Jak nahlížet na inteligentní elektroinstalace z hlediska ES, revizí a zkušebny?
Jan Bocek:
Jak nahlížet na inteligentní elektroinstala ce z hlediska ES, revizí a zkušebny?
Jak nahlížet na inteligentní elektrická zařízení z hlediska ES, revizí a zkušebny?
Jak nahlížet jako dráteník, projektant....to znamená výrobce a dodavatel. Někdo řekne, že je to slovíčkaření. Ale...není to o pocitech a názorech, ale o "psáno jest".
ČSN 33 1500 ....platí pro všechna elektrická zařízení
Vyhláška 73/2010 Sb. je o vyhrazených elektrických technických zařízeních
NV 118/2016 Sb. o posuzování shody elektrických zařízení
V ČSN 33 1500 je v příloze přehled souvisících norem a právních předpisů
A RT při revizí v rámci "státní zkoušky" má kontrolovat, zda postupy pro posouzení shody od dodavatele ( dráteníka a projektanta) jsou správné. On garantuje provozovateli že kompletně elektrické zařízení, včetně elektrické instalace lze bezpečně provozovat.
A protože dnes v RD přibývají klimatizace, tepelná čerpadle, FVE, různé pohony s FM, bazény a další elektrické zařízení, které má již charakter strojního zařízení, je nutno tyto EZ posuzovat podle daných NV a norem a Návodů výrobců. A proto RT musí ovládat NV 176/2008 Sb, nebo NV 616/2016 a také NV 118/2016 Sb. Kromě toho NV 378/2001 Sb. a zákoník práce 262/2006 a 309/2006.
Otázka byla položena na náhled EZ z hlediska ES, revizí a zkušeben. Je to opravdu téma na několik seminářů.
Okolo technických požadavků na výrobky podle Z 22/97 a stanovených výrobků podle Z 90/2016 Sb. a z toho plynoucí NV 118/2016 Sb. zde na elektrice proběhly již vášnivé diskuse. Ale ještě lepší je tyto zákony prostudovat a udělat si závěry že "psáno jest".
Jan Franěk:
Z hlediska rozvaděčů DBO, není žádný problém instalovat do rozvaděčů další prvky, včetně automatizace. Stačí jen znát ztrátové výkony těchto komponent a provést ověření výpočtem. Pokud to nějkterý z výrobců neumožňuje, není problém přejít na výrobce jiného. NApříkald rád používám rozvaděče FW od firmy Hager (což pro mnohé není překvapením ;) ) které mají kapacitu až 255 modulů. Na většinu bytů i RD je to dostatečné.
Za mne je rozumné to jako výrobce rovnou vyřešit a předat rozvaděč jak má být. Nějaká krabice s přístroji, nebo úplný kryt, ve mě nebudí důvěru a jako RT mi velmi přidělávají práci. Osobně se okolo automatizace velmi pohybuji a nepřekvapí mne to. Ale vemte si RT který přijde do takového domu a nyní má provést revizi. Z pohledu norem musí provést měření u úplného krytu a teď potřebuje měřit, ale neví zda u toho nezničí použité přístroje. Případně si to neuvědomí a k jejich zničení dojde. Pak to nemůže být například revize za 3 tisíce kč, ale klidně za 5 i více tisíc Kč. Tedy to co ušetří investor za rozvaděč, když mu předáte úplný kryt, někdy ani to ne, zaplatírevizák ovi a nezřídka to může být i mnohem více.
Také omezení která jsou na úplné kryty a ještě omezenější výběr krytů různých výrobců, mne směřují spíš k rozvaděči.
Názory některých prodejců ajejich pokusy o ojebávání a obcházení předpisů, jen umocňují můj nepěkný pohled na tyto prodejce a výrobce.
Vlastní výroba rozvaděčů s projitím přes zkušebnu, je zase o dost vyšší úroveň a i to je řešitelné a pro větší projekty nutné. Postup vám sdělí na požádání na každé zkušebně.
Jan Bocek:
Citace: Jan Franěk 25.03.2021, 20:21
Za mne je rozumné to jako výrobce rovnou vyřešit a předat rozvaděč jak má být.
Tato věta mne zaujala, jenže tuto rozumnost a moudrost málokdy vidím.
Výrobce má povinnosti podle zákona předat elektrické zařízení bez vad - tak jak to má být.
Při revizích EZ a to při výchozích revizích se setkáváme s následujícími případy:
1. není připravený jediný dokument. Jsou dvě možnosti. Odejít, anebo udělat reinženyring.
2. jsou předány datashedy (PoV, DoP) od některých komponentů. Není ani schéma jejich zapojení, je to jen prohlášení o vlastnostech instalovaných prvků
3. Lepší výrobce předává DDP - Declaracion of Design Performance
4. Etablovaná firma předává FDDP to je Final Declaracion of Desing and Performance anebo IDDP - Interim DDP. Anebo rovnou DoC - Declaration of Conformity s označením na dokumentaci CE - Europen Conformity.
A jsme zase u NV 118/2016 Sb., anebo v originále podle 2014/35/EU
Je to vše o uvádění výrobků na trh. Je zbytečné diskutovat o tom, zdá elektrické zařízení spadá pod stanovené výrobky nebo nestanovené. Dokázat, že je nestanovený je těžší než to, že je stanovený. Vždy ale musí odpovídat zákonu o obecné bezpečnosti výrobku ( Z 102/2001 Sb.) Vždy je nutné položit otázku, pod jaký zákon spadá ten můj výrobek, který chci předat do provozu uživateli ( na trh). Platí, že to co je císařovo dejme císaři. Přeloženo, že to co stát vyžaduje v náležitostech elektrického zařízení je povinen výrobce dodat. Raději o něco navíc.
Jinými slovy. Provozovatel nemá ani tušení, co vše mu má firma předat a za co odpovídá ve shodě s předpisy o bezpečnosti a spolehlivosti. A proto RT při VR to má vše zkontrolovat a uvést do VRZ jaké doklady byly předloženy. RT je v podstatě pojistka pro odběratele. RT nemá co suplovat povinnosti dodavatele. Může sice provést reinženyring, připravit dokumentace skutečného stavu, nechat odstranit závady, ale to není součásti revize ale na extra objednávku. A není to levné.... jako firma to provádíme zcela vyjímečně a to spíše v zájmu provozovatele s kterým máme dlouhodobou smlouvu o technické pomoci.
PoV Prohlášení o vlastnostech
DoP Declaration of Performancy
DDP Declaration of Design Performance
FDDP Final Declaration of Desing and Performance
IDDP Interim Declaration of Desing and Performance
DoC Declaration of Conformity
CE European Conformity
TechnickapodporaHager:
V příloze přikládám výňatek z naší prezentace, kterou připravil kolega Štěpán Tyc. Zde najdete souhrn dokumentů, které jste povinní vytvořit a předat u zákazníka. Pokud bude mít někdo zájem o celou prezentaci ohledně rozvaděčů a úplných krytů, může poslat do soukromé zprávy žádost a prezentace mu bude odeslána rovnou na mailovou adresu, kterou tam vloží.
Také můžete tuto prezentaci shlédnout na našem youtube kanálu https://www.youtube.com/watch?v=XBJgCQcxEig&list=PLu8kjTspVIZVI5uMZ8A_yy6QkJoI8Mkxx
Aleš Martynek:
Jsem velmi rád za diskuzi "rady", ale musel jsem si ještě projít problematiku rozvaděčů a úplného krytu. V podstatě se to nijak nezjednodušuje a já jsem se dostat s možností B nahlížet na "bednu" jako součást instalace do uličky úplných krytů jen s jedním výrobcem. Omezení výběru skříní a přístrojů od jednoho výrobce. :-\
Zaujala mě věta, kde jsem chtěl směřovat i tuto diskuzi:
Z hlediska rozvaděčů DBO, není žádný problém instalovat do rozvaděčů další prvky, včetně automatizace. Stačí jen znát ztrátové výkony těchto komponent a provést ověření výpočtem.
Zde jsem v kolizi s: pokud VÝROBCE začlení vlastní úpravy, které nebyly začleněny do návrhu a ověření PŮVODNÍHO VÝROBCE, pak je VÝROBCE považován ve vztahu k těmto úpravám za výrobce což znamená EZU. Nebo se pletu?
Pokud ano a problém řeší vhodný SW (za předpokladu, že přidávám CE přístroje se správným zadáním charakteristik) tak níže:
Jsem u programu a výpočtů. Přístroje a skříně OEZ mám strašně rád, ale v kombinaci s automatizací ve skříni mi OEZ neumožnuje variabilitu. Např. vyp. tep. zatížení a podob. Nyní se prokousávám Schrack Design a ten mi dává co se týče vlastních přístrojů a importu zabrat. Zkouším EATON ale tam si nejsem zcela jist, jestli je to až tak variabilní pro za definování jiných výrobců, které zrovna já potřebuji a následně dojdu k posouzeni shody. Teď mám v planu ještě zkusit BONEGU.
Jelikož, se kolem automatizace pohybujete dlouho a já řeším právě tuto problematiku budu rád když konkrétněji popíšete jak to má být. Já dám na Vaší radu a zkusím Hager, který často zmiňujete.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana