Má vliv špatný sled fází na spravnou funkci elektroměru?
mafiak:
Citace: mafiak 29.11.2014, 07:44
Potvrdzujem, náš elektromer pri zlom poradí fáz tiež odčítal. Ale odčítal aj pri vypnutom ističo za elektromerom!
Ospravedlňujem sa za obrovskú nezrovnalosť v mojom príspevku. Elektromer neodčítaval, ale samorejme pričítaval, oska sa teda točila správnym smerom a kWh pribúdali.
Jednalo sa teda o voľný chod v dôsledku zlého poradia fáz.
Ešte raz sa ospravedlňujem .
Vladimír Štemberg:
Vážení kolegové elektrikáři,
zcela správný příspěvek sem vložil pouze pan Dolac. Ostatní mají pravdu jen částečně nebo sem napsali úplné bludy.
Indukční elektroměr (systém feraris, s kolečkem) pracuje na elektromechani ckém principu, významnou chybu měření tedy způsobuje tření v ložisku uložení měřicího systému. Ložisko je pro minimalizaci třecí síly provedeno jako hrotové s přesným stavěcím šroubem, přesto se třecí síla uplatní hlavně při malých odběrech. Aby byl vůbec elektroměr použitelný, obsahuje mnoho nastavovacích prvků. Pro kompenzaci třecí síly v ložisku slouží kompenzační prvek označený 10%, který u elektroměru bez odběru zavádí sílu, která má snahu roztočit kolečko ve směru, jako kdyby se nějaký výkon odebíral. Aby se elektroměr nemohl točit bez odběru, obsahuje permanentní brzdicí magnet a malou ocelovou jehličku. Dále pro vyrovnání fázových poměrů obsahuje kompenzační obvod označený cos fí. V důsledku těchto obvodů musí elektroměr bez odběru (samozřejmě při zapnutém hlavním jističi) fungovat tak, že se kolečko bude velmi pomalu otáčet jedním nebo druhým směrem a zastaví se v okamžiku, kdy je v okénku barevná značky na kotoučku. To je jednoduchá kontrola správné funkce elektroměru. Třífázový elektroměr obsahuje tři (vyjímečně dva) shodné systémy napěťových a proudových cívek a kompenzačních obvodů 10% a cos fí, jeden společný brzdicí magnet a jedno ložisko. V továrně se nastavuje dost složitým postupem celý systém pomocí zmíněných kompenzačních obvodů, seřizovacího šroubku vůle v ložisku a polohou brzdicího magnetu tak, aby při správném sledu fází měřil jen činný výkon a měřil správně při odběru rovnému 10% jmenovitého proudu. Protože nejsou všechny vyrobené elektroměry mechanicky naprosto stejné, je i nastavení všech kompenzačních obvodů individuální.
Pokud třífázový elektroměr má obrácený sled fází nebo jedna fáze chybí, pracuje v odlišných podmínkách, než pro jaké byl cejchován a může měřit nepřesně. Buď může naměřit mírně odlišnou (nižší nebo vyšší) spotřebu, než odpovídá skutečnosti, nebo se může bez odběru samovolně velmi pomalu protáčet dopředu nebo dozadu. Částka, kterou tímto ušetří nebo zaplatí navíc odběratel však není nijak dramaticky vysoká, rozhodně nedosahuje tisíců korun za rok. Aby elektroměr skutečně spotřebu odečítal, to znamená odečetl tolik, kolik se odebralo, musel by mít přehozený vstup a výstup nejméně u jedné fáze. To však nemůže vzniknout nějakou chybou v distribuční síti, muselo by se to přehodit přímo v elektroměrovém rozvaděči pod plombou. Ještě pro úplnost uvedu, že jmenovitá přesnost tohoto typu elektroměru je udávána pro rozsah 10% až 200% jmenovitého proudu. Co se naměří mimo tento rozsah, není normováno.
Jiná je situace u statických (elektronických) elektroměrů. Zde se žádné tření v ložisku neuplatní, elektroměr naměří skutečnou spotřebu, a to už většinou od 1W. Je tedy mnohem citlivější a přesnější než starší indukční typy. Nesprávný sled fází se u nich nijak neprojeví, pouze se signalizuje na displeji.
Jiří Kubík:
Na obrázku je vidět jazýček na hřídeli a na napěťové cívce, které se navzájem
přitahují a způsobí zastavení kotouče ve správné poloze při nulovém zatížení
proudových cívek.
S brzdou proti zpětnému chodu jsem se setkal u dvousystémovýc h elektroměrů
a tvořil ji jazýček na hřídelce, který ve správném směru nadzvedával lehkou západku.
Něco jako zpětná klapka.
Prý tam mohlo dojít ke zpětnému chodu při překompenzován í.
Jiří Kubík:
A ještě dodatek.
Myslíte si, že před lety, kdy jiné elektroměry než s kotoučem nebyly
někdo při zapojování bádal, která fáze je která ?
Ne - zkusilo se jestli dráty trčící z děr jsou přívod a vývod na správném místě
elektroměr se nasadil a hurá pryč.
A na většině míst je to tak dodnes.
Měřící systém (napěťová a proudová cívka) je totiž samostatná jednotka a ať ji namontujete do kterékoliv části kotouče, tak do něho strká stále stejným směrem.
Jako tři veslaři s pádly, kteří sedí za sebou na jedné straně loďky.
Ať je přesadíte jak chcete, pojedete pořád dopředu.
A permanentní magnet brzdy je vůči cívkám také neustále ve stejné poloze.
Miroslav Minařík:
Citace: Vladimír Štemberg 29.11.2014, 13:08
....
(poklona) Skvělý popis!
Citace: Vladimír Štemberg 29.11.2014, 13:08
zcela správný příspěvek sem vložil pouze pan Dolac. Ostatní mají pravdu jen částečně nebo sem napsali úplné bludy.
Nejsem si tedy vědom nějakého bludu ale skutečnost, kdy se před více, než třiceti léty točil elektroměr obráceně mám v živé paměti. Možná by se dalo něco najít v archívu JME. Tehdy se sousedi sázeli, zda dotyčnému budou z JME ještě doplácet když ve finále měl menší stav kWh, než předešlém roce. Bohužel tehdy jsem to vnímal jako náctiletý jedním uchem tam a druhým ven.
Bylo to tedy chybou zapojení v zaplombované části?
Doposud jsem to přisuzoval tehdejší konstrukční nedokonalosti.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana