Kdy měřit zemní odpor nového zemniče?
V Beranek:
cca pod 50-80cm hlíny,někde navážky pískovec.Při složení horní vrstvy(navážka) to jistě nespraví 2 tyče jak se tu píše.
Proto nastoupil bagr 1,5 až 2 výkop na desku ,co uhrábnul zbytek se mlátilo sbíječkama.
A přiznam se že odpor půdy jsem neměřil, při první rýze co bylo ve výkopu se vědělo že bude problém.
Honza Veselý:
Když ony ty desky opravdu nemívají dobré a často bohužel ani dostatečné výsledky počítáno cena/výkon.
Tyče jsou v tomto mnohem lepší, minimálně díky tomu že se zatloukají, není potřeba řešit "až jednou zemina slehne a pak zaprší tak nám to snad projde. A nebo taky ne.".
Tyče nenarušují zhutnění a asi i díky tomu jejich skutečné naměřené hodnoty lépe odpovídají teoretickým propočtům(nejprve je ovšem dobré změřit rezistivitu půdy a ty výpočty-návrhy skutečně předem udělat.). A i v čase dávají stabilnější výsledky, asi i díky tomu že jsou rozloženy po větší ploše.
Prostě: Desky se už 30 let nedoporučují a jsou k tomu i další dobré důvody.
...Úvodní dotaz jsem nějak nepochopil, v okamžiku prvního připojení na síť, prvního vztyčení jímače, prvního připojení přepěťových ochran a nejlépe ještě 30 let potom musí zemní odpor odpovídat.
Pavel Horský:
Jak to tady tak čtu, tak nechápu strach z poškození podzemních sítí.
Než kdekoli a kdykoli kopnete do země, měl byste mít v ruce vyjádření síťařů. Bez toho se vystavujete obrovskému riziku v podobě narušení např. optického kabelu, kde pak jeho oprava může přijít na částku s pěti nulami.
Proč nemáte provedeno měření rezistivity půdy? Není to nic náročného.
Vlastně vaříte z vody a to se v našem oboru moc nevyplácí. Takové jednání většinou vždy dospěje jen ke konečnému prodražení zakázky.
Z vlastních zkušeností.... ... desky zcela určitě nepoužívat.
Zásadně používat profilové zemnící tyče (mají největší plochu) délky 2m. Samotné vedení FeZn10 pak může být jen v takové hloubce, aby nedošlo k jeho případnému mechanickému poškození (dle provozu na daném pozemku).
V Beranek:
Pozemek je soukromý a patří k budově,nechápu že se ještě někdo nesetkal stím že budova je 50 let stará a že neexistuje žádná dokumentace odpadů,el. vedení,vody a plynu po pozemku,jediné co se dozvíte je kde končí na hranici pozemku.
Je vidět že nikdo nečte jaké podloží jsem napsal že je.Chtěl bych vidět zaklepání tyče do pískovce a to ještě v dvoumetrové délce.
A je jen udivující, že nikdo nenapsal odpověď jaké zkušenosti má s výkopem,popřípadě s deskovým zemničem,to byla původní otázka.Řeší se tu zda je deskový zemnič špatný a jsou vhodnější tyče.
Odpovím si sám ano je rozdíl měřit hned po vykonaném díle nebo týden po něm,odpor je jiný.
Jiří Schwarz:
Několik postřehů a zkušeností:
- když se zahází pásek, není žádnou vyjímkou, že tam je nějaké hodnota, která se časem trochu zlepší, až si zemina "sedne".
- kdy se to před položením zemniče namočí, může se naměřit "pro revizi" lepší hodnota, než tam pak bude po vyschnutí.
- když je zemnič nějakou doby položen, stává se, že při měření velmi malým napětím ukazuje vyšší hodnoty a když se to "práskne jako impedance proti fázi", jsou tam výrazně lepší hodnoty, pak i při měření původní metodou.
Co to je zemnič částečně zasypaný betonem? Dál už beton nebude?
A co přechod beton - vzduch nebo beton - zem? Ochranu na přechodu mezi prostředími neřešíte? Ale na tom přechodu jsou pro zemnič ty nejhorší elektrochemick é podmínky a podle složení půdy (ale i betonu) je šance, že to právě na tom přechodu uhnije >:(
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana