Dvojitá zásuvka versus dvojnásobná zásuvka? Co je správně?
Jiří Smílek:
Dvojité i jednoduché zásuvky vyráběné již od cca 60-tých let měly vždy 6 svorek, nikoliv 3, protože umožňovaly tzv. průběžné zapojení. To proto, že se v té době používalo hliníkové vedení - kabely AGY, AYKY, AYKYL jejichž vodiče se musely pod šroubky dávat pouze z levé strany tak, aby se utahováním šroubu svorky vodič dostával pod šroub a nikoliv zpod šroubu. Nemohly se tedy dávat pod jeden šroub dva vodiče. Nesmělo se dělat očko jako u měděných vodičů. Důvod byl také další, neboť u hliníkového vodiče docházelo časem k porušení meze plasticity - vodiče se zplošťovaly a musely se při revizích pravidelně dotahovat. Šroub, který při správném zapojení vodiče - pouze z jedné strany, působil ještě navíc svým ohýbáním - pružením, vlivem nesouměrného zatížení pouze z jedné strany, ještě další silou na styk vodiče ve svorce a spojení bylo pevnější.
Modernější zásuvky již měly pouze jeden šroub v třmenové svorce pro dva vodiče, ale ty byly určeny už pro měděné vodiče. Nejmodernější zásuvky už mají bezšroubové svorky - obdoba svorek WAGO. Jejich výhoda je v rychlosti montáže - dle ABB se jedná o snížení montážního času o 25% na jedno zapojení. Toto ale neříkejte investorům, protože by po elektrikářích mohli chtít snížení ceny montážních prací. Nevýhodou těchto svorek je ale, že zapojované vodiče musí mít rovné konce, neboť jejich přítlačná síla není tak velká, aby pokřivený vodič narovnala tak, jak to dokázal šroub. Vlivem nedostatečného styku - styčné kontaktní plochy spoje dochází i při jmenovitém proudu k oteplování spoje vlivem zvýšeného přechodového odporu kontaktu, neboť ten závisí kromě materiálu také na délce a průřezu (tedy plochy) kontaktu. Vychází to k konstrukce svorky, kdy pružina přitlačuje vodič na plochu kontaktu pouze svou hranou nebo bodem. Pružina má tvar rovný a vodič je kulatý.
Proto také ceník montážních prací rozlišuje jestli se jedná o zásuvku pro průběžné zapojení - dvojitá zásuvka někdy, když není koncová, dvojnásobná vždy a ještě se musí vyrábět propojky z drátů. Proto je montáž dvojnásobné zásuvky dražší než zásuvky dvojité. Ale to všechno naši předci při tvorbě ceníku montážních prací C21M věděli a vážili si práce elektromontérů tím, že ji dovedli příslušně ocenit.
Jiří Smílek:
Co se týká bezrámečkových zásuvek, tak ty nejsou určeny do instalačních krabic, ale do např. parapetních kanálů. Proto mají modul 45 mm a zase mají možnost mít jednoduché, dvojité a dokonce trojité (trojné) či čtyřné ( stejně jako je to u chemické vazby) provedení.
Samozřejmě lze do parapetních kanálů instalovat vícenásobné zásuvky s vícerámečky (ty nejsou násobné, protože mají jedno objednací číslo). Stejně to platí i u krabic např. od KOPOSu - vícenásobná krabice je tvořena z více krabic jednoduchých a jsou k sobě spojeny zaklapnutím. Jsou tedy vyndavací a zastamdací :). Což se o čtyřnásobné krabici do SDK opravdu říci nedá. Proto má taky jedno objednací číslo tak, jako např. trojitá krabice, či 5krabice. Tvůrci katalogu to vyřešili šalamounsky tyto (násobné) krabice nazvali pouze krabice přístrojová a doplnili to číslem za lomítkem - KP 64/4.
Synonymum k dvojité krabici je správně v diskuzi uváděné zdvojená, tak jak má český lev svůj ocas. Ale vždy to má ekonomickou či finanční vazbu na objednávky a montážní práce elektromontérů .
Václav Třetí:
Citace: Miroslav Minařík 15.01.2017, 16:16
Osobně ji nazývám dvojzásuvkou.
Já také a to již od doby co se zhruba na přelomu padesátých a šedesátých let začala vyrábět. Myslím si, že je to nejjednoznačně jší pojmenování, ze kterého vyplývá to, že se jedná o jeden strojek s možností zapojení dvou vidlic. Navíc se jedná o termín jednoslovný a dobře vyslovitelný.
Termíny zdvojená a dvojnásobná již tak jednoznačné nejsou. Zdvojená si lze vyložit též tak, že se k jedné zásuvce domontovala druhá čímž došlo ke zdvojení a pro termín dvojnásobná mně vychází matematické vyjádření = 2x1.
Citace: Milan Hudec 09.07.2019, 23:24
S počtem zásuvek na obvodu se normotvůrce jen ztrapňuje, relevantní by byl např.počet spojů k nejzašší zásuvce, vzetí v potaz okružního vedení atd...
To se dostáváme ale do situace, že by někdo dal na jeden obvod dvě větve zásuvek po 9 ks a jako první na přívodu bude rozbočení ve svorkovací krabičce. Počet spojů na vedení od jističe bude k oběma posledním zásuvkám stejný jako v případě deseti klasicky prosmyčkovanýc h zásuvek. Bude to ale něčemu prospěšné?
Definice deseti zásuvek je svým způsobem idiotenfest, není o čem diskutovat a pochopí i poněkud natvrdlejší elektrikář nebo kutil.
Okružní vedení zásuvek není u nás běžné, to je anglická specialita, kterou bych zde pro jistotu nezaváděl. Má jeden zásadní nedostatek, přerušení vedení kdekoliv v okruhu vytvoří vlastně dvě větve a s největší pravděpodobnos tí způsobí přetěžování vodičů minimálně v jedné z nich bez jakýchkoliv laicky zjistitelných příznaků.
Milan Hudec:
Max. počet zásuvek může mít několik důvodů.
1.uživatelský-těžko uchopitelný, zde bude vždy záležet na kvalitě návrhu, aby nedošlo k padání jističe, přičemž "špatně" může být už od jedné zásuvky s roztrojkou pro celou kuchyň, a "dobře" třicet zásuvek pro pidielektronik u kolem pracovního stolu.
2.bezpečnostní ohledně zvýšení impedance ve spojích, "naděje" na přerušení PE atd....
Ten druhý beru, první mě přijde zvlášť v dnešní době jak výstražná značka pozor tyranosaurus.
Václav Třetí:
Citace: Milan Hudec 10.07.2019, 10:14
... třicet zásuvek pro pidielektronik u kolem pracovního stolu.
Musíme dnes ale uvažovat, že v každé i malé blbince je spínaný zdroj, v něm síťový filtrační elektrolyt a zejména u těchto malých zdrojů si výrobci s náběhovým proudem hlavu nedělají. Kondenzátory do 50uF nemívají předřazený termistor, mnohdy ani obyčejný odpor, aby se ušetřilo místo i výrobní náklady. Uživatel bude zátěž v počátku skládat postupně, ale stačí výpadek sítě a při znovuobnovení dodávky už to zapnout na jističi nepůjde.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana