Jak chránit motor a elektroniku rotačního polohovadla před svařovacímu proudem?

<< < (2/3) > >>

Martin Kurka:
Neuzemnit kostru průmyslového stroje je časovaná bomba. Díky svařovacímu přípravku vytváříte strojní zařízení. A to má zvýšené nebezpečí vodivého okolí. Kostry se musí spojit s PE kontrolovaným propojením do 0,1 Ω .
Když si uděláte jako správný konstruktér stroje analýzu rizik elektrickým proudem, máte tam
 -riziko z poruchy izolace napájení pohonu otáčení
 -riziko z poruchy izolace svařovacího zdroje
 -riziko z přivedení cizího potenciálu odjinud na kostru stroje
Tato rizika potlačíte spojením s PE, dodatkovou ochranou pospojováním a případně proudovými chrániči
 
- riziko úrazu napětím svařovacího agregátu
Toto riziko odstraňuje výrobce svářecího zdroje jeho konstrukcí, výrobce izolovaného držáku elektrody a doplňková ochrana povinnosti použití rukavic, dlouhých rukávů a pracovní obuvi.

-riziko ze zavlečení pracovního svařovacího proudu do jiných obvodů
Toto riziko nemůžete odstranit pospojováním (ba naopak). Musíte oddělit PE obvod a pracovní obvod svařování doplňkovou pracovní izolací jak přípravku, tak držáku hořáku. Navíc musíte zajistit, že i uvolněný, nebo ulomený kabel se svorkou kostry  (je namáhaný pohybem) se po upadnutí, nebo prokývnutí nedotkne ani kostry s PE obvody, ani hořáku.


Uvědomte si, že moderní svařovací zdroje jsou dělány s neuzemňovaným výstupem, nebo s výstupem s hlídáním unikajícího proudu. Bohužel, nemám zkušenosti s předřazováním chráničů před svářečky typu TIG a CO2. Ale ty malé, co má doma tchán pracují přes běžný A chránič 30mA bez problémů. Pokud by to vyhovělo i u vás, doporučil bych chránič zcela jistě.
Dále výstupní napětí naprázdno běžného svářecího zdroje je omezeno normou. V podstatě se nedostanete přes 113V. Tudíž pracovní izolace taliře by měla mít elektrickou pevnost asi 300V.
To udrží i kuličky keramického kuličkového ložiska, sklolaminátová deska z běžného cuprextitu apod.
Nebo pod talíř můžete vytvořit cosi jako překližku nahoře a dole ocel a uprostřed jedna vrstvička sklolaminátu zbaveného mědi (zejména v okolí šroubů). Na spojovací šrouby navléci izolační trubičky vytočené z textitu nebo teflonu. A pod hlavy šroubů a kovové podložky izolační podložky opět ze sklolaminátu. V domácích podmínkách pro osobní potřebu jsem viděl i dvě vrstvy tlusté vodovzdorné překližky křížem spojené matkami a šrouby zapuštěnými pod úroveň překližky. Celé díry i hlavy byly  do plné tloušťky překližky byly přetmeleny silikonem. To však není profi řešení.

Izolací talíře se dostanete do stavu obdobného vaření na ocelové desce stolu stojící na dřevěných nohách, nebo ve svěráku přišroubovaném do dřevěné desky montážního stolu. S takovou situací se u svářeček také počítá.


Milan Hudec:
Taktéž mám obdobnou věc rozkutěnou...
Na odizolování použiji DEHN 472210, zdá se mě to coby profi řešení oproti překližkám a silikonu.
Jinak i za sebe d ě k u j i za opět perfektní osvětlení problematiky.

Milan Otras:
Dobrý deň všetkým.Veľmi zaujímavá téma a rád by som aj prispel svojimi poznatkami z priemyselnej automatizácie (mimo zváracích robotov-s tými nemám žiadne skúsenosti) a opravou zváracích strojov.Za 23 rokov svojej praxe som sa stretol s nasledovnými prípadmi:

1)Zváranie lodných kontajnerov.Zv áralo sa naraz so 4.zváračkami. Tu vždy bol zváraný materiál(kontajner) a kostra-záporný pól spojený s ochranným vodičom. Buď úmyselne - kontajner musel byť spojený s ochranným vodičom ,  ak by sa niekomu predral predlžovací kábel aby na kontajneri nebolo nebezpečné napätie alebo náhodne cez mostový žeriav(počas zvárania bol často zavesený oceľovým lanom a oceľovým hákom.Dôležité aby mali zvárači kostry priamo na zváranom materiáli.Niek edy sa stalo že niektorý zvárač nechal kostru zavesenú len tak na CO fľaši alebo položenú na zváračke a do niekoľkých sekúnd bol zničený prívodný kábel ku zváračke.

2)Zváranie bágrových lyžíc ,  korby nákladného auta. Vždy bol zváraný materiál opäť spojený s ochranným vodičom (náhodne cez žeriav/kladkostroj alebo úmyselne).

3)Zváranie cez zváracie otočné polohovadlá. Zvárali sa piestnice a aj hydraulické valce a rôzne zvary na otoče mechanizmov kde bolo treba dookola zvárať aj niekoľko vrstiev neprerušene. Čiže sa univerzála na zváracom polohovadle točila niekoľko otáčok dookola bez zastavenia.
Na univerzále bol klasický medený krúžok ,  kde boli priložené asi 4 medené uhlíky a tie spoľahlivo prenášali prúd do cca 300 Ampérov.Opäť bol mínusový pól spojený s ochranným vodičom.Na pohon bol použité PLC a jednosmerný motor

4)Mostové dilatácie dlhé cca 18 metrov. Zvar trval aj 45 minút . Materiál bol vždy spojený s ochranným vodičom.Pohon bol s asynchronným motorom a frekvenčným meničom.

5)Sériové zváranie na rôznych dopravníkoch. Dôležité bolo aby sa kostra spájala priamo zo zváraným materiálom. Prítlak k danému zvarencu na dopravníku zabezpečoval pneumatický valec.Opäť bol mínusový pól spojený s ochranným vodičom.Pohon bol s asynchronným motorom a frekvenčným meničom.

Milan Otras:
Pokračovanie:
6)Zváranie na nosnej konštrukcii budovy. Tu ani nebolo fyzicky možné oddeliť zváraný materiál od ochranného vodiča.

7)Zváranie plynových potrubí priemeru 700mm.Tu naopak ochranný vodič nesmel byť spojený s mínusom. Ak odpadla kostra(v poli v stanoch pri veľkých horúčavach sa to stávalo zváračom ,  zhorel mi ochranný vodič (1 mm) a bolo o robotu postarané).Rúra bola v celej dĺžke poplastovaná (20 mm hrubá vrstva) iba pri zvare bola "čistá").
Na osciláciu a polohovanie bolo 6 krokových motorov a PLC Bernecker

Nakoľko sa človek učí celý život ,  neviem či tieto postupy vždy boli úplne správne ale počas celej doby až do dnes mi neodišlo žiadne PLC (SIEMENS Bernecker) žiadny modul ,  motor ani nič podobné. Ak odišiel induktívny snímač bolo to z iného dôvodu.Na polohovanie som používal jednosmerné motorčeky ,  krokové motory ,  servomotory a aj asynchrónne motory.
Zvárač v každom prípade vedel že nesmie zvárať na kovový obal zváračky atď (normálne nebol na to dôvod). Boli to vždy rozumní ľudia.Vo všetkých prípadoch  je dôležité aby bol mínus pól spoľahlivo spojený so zváraným materiálom.

Milan Otras:
Samozrejme odporúčam aj ja vždy oddeliť mínus pól od ochranného pospojovania a samozrejme aj plus ale sú prípady kde to fyzicky nie je možné. Ťažké obrobky atď. Časť s tých zariadení ktoré som popisoval zabezpečujeme servis ,  niektoré automaty sme modernizovali (retrofity) ,  a niektoré sme vyrobili (zakazník si vyrobil mechaniku a my elektriku a riadenie).

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana

[*] Předchozí strana