Jak při bouřce vyhladit probliky napětí na přívodu do továrny?

<< < (8/8)

ACEOF ACES:
Citace: Milan Hudec  11.08.2018, 18:18

Obdobných linek jsou tisíce, takže snad nějaké profi řešení existuje.


Citace: ACEOF ACES  10.08.2018, 20:57

nabíječ --- dvě uzavřené baterie 12V --- měnič 24/230V
připojení potřebných                |                             |
ovládacích a řídících obvodů na 24V, s měničem na 230V


Zařízení pro napájení ovládacích a řídících obvodů, co si pamatuji, mělo:
- dva nabíječe, jeden je záložní pro záskok v případě poruchy
- za měničem přepínání: z měniče/vypnuto/ze sítě

Martin Kurka:
Citace: Petr Pavlíček 1  13.08.2018, 08:38

...nechte provést měření odborníky kteří opravdu vědí co analyzují. Ideálně nechat záznam alespoň týden a ideálně aby došlo i k tomu mikrovýpadku.
.....

Tak, tak, analyzátor je vždy nejlepší si půjčit i s jeho "opečovávatelem"

Citace: Petr Pavlíček 1  13.08.2018, 08:38

Ve své praxi jsem se setkal i s řešením, kdy se vyměnila kompenzace klasická stykačová za elektronickou, kde dokáže tato kompenzace reagovat v opravdu krátkém čase a díky tomu se podařilo mikrovýpadky eliminovat.

No, jo, ona si umí ze žijící fáze přes kapacitu "půjčit" proudovou špičku do strádající fáze.

Díky frekvenčním měničům na výkonových motorech dnes mizí z fabrik stabilizační prvek - setrvačný chod výkonových pohonů poháněných napřímo asynchronními motory. Ty při mikrovýpadku přešly na mžik do generátorickéh o chodu a problik přklenuly. Taková kompresorovna se 3 klikovými kompresory ČKD, každý  s 300kW motorem už něco podržela. Ty kompresory měly takové setrvačníky, že se kompresory musely rozbíhat kroužkovými motory. Dnešní šroubové kompresory stačí rozeběhnout Y/D, a po vypnutí napájení staví prakticky na fleku, pokud se před tím nezavře sací ventil.
Dnes i ty zbývající přímo napájené motory strojů inteligentní ochrany při podpětrí a ztrátě fáze prakticky hned odpojí od sítě.
Na jedné straně ztráta stabilizačních pochodů, na druhé se distributoři poctivě snaží vyklíčovat kdejaké přepětí a tak se z této problematiky mikrovýpadů stavá díky pokroku s silnoproudé elektronice čím dál tím větší problém. A rychlá kompenzace je snad jediný případ, kdy standardní výkonová elektronika jde proti tomuto problému.


Citace: Petr Pavlíček 1  13.08.2018, 08:38

Máme stroje s příkonem stovky kW. ...
Zde je ale potřeba počítat s předrátováním i úpravou programu. A také nesmí být ohrožena kvalita výrobku.

Kvalita výrobku většinou vždy nějak utrpí. Ale na výrobcích nemusí být ty největší škody.
Připečené výrobky k zastavenému pásu, zatuhlé roboty od barvy či lepidla, zalomené závitníky a vrtáky, tuny písku či cementu nebo zrní pod otevřenými výpustěmi sil, zamrzlý hliník ve vstřicích, napečený plast v extrudérech... To bývají velké ztráty pro nemožost rozjezdu z výchozích stavů linek, nutnosti čištění, seřízení, nájezdů do výchozích poloh, nahřívání, výroby prvních kusů ke kontrole atd atd. Mávnutím proutku máte najednou přetíženou údržbu, seřizovače, mezioperační dopravu, energetiky, kontrolory a kvalitáře a někdy i hasiče a ekology...
  

Jiří Buben:
Přesně jak píše pan Kurka. Když se to sejde, není největší ztráta na výroku, ale na ztrátě času, než se výrobní linky znovu uvedou do provozu,najedou na parametry a nebo se například roboti dají do home pozic aby se mohlo znovu najet. Někdy to může po mikrovýpadku trvat 20 minut, někdy třeba dvě hodiny.

Rozmahel Vladimír:
Domnívám se, že kompenzace jalového proudu už ze své podstaty nemá vliv na eliminaci poklesů napětí podle dotazu. Kondíky se musí připínat jako "prázdné" a nemohou sloužit jako zdroje do zkratované napájecí sítě?
Ano, kompenzací odladíme jalovou část odběru, poklesne odebíraný proud, ale probliky jsou něco jiného...? Jsou způsobeny mikrozkratem zkratem v napájecí síti.
Výkon běžné kondenzátorové baterie je nízký, ve srovnání s celkovým činným odběrem.

Navigace

[0] Index zpráv

[*] Předchozí strana