Je pro spínání akumulačního topení vhodnější stykač nebo tyristor?

<< < (4/7) > >>

Petr M:
Citace: Josef Tomek  03.04.2015, 08:23

Co prosím znamená ta "plynulá regulace",  co si za tím mohu představit, jak to funguje jinak oproti "zapnuto/vypnuto se stykačem"?


Stykač: Zapnu ptoud do cívky, přitáhne se kotva, sepne kontakty. Doba přítahu jednotky až desítky ms. Po vypnutí proudu cívkou kotvu vrátí pružina do původní polohy, kontakty vypnou. Zase čas řádově v ms.

Triak sepne se hodně rychle. Vlastně se vypne při každým průchodu nulou  a musí se na každou půlperiodu nahodit. A dá se pár půlperiod vynechat (pro tepelný spotřebič) - třeba pokud bych měl modelový systém, který si každou sekundu vypočítá potřebný výkon na další sekundu a frekvenci 50Hz, tak za tu sekundu mohu vynechat 0-100 půlperiod sítě a reguluju po jednom procentu. Přijde 50 půlperiod - přijde polovina energie. Ale musí to poporovat elektronika kolem, proto ty skoky v ceně.

A přínos regulace v akumulačním topení? Když nastavíte 50%,  bude se teplo akumulovat místo hodiny dvě, pak to utne termostat. Takže to pro vás nemá smysl. Je to jako škrtit průtok v hadičce při napouštění nádržky na WC a doufat při tom v úsporu vody.

Jan Bocek:
Citace: Václav Třetí  03.04.2015, 08:15

   
 Při dvou až třech sepnutích za den můžeme uvažovat 1000 sepnutí za rok a z toho vyplývá, že i stykač řady A25, který má nejnižší zaručovaný počet sepnutí ze všech zmíněných, by měl vydržet 100 let.


Nedávno jsem revidoval KCO - kryty civilní ochrany a bylo tam vytápění ( temperování) pomocí více kusů AKU. V rozvaděči byly stykače VSK40 a na štítku rozvaděče rok výroby 1955. Díky litinovým rozvaděčům s velmi dobrým těsněním a stále teplotě byla elektrická výzbroj jako nová. Schválně jsem rozdělal jeden stykač. ČKD měl tyto stykače "vymakané" na rozdělávání. Opotřebování kontaktů za těch 60 roků provozu minimální. Věřím proto, že ty stykače mají životnost 100 roků. Nakonec firma Klockner-Moeller měla v katalogu stykačů heslo "Zabuduj a zapomeň". A opravdu na přístrojích, kde byl zvoneček a velké M, tak to bylo  spolehnutí na kvalitu. 

Václav Třetí:

 Pokud se nepletu, tak Elektropřístro j Modřany (EPM) byl kdysi ČKD.

Jan Bocek:
Citace: Václav Třetí  04.04.2015, 07:04

Pokud se nepletu, tak Elektropřístro j Modřany (EPM) byl kdysi ČKD.


 VSK 10-40 byly vzduchové stykače Kolben

HISTORIE A VÝVOJ FIRMY ELEKTROPŘÍSTRO J, S.R.O.

Založení firmy – v roce 1920 společníci Josef Srb a Josef Valenta založili v Praze elektrotechnic kou živnost a vytvořili veřejnou obchodní společnost. Pod názvem „Srb a spol.“ přišli s vlastním výrobním programem – osvětlovacími tělesy pro Československé státní dráhy. Krátce po založení firmy přestěhoval Josef Srb výrobu do Modřan, kde sídlí firma dodnes.

Výroba stykačů – v roce 1926 vzniká u firmy „Srb a spol.“ první konstrukce elektromagneti ckých stykačů, zpočátku podle vzoru zahraniční výroby. První vzduchové stykače VS10 a olejové stykače typ OS15 vlastní výroby a konstrukce dodává modřanský závod na trh v roce 1935. Ve stejné době zavádí výrobu dynam pro železniční vozy.

V letech 1936 až 1939 se uskutečňuje druhá etapa výstavby závodu, což umožňuje rozšíření výrobního programu o jednofázové motory. V roce 1939 přibývá také výroba pro armádu – benzínové agregáty na stejnosměrný proud, motorgenerátor y, usměrňovače a nouzová svítidla pro kina a protiletecké kryty s vestavným nabíjecím zařízením.

Znárodnění – v prosinci roku 1945 byla na firmu uvalena národní správa. Josef Valenta poté od firmy odešel a vážně nemocný Josef Srb zůstal v podniku až do své smrti v roce 1947. V roce 1946 byla firma Srb jako elektrotechnic ká továrna s více jak 800 zaměstnanci znárodněna a začleněna do nově vytvořeného národního podniku Českomoravská Kolben – Daněk. O tři roky později pak vzniká samostatný národní podnik ČKD Modřany.

V roce 1961 mění podnik svůj název na Elektropřístro j, n. p. Modřany. Výroba je zaměřena na elektrické přístroje sériového charakteru – např. elektromagneti cké stykače, relé a tlačítkové ovladače. Dále je výrobní program rozšířen na rozvaděče pro pracovní stroje, usměrňovače pro telefonní ústředny, kinousměrňovač e, usměrňovače pro magnety a pro řadu dalších účelů. Přechodně se zavádí i výroba polovodičových zdrojů pro sváření stejnosměrným proudem.

Jiří Schwarz:
Citace: Petr M  03.04.2015, 09:28

... A dá se pár půlperiod vynechat (pro tepelný spotřebič) - třeba pokud bych měl modelový systém, který si každou sekundu vypočítá potřebný výkon na další sekundu a frekvenci 50Hz, tak za tu sekundu mohu vynechat 0-100 půlperiod sítě a reguluju po jednom procentu.
...

To je sice krásné, ale ne vždy je to perfektní.
Pokud bude tohle použito tam, kde nebude "pořádně tvrdá síť",  má to jeden nepříjemný dopad.
Při impedanci 0,5 Ohmu v rozvaděči (což není nic mimořádného) zapnutí spotřebiče, který odebírá z jedné fáze kolem 2500W dojde k poklesu napětí o cca 5V.
U klasické žárovky je to vidět. Pokud je to "10x za den",  je to přijatelnější než když to je několikrát za minutu nebo dokonce každou minutu.
A spínané zdroje? Ty mají obvod pro SoftStart, ale pokud se mi napětí pravidelně mění, také to pro mnohé je složité, výrobci "umí" skvěle regulovat podle zatížení, ale skokové zvýšení napájecího napětí je pro regulaci nejhorší stav.

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana

[*] Předchozí strana