Nesetkali jste se s měřákem Hioki TH-5?
Milan 365:
Taky mám něco podobného
Jakub Sedláček:
Pane Kůrka :) Já zase (poklona) za Vaše informace. Asi to bude první kousek do sbírky. Ale s tou baterií to bude složitější ;D
Martin Kurka:
Nojo, Sydimport to je stejná líheň od Hioki.
Sydimport, Alvsjö, Schweden. Known as import company for (japanese) measurement equipment like test oscillators and cb transceivers in the 1960/1970ies.
Jen je to o hodně kvalitnější přístroj, je 5x citlivější, má nožovou ručku a zrcátko proti chybě odečítání s paralaxou a vlastní měřicí ústrojí 250mV/50uA.
A složitější přepínač je nahrazen více zdířkami, měření 5kV DC/AC je velmi zajímavé, z dnešního pohledu na měřák s plechovou skříňkou a "normálními" zdířkami úsměvné.
Ale ty rozsahy 2,5V AC, a 10V AC byly na tehdejší dobu špičkové. Jen mu také chyběl AC proud.
Tehdejší čs vrstevník - špičkový metrácký provozní přístroj DU 10 - měl torzní závěs z pokoveného křemenného vlákna, což byla špičková technologie a dokonce značně otřesuvzdorná. Ale pokovení bylo náchylné na přetížení měřicího ústrojí a na to spousta DU10 dojelo. A nebylo asi v Metře síly inovovat a přidat tehdy již začínající křemíkové diody nebo hrotové germaniové diody se zlatým hrotem jako ochranu měřicího ústrojí.
Na Vašem měřáku je vidět, že jde o exportní provedení, na tuzemských multimetrech pro Japonsko měli stupnici pro kapacitu a LI indukčnost, kdy se počítalo s Japonskými 120V/60Hz napájení měřeného obvodu a AC voltmetr sloužil jako střídavý miliampérmetr.
Možná to naši akurátní metrologové v Metře Blansko odsuzovali pro nepřesnost a přídavnou chybu danou kolísáním síťového napětí, ale pro poměrové měření, když jste měli v šuplíku na RLC mostu ocejchovaný kondenzátor to tehdy bohatě stačilo.
Při tom dneska každý multimetr umí měřit střídavé proudy a spousta elektrikářů neví, jak si změřit kapacitu rozběhového či odrušovacího kondenzátoru pomocí střídavého síťového napětí, multimetru a kalkulačky a znalosti Pythagorovy věty.
Ale když se vrátím k porovnání Metry a Hioki, tím, že Metra neměla barevný sítotisk a držela se násobení konstantou na jediné stupnici, tak tím hodně ztrácela i proti metrologicky mnohem horšímu Hioki (v provozních přístrojích).
Ani jejich novější řada PU 17x nepřinesla barvu a zlepšení čitelnosti stupnice a vysokou přetižitelnost nebo kvalitní ochrany. U těchto přístrojů s plexisklovou stupnicí se vžil termín "plexidým", který oznamoval smrt přístroje, nebo se říkalo, že fungují na bázi kouře - když se kouř rozptýlí, již nefungují.
Po těch letech co mi prošlo rukama mnoho provozních multimetrů, musím konstatovat, že honba za přesností a počtem měřených veličin není u provozních multimetrů pro fabrické provozy to, co považuji za přednost.
Oceňuji design, který eliminuje chyby obsluhy, zpřehledňuje volbu měření a rozsahů, umožňuje pro přístroj, obsluhu i měřený obvod bezbolestné přepnutí i při měřicích šňůrách na napětí. Robustní, rychlé a vratné ochrany, zkrátka bombenfest sichridiot přístroj. Protože pracovník, který měří v provozu je vždy ve stresu a ve stresujícím prostředí zamezující plné soustředění a pozornost.
Pokud je na přístroji na přepínači mezi proudy a napětím odpor, kapacita a teplota a nesmíte přejet přepínačem mezi volbou veličiny s hroty v měření, abyste jej nezničili, není to dobrý přístroj. Pokud si nemůžete ověřit nebo nemáte signalizováno, že se přerušila pojistka proudového rozsahu a jen se pořád při měření divíte, že tam neteče žádný proud tak to také není to pravé ořechové. A měřák, který neustojí připojení 230V na odporový rozsah dnes už do provozu nepatří.
Naopak rychlý bargraf a rychlý šlusmetr to je v provoze hodně potřebná věc, stejně jako magnet na přichycení přístroje a podsvětlení displeje. Dost dobrý etalon kvality a přemýšlení konstruktérů a designérů je u vyšší cenové skupiny Fluke.
V dnešní bramboroidní střídavé síti je hodně dobrý i jednoduchý grafický displej zobrazující tvar měřeného napětí či proudu. Takový přístroj by měla mít každá provozní údržba aspoň jeden.
Z hlediska četnosti provozního měření když musím multimetr vytáhnout, protože mi nestačí zkoušečka odhaduji, že v 35% měřím hodnotu proudu (z toho 20% 4-20mA DC se slušnou přesností) v 35% hodnotu odporu (z toho 20% kdy mi měřicí napětí zaručeně neotevře polovodičový přechod a 5% kdy potřebuji otestovat diodu), v 20% měřím jmenovité napětí ve 2% teplotu dotykovým teploměrem, v 1% kmitočet, ale spíš přes kmitočet otáčky, v 0,2% kapacitu a ve zbytku mi dnes velmi chybí orientační měřič ESR kondenzátorů, prostý čítač kusů (lapač impulzů), hranou řízené stopky (nastavování časovadel) a dnes občas i měření PWM střídy do 16kHz. Co mne hodně občas naštve je automatické vypnutí přístroje řízené pouhým časem a nerestartované přítomností měřeného signálu
Jan Bocek:
Tak naposledy jsem takto fundované články četl od Kamila Donáta a poslouchal na přednáškách od Vladislava Matyáše.
Občas je dobré zavzpomínat na dobu, kdy při předávání strojního zařízení od Škoda Plzeň byla předána souprava měřících přístrojů, kde byl Avomet, Omega I a megmet. Psal se rok 1960.
V roce 1963 již předávali DU10. Když jsem potřeboval změřit kotevní napětí na válcovacím motoru, tak jsem zapojoval dvě DU10 do serie. Pak přišla DU20, kde již byl rozsah 1000 V.
Plexidyny, nebo plexidýmy řady PU17 se v provoze moc neosvědčily. Později jsme elektrikáře vybavili řadou PU500...
O měření ESR kondenzátorů se nám ani nezdálo. Používali jsme přípravek na měření kapacity vyšších hodnot pomocí VA metody s nízkým střídavým napětím 50 Hz. Vystačilo to na kapacity do 200 mikrofaradů. K tomu byl ještě přípravek na měření zbytkového proudu elektrolytický ch kondenzátorů a jejich formování.
Dokonce jsme vyráběli přímoukazující měřiče kapacity a to jak analogové, tak později číslicové.
Jen povzdechnutí, koho by to dnes napadlo něco takového vyrábět......
Dobrý úvod v knize Škola měření, Martin Kurka:
Z hlediska četnosti provozního měření když musím multimetr vytáhnout, protože mi nestačí zkoušečka odhaduji, že v 35% měřím hodnotu proudu (z toho 20% 4-20mA DC se slušnou přesností) v 35% hodnotu odporu (z toho 20% kdy mi měřicí napětí zaručeně neotevře polovodičový přechod a 5% kdy potřebuji otestovat diodu), v 20% měřím jmenovité napětí ve 2% teplotu dotykovým teploměrem, v 1% kmitočet, ale spíš přes kmitočet otáčky, v 0,2% kapacitu a ve zbytku mi dnes velmi chybí orientační měřič ESR kondenzátorů, prostý čítač kusů (lapač impulzů), hranou řízené stopky (nastavování časovadel) a dnes občas i měření PWM střídy do 16kHz. Co mne hodně občas naštve je automatické vypnutí přístroje řízené pouhým časem a nerestartované přítomností měřeného signálu
Jenže napsat dobrou Příručku, natož knihu je strašná práce. Matyášovi se to dobře psalo, zadal několik diplomových prací a další asistenti to zpracovali. Myslím, že dobrá provozní příručka v oblasti měření nějak schází. Ale z péra takového praktika a navíc, který to umí dobře pojmenovat a popsat, by to byla dobrá učebnice. Na druhé straně je ale zájem a vydavatel..... ale je to jen "Silvestrovská" úvaha emeritního elektrotechnik a.
Přesto díky za skvělý čtivý příspěvek a přeji radostného ducha do dalšího roku.
Martin Kurka:
Citace: Jan Bocek 31.12.2014, 10:14
Jenže napsat dobrou Příručku, natož knihu je strašná práce. Matyášovi se to dobře psalo, zadal několik diplomových prací a další as (whist)istenti to zpracovali. Myslím, že dobrá provozní příručka v oblasti měření nějak schází. Ale z péra takového praktika a navíc, který to umí dobře pojmenovat a popsat, by to byla dobrá učebnice. Na druhé straně je ale zájem a vydavatel..... ale je to jen "Silvestrovská" úvaha emeritního elektrotechnik a.
Vy jste hrozný provokatér, já jsem o tom už párkrát uvažoval :).
Říkal jsem si, že pro provozní elektrikáře motající se kolem mašin a pro začínající konstruktéry taková literatura chybí. Mám to ve výhledu na důchod... ;)
říkal jsem si, že bych to dal na oltář vlasti i zadara, že bych to napsal i jako elektronický text. Protože jako knížka je to pro český a slovenský trh prodělek-kolik lidí si to koupí, desítky?
Ale skončil jsem na tom, že sehnat kreslíře s technickým citem a vtipem, takového Slívu, který by to kresbami podtrhl a i odlehčil a také se nudil až se octne v důchodu, nebo začíná a je plný energie a nápadů, tak toho asi neseženu a tím pádem to končí. Já jsem malovací zoufalec dysdysdys.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana