Nebyly by trubky lepší vodiče než slaněné či pevné vodiče?
jakubvitekvlnecka:
Citace: Jirka Š. Svejkovský 30.11.2019, 12:29
U nízkého napětí při 50 Hz má slaněný vodič stejné elektrické parametry, jako plný. Proudová hustota uvnitř vodiče je prakticky konstantní bez ohledu na vzdálenost od povrchu.
Zkuste si spočítat vlnovou délku u frekvence 50 Hz a pochopíte proč.
A šance to uchladit proudem vzduchu uvnitř trubky (skoro 2x větší povrch).
Spočítal jsem délku vlny na 6000 Km. Nevím zda jsem to pochopil správně. Znamená to že se okraj vlny se dotkne povrchu vodiče jednou za 3000Km?
Myslím, že si dokážu představit šíření vln ve vzduchu ale proud ve vodiči vůbec.
O téma jsem se začínal zajímat když nám mistr odborného výcviku říkal že při použití licny namísto pevného vodiče může být licna o řád slabší než pevný vodič.
Emanuel Kocián:
Jediná reálná myšlenka pro tvrzení mistra je to, že vodič typu "licna" má ve srovnání s "plným" vodičem obvod o cosi delší (kdyby licna byla složena z nekonečně tenkých drátků a izolace takového vodiče byla nulové tloušťky, tak je to necelých +13% - v reálné situaci to bude podstatně víc).
Tudíž má licna podstatně větší plochu, přes kterou může konvektovat a vyzářit ztrátové teplo.
Maximální přenosová schopnost izolovaných vodičů se totiž udává klidně pro teploty 70 st.C i více (záleží na typu a odolnosti izolace jaké teploty vydrží), takže schopnost vodiče se průběžně (u)chladit je pro stanovení max. možného proudu klíčová.
I tak se mi ale jeví toto tvrzení ("u licny je možné jít s průřezem o stupeň níže") dost přitažené za vlasy. Je to asi tak něco podobného, jako když tesařský mistr učňům vysvětluje jak dlouhé trámy je potřeba na střechu (což je mimochodem klasická úloha na pythagorovu větu) a místo vysvětlení pythagorovy věty jim prostě řekne, že trámy na střechu musej být svou délkou jako půlka šířky střechy plus půlka výšky střechy (což nahrubo sedí).
Václav Třetí:
Citace: Emanuel Kocián 04.01.2020, 19:47
...se mi jeví toto tvrzení ("u licny je možné jít s průřezem o stupeň níže") dost přitažené za vlasy.
Přesto se tak běžně uvažuje. Zásuvkové okruhy se v pevné instalaci obvykle dělají z CYKY 3x2,5 a prodlužovačky z CYSY 3x1,5 (v nejlepším případě, o těch z 3x1 ani nemluvím).
Citace: Emanuel Kocián 04.01.2020, 19:47
Je to asi tak něco podobného, jako když tesařský mistr učňům vysvětluje jak dlouhé trámy je potřeba na střechu (což je mimochodem klasická úloha na pythagorovu větu) a místo vysvětlení pythagorovy věty jim prostě řekne, že trámy na střechu musej být svou délkou jako půlka šířky střechy plus půlka výšky střechy (což nahrubo sedí).
To tedy až tak moc nesedí, ale hodně zhruba budiž.
Teorie a praxe nejdou vždy ruku v ruce, takový už je život.
Milan Hudec:
Citace: jakubvitekvlnecka 04.01.2020, 18:12
O téma jsem se začínal zajímat když nám mistr odborného výcviku říkal že při použití licny namísto pevného vodiče může být licna o řád slabší než pevný vodič.
No jednak určitě ne o řád, ale o stupeň.
Nicméně tvrzení je to liché, lícna má k dispozici k vyzařování tepla sice větší plochu (v řezu je to mnohostranný šišoid), nicméně to by platilo pouze za podmínky vyloučení přechodových jevů uvnitř (např.nikdo ještě nedokázal lícnu připojit tak aby všechny její prameny se podílely na vedení proudu stejnou měrou).
Ve výsledku je to u běžných instalačních průřezů prakticky stejné.
Jan Franěk:
Citace: Václav Třetí 04.01.2020, 23:26
Přesto se tak běžně uvažuje. Zásuvkové okruhy se v pevné instalaci obvykle dělají z CYKY 3x2,5 a prodlužovačky z CYSY 3x1,5 (v nejlepším případě, o těch z 3x1 ani nemluvím).
Nicméně je potřeba podotknout, že v případech prodlužek se počítá jen s omezenou délkou, s tím že se jedná o velmi dočasné řešení (bez ohledu na bohužel běžnou praxi) a že na mnohých je na štítku i snížené dovolené proudové zatížení. ;)
Citace: Milan Hudec 05.01.2020, 10:19
(v řezu je to mnohostranný šišoid),
Přidávám do odborného slovníku ;D ;D ;D
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana