Může po mě ČEZ chtít, abych si přípojku nn do 50m od sloupu zaplatil sám?
jirina42:
Budeme stavět na pozemku v zastavěné části obce.
Sloup nn je na hranici pozemku, ale pilířky bych potřeboval postavit až na opačné straně pozemku (cca 21m od sloupu), jelikož na straně, kde je sloup, bude branka a pak hned vjezd pro auto.
ČEZ zadal vypracování projektu firmě, paní projektantka mě oslovila a sdělila mi, že ČEZ navrhuje pilířky umístit max. do 5m od sloupu (z důvodu nákladů), a jestli je chci dál, tak si musím přípojku zafinancovat sám (350 Kč/m).
Má na tohle ČEZ právo?
Měl jsem za to, že musí přípojku do 50m vybudovat zdarma (samozřejmě jsem zaplatil oněch 125000 Kč).
Jiří_Hrubý:
Starost distributora končí v HDS na sloupu. Tím je vyřešená přípojka. Co je za ní, je vaše starost a vaše náklady.
Přípojkou se rozumí zřízení odbočky z linky a její ukončení v HDS, vám se zjevně jedná o posunutí elektroměru, ten je ovšem napojen z HDV a to už je vaše.
Jiří Schwarz:
Jestli pro dodavatele existuje řešení, ale vy takové nechcete a vyberete si řešení z jeho pohledu dražší, tak se nedivte, že vám dá jasně vybrat - buď jeho návrh, nebo si to zaplaťte.
Pokud vám zřídí na sloupu vývod (HDS), tak pak by neměl být problém najít v okolí nějakou firmu, která to "odborně zastřeší" a kabel ke sloupku si můžete zkusit uložit sám, pokud si myslíte, že 350Kč za metr je tak moc, sloupek si můžete připravit sám,... Samozřejmě když je to nová přípojka, bude to chtít dodovatel energie podle platných aktuálních připojovacích podmínek
P.S. nemáte tam překlep? Opravdu jste již dali 125 tisíc?
Václav Třetí:
Třeba mají požadavek na hl. jistič 250A.
;D
Martin Hroudný:
Obvyklé je, udělat přípojkovou skříň nn na nejbližší hranici pozemku Žadatele. Pokud má Žadatel to štěstí, že je sloup nn přímo na jeho pozemku, tak bude přípojková skříň zkrátka přímo na tom sloupu nn nebo hned u něj. Cokoliv navíc už lze považovat za "specifický způsob připojení požadovaný Žadatelem", tj. 100% nákladů jde za ním.
Provozovatel DS je povinen připojovat způsobem co nejlevnějším, jelikož platby v Kč/A připojovacího poplatku (500Kč/A 3f, 200Kč/A 1f) ani zdaleka v drtivé většině případů nepokrývají nutné náklady. Zbytek nákladů jde ze sesbíraných obecných distribučních poplatků všech odběratelů, takže i zájmem ERÚ je, aby reálné náklady na připojování v Kč/A byly co nejnižší a pečlivě se to sleduje (protože jinak to jde o to víc na vrub stanovování výše distribučních poplatků).
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana