsou nutná.
Správně nastavený tyristorový regulátor chrání dokonale proti přetížení. Je nutné jistit jen proti zkratu při průrazu tyristorů.
Jde o strojní zařízení, kryty musí být pospojovány na impedanci pod 0,1ohm. Nedovolené dotykové napětí je omezeno pospojením všeho na stroji na tuto malou impedancí.
Rozjištění větví s indikací ve formě svorkového pojistkového odpojobvače je spíše velmi praktické pro údržbu. Je to bod pro odpojitelnost jednotlivých těles pro jejich měření či bod měření proudu (třeba zjištění, který zářič se chvílemi přerušuje). Pojistkový odpojovač si vyklopíte a píchnete si na jeho kontakty multimetr. V napěťovém režimu ukáže, jestli je topné těleso průchozí, v proudovém režimu ukazuje proud tělesem. Svítící indikace hned ukáže přepálenou pojistku jedné větve - určí za provozu těleso s poruchou.
Metra kdysi dělala přípravek pro měření proudu klešťákem v závitových pojistkách. Jestli máte takových ohřevů po fabrice více, můžete se inspirovat pro malé skleněné trubičkové pojistky.
Takové infraohřevy s korejským regulátorem mají korejské automobilky a jejich dodavatelé pro průběžné sušení lepidel, pájení apod. Je zde velký tlak na plynulost výroby v taktu a každé zkrácení opravy rychlou lokalizací problémového místa je vítané a pro údržbáře i dobře placené jako zlepšovák.
Halogenové a žárovkové infrazářiče, mají omezenou životnost a výpadek jednoho může vážně ohrozit kvalitu technologie. Teplotní pole je nerovnoměrné, vyrábí se zmetky.
Detekce poruchy je proto asi důležitá.
A výměna horkého zářiče v omezeném čase není snadná, když jdete najisto, který zářič je vadný a relativně vychladlý, ušetříte si často popálení i s izolačními rukavicemi.
Mimochodem výměna CYA za silikonové při směšné délce 1,5m by asi řešila mnohé - i vysoké povolené oteplení při zkratu.
Milan Hudec:
Z tohoto úhlu pohledu a uvedených souvislostí vám ovšem musím dát plně za pravdu.
Moje úvaha byla v tomto kontextu skutečně krátkozraká.
Uznávám svoji chybu.
Navigace
[0] Index zpráv
[*] Předchozí strana