Čo takto spotrebiteľom u svetiel miesto prúdových chráničov, malé napätie?
Peter Lovacký:
Ja chápem tému jak možnosť použiť iné ochranné opatrenie pred úrazom jak je automatické odpojenie od zdroja
A keď sa teda niekto rozhodne pre jedno z prípustnych ochranných opatrení tak v čom by mohol byť problém?
Píšem o bezpečnosti, a čo si o tom myslím osobne nie je v tejto súvislosti podstatné
Martin Kurka:
Citace: Peter Lovacký 28.03.2020, 12:07
tak v čom by mohol byť problém?
Obdobný problém s rozsáhlými rozvody 24V DC se začal projevovat v řídících systémech strojů.
Prvotně měly stroje řídící napětí 220V/50Hz nebo 120V/60Hz. Tam problém bezpečnaosti vznikl prvotně jako úraz eletrickým napětím, protože každý stroj je svým způsobem vodivé okolí a tedy prostor se zvýšeným nebezpečí, Nejdůležitější m opatřením bylo dokonalé uzemnění kostry stroje a dokonalé pospojení všech neživých součástí. To je onen odpor 0,1 Ohmu předepisovaný dodnes.
Se zesložiťováním řídících obvodů vznikl problém s tím, že bylo neekonomické tahat řídící obvody tlustými dráty. Jenže pak začaly problémy se spékáním kontaktů "miniaturizovan ých" tlačítek. Nebezpečné stavy z toho vzniklé bylo nutné odstranit. Logickým krokem bylo vložení transformátoru pro napájení řídících obvodů. Kromě snížení zkratového proudu transformátory 380/230V snížily napětí, trafa 220/220 nebo 220/110V zvýšily impedance smyčky a obecně transformátory dovolily výrobně sjednotit exportní stroje pro různé napájecí soustavy, Jenže s transformátory se objevily dva velké problémy. Začaly nevycházet vypínací impedance pojistek pro řídící obvody, a při zkratu např vzdáleného tlačítka napájecí obvod nevypnul. A druhé nebezpečí vzniklo, pokud byl sekundár transformátoru nespojený se zemí. První náhodný zkrat na kostru udělal z řídícího napětí nebezpečné dotykové. Druhý zkrat na kostru mohl a často způsoboval nekontrolovaný rozběh stroje. Obě tato rizika se vyřešila ukostřením jedné strany řídícího napětí a dodržováním impedance vypínací smyčky. Kritické vypínací impedance pro řídící napětí 230V vycházely pro pojistky dimenzované pro mezní výstupní proud transformátorů (typicky 2-4A dost vysoko, takže i průřezy vodičů 0,5mm2 mohly být i značně dlouhé a v podstatě se problémy s nebypnutím zkratu objevily jen u velmi výkonných transformátorů obrovských obráběcích center.
Tento úvod jsem uvedl, aby byl viděn vliv přechodu napájení z 230V na 24V DC (12V DC) v instalaci domu
Pokračování
Martin Kurka:
Pokračování
Nástupem elektronizace řídících systémů strojů se začalo přecházet na řídící napětí 24V DC. A s nevypnutím zkratu na vedení 24V DC začaly obrovské problémy. Tyto problémy vedly i k totálním haváriím strojů, kdy ve svazku vedené obvody 24V DC po zkratu nevypnuly, topily na takové teploty, že protavily izolaci jak svou, tak izolaci souběžných, nebo křížejících se silových kabelů 400/230V tak, že je po protavení izolace zkratovaly. Protavením se se nebezpečné napětí 230V dostalo do řídících obvodů 24V a tenké protavené dráty způsobily mezifázové zkraty silových kabelů (musíte si uvědomit, že u strojů pro ochranu nebezpečného samovolného spuštění musí být jedna strana řídícího napětí 24V nejištěně ukostřena - napětí PELV)
Velmi vážné havárie tohoto druhu propojení obvodů donutily výrobce strojů jistit zdroje 24V vějířem slabších pojistek, dimenzovaných podle zaručeného vypnutí. Senzory a spínače 0,5 - 2A, magnety pneumatických ventilů 2-4A, magnety hydraulických ventilů a stykače 4-12A atd. Typicky 8-10 pojistek.
Musíme si uvědomit, že i výpadek jedné pojistky za chodu ostatních mohl způsobit technologickou havárii stroje, protože nezaplo něco, co mělo a něcou už zaplo (například se neodbrzdila brzda ale motor rozeběhnul.)
A tak výrobci komponent strojů vymysleli distribuční moduly, které jak elektronicky jistí jednotlivé větve, tak hlídají, zda jsou všechna napětí přítomna (signál POWER GOOD – obdoba v PC zdrojích).
Pokračování
Martin Kurka:
Pokračování
Takže tento sprask problémů by se musel řešit i u domovního rozvodu 24VDC nebo 12V DC. Navíc by přibyla ekonomická hlediska, protože rozvádět výkon tak malým napětím znamená velké přenosové ztráty rostoucí se čtvercem poklesu napětí. Průřezy vodičů strmě stoupají. Energeticky únosný 10% úbytek napětí na 230V je 23V, 10% na 24V je 2,4V, na 12V 1,2V. Vedení 20m dlouhé průřezu 1,5mm2 může pro úbytek 10% na spotřebiči přenést max. 1,5A (viz příloha) To je 24W přeneseného výkonu. Sotva pro jeden lustr se 3 LED žárovkami 8W v jedné místnosti, nebo jedno domácí úložiště či WIFI router. . A 26kWh roční energetické ztráty takového vedení = 10% přenosových ztrát? Ne, fuj.
Jednu stranu napětí 24 či12V byste museli ukostřit, protože je hodně DC spotřebičů, které mají jeden pól na kostře. Většinou (–) pól, ale zaručeno to není. Většina jich tento póĺ má na kovovém plášti, na stíněních datových konektorů atd. A tak vzniknou větší či menší provozní problémy na datových smyčkách obdobné dvojímu zemnění audiotechniky, nebo i destrukce drahé elektroniky.
Dobrá, vyplatí se někdy rozvod malým napětím? Pouze v lokálním místě do 3m (strop u LED svítidel v koupelně) , nebo pro větší množsví malých spotřebičů do 5-10W s jednotným napájením (vícečetná napájecí zásuvka USB pro nabíjení mobilů), A pro vzdálené napájení snad jen pro pravé POE s vyjednáváním (ekonomické nebo nepravé POE konstantním napětím je z hlediska vysoké impedance pro nevypnutí zkratové smyčky časovaná roznětka požáru).
Peter Lovacký:
Z tých všetkých rizík čo ste vymenoval mi vychádza jak ste napísal nakoniec že využitie v domoch je reálne dosť obmedzené, a že keby sa niekto aj pre také riešenie z bezpečnostných dôvodov rozhodol, tak štandard by to rozhodne nebol
Ona tá výhoda odstránenia rizika úrazu od 230V by rozhodne niečo stála, veď nakoniec jak všade je to furt niečo za niečo
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana