Bylo kdysi možné použít kovovou konstrukci pro N (PEN) ?
Ivan Taraba:
A což kdyby se K1:A1 napájel napětím 24V z transformátoru jehož druhý pól je přizemněn ke kolejnici. Pak by se v případě přerušení kontaktu vozíku s kolejnicí, rozpojil řídící obvod K1 a celá trolej by byla bez napětí. 24V přes cívku K1 už by nikomu nemuselo způsobit úraz.
Do série s K1 bych doplnil pojistku. Ta by přehořela při poruchovém stavu s nebezpečným napětím na kostře vozíku a způsobila opět odpojení K1.
Použití kolejnice jako PEN se běžně používá v případě elektrické trakce. Tam je to bezpečné, zatímco v průmyslu se to hodnotí jinak.
Miroš Jan:
Použití kolejnice jako PEN se běžně používá v případě elektrické trakce. Tam je to bezpečné, zatímco v průmyslu se to hodnotí jinak.
[/quote]
V případě jaké trakce?
Ivan Taraba:
Citace: Miroš Jan 07.03.2017, 22:19
V případě jaké trakce?
Například když v troleji je 25 kV střídavých a jiný další vodič než kolejnice není po ruce.
Vizte např.: http://www.k-report.net/clanky/stahovacky-prezitek-nebo-nutnost/?kapitola=1
Jan Žák:
Citace: Miroslav Revús 07.03.2017, 21:18
Kontakt STY nespína vodič PE ale spína spätný (možno spoločný) vodič sekundárnej strany oddeľovacieho transformátora . Mýli vás fakt, že je tento vodič uzemnený.
Přemýšlím u sklenky vína, ale nějak mi to nedochází..
Jan Bocek:
Citace: Jan Žák 07.03.2017, 23:36
Přemýšlím u sklenky vína, ale nějak mi to nedochází..
Ani nám to nedochází, protože neznáme
a) funkci relé K1
b) napájecí napětí pro K1
Určitě nebude relé K1 napájeno 230 V ze sítě. Proto i správné závěry kolegy M.R.
K příspěvku I.T. a srovnávání s trakci.
Nevidím tam sít TN-C a nevidím tam vodič PEN. Na uvedeném odkazu jsou označeny vodiče na sekundéru trafa jako L a zem. Ta podobnost je jen zdánlivá.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana