Existují nějaká normativní doporučení pro dálková ovládání strojů?
Oliver Mička:
Normy boli už spomenuté..
Teraz z praktického hľadiska.. .Ovládať niečo cez PC na diaľku je blbosť..( už len preto napríklad udržbar tam bude niečo robiť zabudne si vypnúť servisný vypínač na motor dopravníku a vy mu to cez diaľku pustíte..a problém je na svete !) (norm)
Ovládanie je treba mat lokálne ošetrené a nie diaľkovo..
Podobné systémy mame ja u nás ale s tým že lokálne PLC riady cely proces linky... a vzdialene ( PC ) viem sledovať stav a provozné data.. ( teplota, rýchlosti, status run/stop/fault atd.. ! )
Ale riadenie procesu je riešene výlučné z PLC... PC je len na sledovanie ( SCADA ) :)
Oliver Mička:
Citace: Martin Kurka 16.01.2017, 11:49
Až si to vše prostudujete, zjistíte že žádné virtuální tlačítko obrazovky ani klávesu PC pro zastavení a spuštění stroje použít nesmíte.
A asi budete překvapen, jak musíte zabezpečit ztrátu připojení mezi technologií a řídícím počítačem.
Až si budete zoufat nad Vámi zvolenou koncepcí a podstřelenou cenou, pak doporučuji na místě fyzického napojení vstupů a výstupů technologie osadit malé, nebo střední PLC, které při ztrátě spojení vybruslí z krizového stavu, nebo udrží technologii v předepsaných mezích.
Mezi PLC a dálkovým PC se pak přenáší jen parametry chodu, režimy chodu, chybová hlášení atd. To znamená údaje, jejichž ztráta znamená nejvýše nedodržení optimálního technologickéh o chodu, ale nikoliv přímou havárii nebo nedejbože nemožnost vypnutí a ohrožení zdraví a životů.
Někdy lze i řídit přímo ze vzdáleného (či blízkého) PC, pokud lokální interfejsové moduly mezi PC a technologií mají funkci hardwarového watchdogu a pro bezpečné odstavení technologie stačí prosté vypnutí (Šípková Růženka) a ne nějaký postup kroků a úkonů (u vás např. časově řetězené vypínání dopravníků, aby nedošlo k ucpání přesypů a přetížení motorů při následném zapnutí plných svislých dopravníků).
V každém případě musíte dodržet prioritu místního ovládání a možnost místního zablokování ovládání. Protože jen člověk na místě ví, co se děje v reále.
Mohl bych vám říci několik divokých zkušeností, které se nám staly i při dodržení všech norem a doporučení, přesto situaci zachránil až člověk na místě. Na dálku může vypadat technologie naprosto 0K, ale v reále je na místě kalamita, kterou snímače vůbec neregistrují, nebo registrují špatně. N dálku jen vidíte, nějaký děj a vysvětlujete si jeho příčinu obvyklou nejpravděpodob nější příčinou a může být již pozdě, snažíte-li se udělat nějaký zásah vedoucí ke krizi, zatímco na místě se někdo snaží krizi odvrátit a jdete povely proti sobě.
Nehledě na praktickou část věci, kdy v poslední době automatické updaty zejména Windows přenastaví počítač do stavu vhodného pro kancelář a nikoliv pro řízení. Přesto že zapnete autologon, vypnete spořiče a usínání a automatické restarty, PC se po záplatě buď příšerně zpomalí, nebo se přenastaví do defaultního nastavení, nebo technologie během doby vypínání PC a instalování záplaty do restartu zamrzne, nebo se ztratí spojení a již neobnoví.
K tomu PC presne to sa nám stalo v jendom prípade kde je PC použivany ako HMI SE ( station edition ) a po instalaci aktualizaci už nenabehol... a problém bol na svete a sobota večer :) )
Jan Bocek:
Doporučuji článek v ElektroPrůmysl .cz leden 2016
Postupy pro provoz a údržbu elektrických ( elektronických)
programovateln ých elektronických systémů souvisejících
s bezpečnosti.
Fungoval může ledaco, ale bezpečnostní rizika jsou často skrytá.
A strojní zařízení má desítky norem s označením BSZ - bezpečnost
strojního zařízení.
BSZ - Nouzové zastavení a zásady pro konstrukci EN ISO 13850
je první záležitosti,kterou musíte posuzovat při BSZ - Posouzení rizika
a snižování rizika podle EN ISO 12100.
Bez analýzy rizika nelze uvádět žádné strojní zařízení, jak nové tak po
nějakém up grade. Jakýkoliv zásah do elektrické části a hlavně do
ovládání se musí posoudit podle 12100 a EN ISO 13849-1
Dosti často se na závažné porušení bezpečnosti při návrhu hned nepřijde.
Nepřijde se na to ani při povrchní kontrole podle 378/2001 Sb. nepřijde se na
projektovou závadu ani při následné revizi podle 60204-1 ( i když by se mělo
pokud se řádně provádějí funkční zkoušky).
A přijde se na to až při maléru. a pak se všichni diví, když inspektor OIBP označí
strojní zařízení za nebezpečné a předává "štafetu" ČOI.
Zařízení nouzového zastavení ( emergency stop device) je alfou a omegou
ovládání každého strojního zařízení. Má to svoje pravidla jak v iniciování funkce
tak v opětném restartu
Často se setkávám při návrhu up grade strojů s vloženou automatizací. Velice si
vážím všech programatorů a "aiťaků", kdy zautomatizují mnohé úkony, ušetří obsluhu a zvýší produktivitu. Ale vše až do doby, než začnu dělat analýzu rizika a připravovat dokumentaci o shodě a skutečnou dokumentaci provedení silnoproudé části. A nastavá problém, který se musí řešit.
Proto i jak z praxe tak z legislativy souhlasím s
Citace: Oliver Mička 16.01.2017, 12:01
Normy boli už spomenuté..
Teraz z praktického hľadiska.. .Ovládať niečo cez PC na diaľku je blbosť..( už len preto napríklad udržbar tam bude niečo robiť zabudne si vypnúť servisný vypínač na motor dopravníku a vy mu to cez diaľku pustíte..a problém je na svete !) (norm)
Ovládanie je treba mat lokálne ošetrené a nie diaľkovo..
Jan Bocek:
Pokračování.
V době, kde ještě platila pro stroje norma ČSN 34 1630 a později ČSN 33 2200 byl používán termín "hlavní relé, nebo hlavní stykač ovládání". V podstatě to splňovalo trochu funkcí dnešního bezpečnostního relé do kterého je soustředěná funkce nouzového zastavení.
Dále to mělo velký význam při opravách, kde se vypnulo jak ovládání tak silová část jednotlivých pohonů. Pro zapnutí po ukončené opravě existovaly velice přísné předpisy již před 50 léty.
Dálkové ovládání strojů přináší vždy náročné technické a organizační opatření. Je dobré prostudovat přílohy o technických požadavcích na strojní zařízení dle NV 176/2008 Sb. O ovládacím zařízení a stanovišti obsluhy je v přílohách dosti informací.
Bezdrátově jde dneska ledaco řešit. Technologie přijímačů a vysílačů postoupila v digitalizaci hodně daleko. Také v oblasti řízení strojů se hodně využívá v oblasti řízení, anebo zabezpečení BOZP. Jenže vědomé zapnutí stroje i jeho zastavení se těžko odchází.
Jak již bylo napsáno, jedná věc jsou normativní doporučení a závazné stanoviska norem a na druhé straně jsou letité zkušenosti s provozováním a uváděním do provozu strojů s nestandardním řešením. Pokud člověk zažije několik úrazů a dokonce i smrtelných a několik havarií překračující miliony korun jak na devastací zařízení, tak ze ztráty výroby, pak je více opatrný a někdy až skeptický v používání PLC a PC v oblasti řízení strojů. Jsem přitom nadšený propagátor v používání logických automatů, programovacích přístrojů od loga po simatiky až po moderní PLC. Ale je nutné také používat moudrost a zkušenostní faktor v oblasti bezpečnosti. Mnohokrát až analýza rizika ukázala kritické místa. Mnozí "projektanti" považuji právě analýzu rizika za něco zbytečného a byrokratického . Jenže tento proces není pro "ten papír" k dokumentaci shody. tak jako dobře provedená revize elektrického zařízení má ukázat kritické místa bezpečnosti. Analýza ukáže kritické místa funkční bezpečnosti.
Radovanxl:
(poklona) za objasnění,
PC jako centrální mozek je umístěn přímo v centru provozu je tedy na obsluze jak vizuálně monitoruje celý výrobní proces. Tedy v případě ztráty komunikace PC s kartami dochází k zastavení všech strojů bez postupného řízení zastavování. dálkové řízení tabletem tedy přenecháme pouze pro servisní řízení, tedy v případě opravy a seřizování si tabletem pustit stroj manuálně přímo z místa. Vedle vašich doplňujících zkušeností, které jste definovali, jsou ještě jiná pravidla třeba použít tlačítko Y pro start a N pro stop, nebo je to různé?
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana