Jaké máte praktické zkušenosti s volbou objemu bojlerů?
Miroslav Minařík:
Ten kotel je posvátný totem kolem kterého skáčeme radostí, že funguje.
Vzhledem k tomu jak obrovskou přehradu vody musí ohřívat ho nemohu vyměnit za nějakého elektrického Rejnoka. Je to dům před rekonstrukcí elektrika a topení na kterou není rozpočet. Tak hledám optimální řešení pro takovou situaci.
Radek Červený:
120 litrů vystačilo tak tak pro 3 lidi na sprchu. Když se odporoučel, vyměnil jsem ho za 140 a 3 lidi po sobě dají sprchu na pohodu.
Nevím, ale jak s vanou. Jinak, když tam dáš maloobjemový bojler, ohřeje se třeba za 15 minut, tak je to také na zamyšlenou, jak zde už někdo psal, jít cestou maloobjemu.
Fuk Tomáš:
Já jsem zase zastánce volby co největšího objemu bojleru. To umožní nastavit nízko teplotu, odměnou je
- delší životnost
- menší tepelné ztráty
- rezerva pro případ zvýšené spotřeby (návštěva apod.).
Zdenek+:
1) delsi zivotnost? Ze se natapenim na mene nez 55 netvori kamen?
2) mensi TZ - tak to je zase otazka, kdyz ta spotreba neni pravidelna, tak jsou vetsi TZ.
Pravidelne sprchovani pry neni nic, co by cloveku prospivalo... Velky bojler zabira moc mista. Takze 120 L v D25 musi vystacit pro 5 lidi kdyz se setri ;-)
Ale v D57 bych na to sel zvysenym vykonem spiraly (120L musi stacit) a tam muze topit 24x7 kdykoliv..
Fuk Tomáš:
1) tvoří se ho méně a tvoří se pomaleji.
2) nějak jsem nepobral, jak souvisí (ne)pravidelnost odběru s TZ bojleru. Ty jsou dané rozdílem vnější a vnitřní teploty, tloušťkou izolace a plochou pláště.
Jako příklad uvedu:
-bojler 120 l nastavený na 55 ºC, vstupní voda 15 ºC, namíchá se 240 l výstupní vody 35 ºC. Teplotní rozdíl mezi bojlerem a místností (20 ºC) je 35 ºC.
- bojler nastavený na 90 ºC, vstupní a výstupní voda viz výše - potřebná velikost je 64 l. Teplotní rozdíl mezi bojlerem a místností (20 ºC) je 70 ºC.
Pokud by oba bojlery měly TZ přímo úměrné objemu, tak jak vidno by vyšly prakticky nastejno (ten malý horký nepatrně hůř). Ale finta je v tom, že s rostoucím objemem rostou tepelné ztráty pomaleji než objem, v zásadě cca s (2/3)-mocninou. Takže např. Tatramat EOV100 má uváděné ztráty 0,98 kWh/d zatímco EOV200 1,61 kWh/d (vše při teplotě 65 ºC). Takže 200 l bojler nastavený na 55 ºC bude mít TZ 1,25 kWh/d, zatímco 100 l bojler nastavený na 90 ºC bude mít TZ 1,52 kWh/d.
A když se k tomu ještě přidají TZ z cirkulace, tak ta výhoda velkého bojleru nabyde dramatických rozměrů.
Vy jste asi měl na mysli režim, kdy se celý bojler jednou za uherský rok nahřeje na 90 ºC a pak si dva lidi umyjí ruce, že? Pak samozřejmě čím menší, tím líp.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana