Opravdu nelze použít vliv BD1 na pracovišti dle ČSN 33 2000-7-71?
F.Prajza:
Když vyjdu z ČSN33 2000 5-51 ed3 ZA1, ... BD2-věžové budovy, BD3-místa určená pro veřejnost(divadla, kina , obchody..), BD4-výškové budovy určené pro veřejnost(hotely, nemocnice..). Myslím, že podstatné je to "určení pro veřejnost", což pracoviště není.
Každý zaměstnanec musí být proškolen, a musí vědět co má dělat v případě nebezpečí, což snižuje riziko, oproti veřejnému davu.
Netuším ani z jakého titulu by měl tento vliv posuzovat elektrotechnik . Primárně v určení stavby musí mít jasno investor, a pak tvůrce PBŘ, který danou situaci jako jediný dokáže podepřít výpočtem a na základě něho stanoví typy a počty únikových cest, požární úseky atd. ..to už jsme ale u souboru norem ČSN 73 08xx.
Milan Hudec:
Abych to trochu rozvinul, jak je to s dočasným pracovištěm?
Jan Bocek:
Diskuse je o pracovišti a vlivu BD
ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 mi sice napovídá asi ve 22 bodech jak otypovat jednotlivé vlivy na pracovišti, jenom proto, abych se mohl rozhodovat, zdá určím nebezpečí na pracovišti
Prostory dle ČSN 33 2000-4-41 ed. 2/Z1 Tabulka NA 4,5,6: bezpečné, nebezpečné a zvláště nebezpečné.
Zdůvodnění: Na rozhodování měla vliv zejména konstrukce prostoru, jeho vybavení, instalovaná technologie a charakter provozu. Dále bylo přihlédnuto ke schopnosti osob, které mají do prostoru běžně přístup a jejich možností dotyku s potenciálem země. Přihlédnuto bylo i k možnému výskytu vody a dalším požadavkům dle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3.
Elektrotechnik je obvykle členem komise pro určení PVV v již provozovaném zařízení.
Projektant vytvoří PVV z informací, které má. Ale provozovatel musí vytvořit nový PVV a vycházet ze skutečnosti provozovaného zařízení. A tak se v komisí obvykle sejdou s provozovatelem - osobou odpovědnou za elektrické zařízení také bezpečnostní technik, tvůrce PBŘ, tvůrce DOPV, projektant elektro nebo RT.....prostě je to kolektivní práce s různými úhly pohledů.
Výsledkem je určení toho prostoru podle 4-41 z hlediska nebezpečí.
Je to důležité z hlediska provozování, údržby, revizí a také při rozšiřování elektrické instalace.
Jsem přesvědčený, že rozdíl mezi BD1 a BD3 z hlediska elektrické instalace je minimální. Pak i celá diskuse je v podstatě o ničem. Jen pro oživení, jak je to s PVV...
P.S. Projektová dokumentace při výstavbě nového průmyslově zaměřeného objektu v PVV obvykle vůbec neřeší technologií a pracoviště. Případně velice okrajově...... pak se stává, že EI je provedená do prostou jiného, než ve skutečnosti je. A nastává velké rozčarování a desítky schůzek a hlavně, kdo to zaplatí....něk de se stala chyba.
F.Prajza:
Cílem PBŘ je přece dosáhnout snadného úniku, tj. dostat lidi z místa ohrožení na bezpečné místo, tak aby nebylo ohroženo jejich zdraví či život. Tomu je pak přizpůsoben typ a počet únikových cest, a ty mají jasně definováno konstrukční řešení(nejen ohledně elektroinstala ce).
Jinak řečeno, tam kde existuje PBŘ, nemám v podstatě co diskutovat o vlivech BD, jelikož provedením únikových cest dle PBŘ musím zajistit funkčnost i bezpečnost elektroinstala ce do doby než dostanu lidi na bezpečné místo.
ČSN 33 2000 4-41 ed2 Z1 NA.0 poznámka 4: "VV BD řeší vliv el.instalací na všeobecnou bezpečnost prostorů(především na zajištění možnosti úniku), bez zvláštního zřetele na začlenění prostoru z hlediska nebezpečí úrazu el.proudem".
Dočasné pracoviště je dle mého názoru pořád pracoviště se vším co k tomu plyne ve vztahu zaměstnavatel/zaměstnanec. Pokud zaměstnavatel posílá zaměstnance někam mimo trvalé pracoviště, měl by ho prokazatelně seznámit s možnými riziky a seznámit s pracovními postupy v daném místě. Možná to bude v mnoha případech vypadat úsměvně, ale jen do doby prvního průšvihu a návštěvě inspektora OIP.
Jednoduše bych to přirovnal ke vztahu odpovědnosti rodič/dítě (jako bych slyšel svého 6 letého syna.. "aha, to jsem nevěděl..." :-)
ČSN 73 0804 rozlišuje pouze ve výrobních objektech pracovní místa, a to trvalé, dočasné, přechodné a občasné, ale to je jen ve vztahu k době strávené na konkrétním místě během pracovní doby(předpokládám že do výpočtu rizika).
Radim Strycharski:
Citace: F.Prajza 25.03.2018, 23:15
Když vyjdu z ČSN33 2000 5-51 ed3 ZA1, ... BD2-věžové budovy, BD3-místa určená pro veřejnost(divadla, kina , obchody..), BD4-výškové budovy určené pro veřejnost(hotely, nemocnice..). Myslím, že podstatné je to "určení pro veřejnost", což pracoviště není.
Každý zaměstnanec musí být proškolen, a musí vědět co má dělat v případě nebezpečí, což snižuje riziko, oproti veřejnému davu.
ČSN 33 2000-7-718 nedělá rozdíl mezi prostory pro veřejnost a pracovišti. Nejde zde o zaměstnance, ale o pracovníky. Jde o to, že se vymezuje určitý areál, který má svého provozovatele a ten je odpovědný blíže neurčeným osobám a to mohou být pracovníci nebo veřejnost. Infrastrukturn í nebo chcete-li stavební elektroinstala ce pro pracoviště by neměla být odlišná od prostoru pro veřejnost. Rozdíly by mohly být například u technologické elektroinstala ce.
Citace: F.Prajza 25.03.2018, 23:15
Netuším ani z jakého titulu by měl tento vliv posuzovat elektrotechnik .
Žádný vnější vliv nemusí nutně určovat elektrotechnik .
Citace: F.Prajza 26.03.2018, 12:05
Jinak řečeno, tam kde existuje PBŘ, nemám v podstatě co diskutovat o vlivech BD, jelikož provedením únikových cest dle PBŘ musím zajistit funkčnost i bezpečnost elektroinstala ce do doby než dostanu lidi na bezpečné místo.
S tím nesouhlasím. Množství osob a obtížnost úniku jsou objektivně dány a žádný dokument to nemůže změnit. Elektroinstala ce musí být určenému vlivu přizpůsobena. Například rozdílný počet obvodů a chráničů pro osvětlení u vlivu BD1 a u vlivů vyšších než BD1.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana