Jaký průtok media v m3/hod ve ztahu k otáčkám a výtlaku u čerpadla IMP GHNbasic?
Jan Pašek:
Takže ještě jinak s doplněním dalších info pro vás: Firma má již schválenu dotaci od EU na rekonstrukci topného systému s realizací v průběhu příštího roku. Tudíž výměna shořelého čerpadla byla jen nutné zlo proto abychom neumrzli tuto zimu. Další investice a úpravy topného systému mi šéf nepovolí.
Takže co chci od vás je v podstatě prosté ...
Příklad:
čerpadlo zapnuté na stupeň 3 = škrtící ventil na 30m3/h
čerpadlo zapnuté na stupeň 2 = škrtící ventil na 15m3/h
čerpadlo zapnuté na stupeň 1 = škrtící ventil na 10m3/h
Pokud to nevytopí až na konec systému půjdu o stupeň výš.
Jemnější regulaci by pak měl obstarat trojcestný ventil před čerpadlem přepínáním mezi teplárnou a cirkulací topného média a to za podmínky že je správně nastavena řídící jednotka.
Pokud výše uvedená závislost neexistuje tím lépe přestanu to řešit.
Fuk Tomáš:
Citace: Jan Franěk 02.10.2016, 11:48
Nová, moderní čerpadla mají podobné funkce již integrována v sobě, včetně FM k řízení otáček. Investice se jistě vyplatí.
Přesně tak, do oběhového systému s proměnlivým průtokem patří tohle provedení, které si samo řídí otáčky. V naší kotelně máme na patě takovéhle čerpadlo od fy Grundfos už 18 let a bez poruchy.
Jan Franěk:
Citace: Jan Pašek 02.10.2016, 12:24
Další investice a úpravy topného systému mi šéf nepovolí.
Tak to neřešte. (beach)
V nejhorším případě koupíte nové čerpadlo a znova ho vyměníte. Jestliže předchozí čerpadlo vydrželo alespoň 2 roky, máte šanci že do rekonstrukce vydržíte.
Neznám váš topný systém ale podle grafu bych prostě nastavil jedničku ( v ideálním případě budete nedaleko těch 20m3/1h i bez škrcení) a víc neřešil. Pokud by bylo zapotřebí, stupeň bych přidal, případně přiškrtil (fuj škrcení).
Přesně podle hesla- nikdy není čas a peníze to udělat pořádně, ale vždy je dost času a peněz to pak předělat.
Jan Pašek:
No jak to tak čtu metoda je jasná .. Nastavíme proud (In) na motorovém spouštěči na co nejmenší proud to je cca 2,4A, čerpadlo zapnu na dvojku a max. průtok do teplárny nastavím na 25m3/h.
Následně dám na modlení aby to do rekonstrukce vydrželo, s tím že občasná kontrola signalizace přehřátí nebude na škodu, když tak se ubere.
No a nyní mi prozraďte proč já blb chci rozumět věcem, které dělám, za čas který jsem firemnímu topnému systému zdarma věnoval jsem se mohl alespoň jednou opít nebo alespoň 2* parádně potěšit manželku a ještě by ne napadla další spousta příjemnějších činností.
Tímto (poklona) všem za odpovědi, pokud chcete diskusi ještě doplnit prosím třeba se ještě něco užitečného dozvím.
Martin Kurka:
Pokud je průtok čerpadlem nižší, než kolik čerpadlo umí podle křivky dávat, tak čerpadlo víří vodu na lopatkách až do stavu, kdy se na hranách oběhových lopatek objeví podtlak.
Tento podtlak způsobuje, že čerpané kapalině se sníží bod varu a kapalina začne vřít i při 20°C. Tento var a následné mechanické děje "vyžírá" kov lopatek a okusuje je jako rez. Ale proti rzi fofrem. Tomuto jevu se říká kavitace. Důsledkem bývá ztenčení materiálu oběhového kola, zmenšení průměru atd.
To je kromě energetické ztráty i důsledek přílišného škrcení.
Další neblahý vliv neřízeného, byt správně dimenzovaníého čerpadla je na termostatické armatury radiátorů.
Jakmile třeba nastane oslunění budovy a polovina jižních termostatickýc h ventilů přivře, celkový průtok se sníží na polovinu. Tím se zvýší se průtok skrz doposud otevřené severní ventily na neosluněné straně. Rychlost kapaliny a tlak stoupne. V lepším případě pootevřené a otevřené termostatické ventily začnou nepříjemně pískat, v horším případě dá čerpadlo takový tlak, že tlak na kuželku přetíží termoelement a ten vyteče. Termostatický ventil je na vyhození. Když jde o budovu s více patry, je to za zničené verntily docela ranec peněz.
Z obou důvodů se na pasivní řízení průtoku nepoužívá škrcení, ale obtok - tlakem řízený zkrat. Těmto armaturám se říká vyvažovací ventily a dávají se na každou stoupačku. Jakmile se na nich objeví velký tlakový spád pootevřou. Udržují mezi přívodem a zpátečkou stálý tlakový rozdíl.
Jelikož je to ztrátová regulace, používají se na tento účel výhodněji čerpadla s frekvenčním měničem, která mají v sobě nejen měnič, ale i 2 tlakoměry - jeden před jeden za čepadlem - a otáčky řídí měnič na konstantní tlakový spád.
Takové čerpadlo se u většího domu zaplatí nejen na elektrické energii, ale i na životnosti armatur a hlavní úspory jsou z ušetřené tepelné energie. Máte menší průtok - nevracíte teplárně teplou vodu, máte menší ztráty na zpátečce od domu do teplárny, teplárna nemusí dochlazovat, teplo máte levnější.
Nyní asi chápete, že je třeba postupovat od nejnižších otáček, že neškrtit, ale použít řízený obtok a možná, že šéf pochopí až uvidí cenu obtokové armatury, že vyměnit koupené čerpadlo za řízené by se asi vyplatilo. A také chápete, proč to staré čerpadlo mělo tak sníženou životnost.
A proč se stále vyrábí neřízená čerpadla? Třeba proto je se paralelně dá jedno řízené a jedno neřízené, protože u dobře spočítané topné soustavy stačí regulovat jen od 50% do 100%.
Jenže to by se muselo v Čechách uznávat, že dobrý projekt a dobré nastavení (vyvážení) topné soustavy zaplatí tyto úkony už v první topné sezóně.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana