Kam připojit měřící sondy pří měření uzemnění strojů?
Jan Bocek:
Nedalo mi to a podíval jsem sena Eurotest 61557 a skutečně měří impedanci jen do 400V. Při vyšším napětí se zablokuje. Výrobci nepočítají s měřením impedance v sítí 3x500V. Zde zbývá jen voltamperická metoda. Dobrá úloha z měření pro vyšší kvalifikační stupeň elektrikářů. Zdokonalili by se v "měřících protokolech". Jako školní úloha dobré.
Anebo máte někdo měřák se zátěži na měření impedance do 1000 V ?
V dobách, kdy v průmyslu byl rozvod 3x500 V v isolované soustavě velice rozšířen ( TNC se vůbec nepoužíval), tak kontrola isolačního stavu byla prováděná pouze v rozvodnách, kde byly trafa. A to se ještě signalizovalo světelnou signalizaci, prostě žárovky proti zemi. Tehdy se používaly žárovky 260 V a proto dvě nebo i tři v serií. A zemní spojení se vyhledávalo postupným vypínáním rozvaděčů a nakonec spotřebičů. V rozsáhlém rozvodu práce na 8 hodin.
To se samozřejmě v 70. létech nelíbilo inšpektorům IBP. A kladli nůž na krk. Bud budete mít HISky v každém rozvaděči, nebo budete pravidelně měřit impedanci smyčky a povedete o tom záznamy. A protože náš šef byl velice tvrdohlavý, tak žádné HISky nebudou a budeme měřit impedanci. Jenže ve firmě kde je více než 500 MVA příkonu a stovky rozvaděčů to bylo nereálné. Dlouho to trvalo, než jsem jej přesvědčil, že je to hovadina. Navíc se začaly dělat nějaké generální opravy a tam již HIS byly.
Myslím, že ideální je, když žádné skupiny zemnění nevznikají a vše je propojené, prostě pospojováno. Naši předkové hodně šetřili a používali jen 3 žilové kabely. A někdy se u koncového spotřebiče zapomnělo na uzemnění. Přitom připojeno na "kostru" to bylo.....
Jirka Š. Svejkovský:
Kdysi v elektropravěku jsem potřeboval měřit trošku menší hodnoty, než mi dovoloval můj QU130. Ten měl přesnost 2,5% z 20 Ohm, tedy 0,5 Ohm chybu, pro jištění zhruba nad 100A tedy k ničemu.
Sestrojil jsem si tedy soupravu, kde měření zajistil poměrně přesný digitální voltmetr (tuším 0,5MH% plus pár digit) a odpor 50 Ohm ze soupravy (RU 10), který jsem si přeměřil při studeném i teplém stavu.
Pak stačilo změřit napětí naprázdno a napětí při zátěži a měl jsem impedanci s podstatně lepší přesností (schválně neuvádím jakou, byl to stejně jenom odhad přesnosti).
Jan Bocek:
Citace: Jirka Š. Svejkovský 19.01.2017, 16:35
Kdysi v elektropravěku jsem potřeboval měřit trošku menší hodnoty, ... :) :) :)
A kdy ten elektropravěk skončil?
Ještě v době, kdy QU a PU 130 nebyly, tak jsem používal jako zátěž 7,5 kW přenosný fukar.
Mým oblíbeným měřákem byla DU20
Později, když již byly QU 130, tak jsme 50 ohmové cylindry zabudovali do 5 litrových konzerv s pojišťovákem. Naplnili cca 3-4 litry trafoolejem a byla skvělá zátěž. Originální zátěž nedovolovala často za sebou měřit, max cca 30 sec a dost. Bimetal to vypnul....
Závěr, aby to nebyla jen historie:
volt ampérová neboli Ohmová metoda měření je stále vhodná, pokud nevyhovuje měřící přístroj svým rozsahem. Na tomto principu měření jsou založené skoro všechny měřiče impedance na nízkém napětí.
K položené otázce.
Měříme především ochranné uzemnění. Důležitost a vážnost tohoto měření je hlavně při výchozí revizi elektrického zařízení. V podstatě je to měření přechodových odporů.
Impedanci jsme měřili ale i na 6 a 22 kV rozvodnách typu Irodel. Jenže ve vypnutém stavu se zkratovačkami a napájením z trafa, které dalo 1000 A. Pak se měří úbytky napětí na spojích a růžicích.
Navigace
[0] Index zpráv
[*] Předchozí strana