Proč se dnes nedávají na střechy hromosvody?
Jiří Schwarz:
Citace: Jiří Kasal 15.06.2013, 19:09
...
Mám ještě 5 otázek:
...
ad 1 - pravdou je spíše opak, legislativa požaduje jisté vyhodnocení rizik a z toho zpravidla pro "objekt, kde se dá předpokládat výskyt osob během bouřky" vychází potřeba hromosvodu
ad 2 - nemít zařízení pro ochranu proti blesku a přepětí přináší jistá rizika a nebezpečí
ad 3 - před 20 léty u nás platila norna, která požadovala povinně hromosvod na některých objektech, pro rodinné domy tato norna hromosvod přímo nenařizovala
ad 4 - to se nedá jednoznačně tvrdit, já bych se na takovou ochranu nespoléhal
ad 5 - v každém běžném objektu jsou vodivé předměty, které může zasáhnout blesk. Od hromosvodu očekáváme, že blesk "trefí právě jej" a po svodech, které jsou součástí hromosvodové soustavy, se energie odvede do země. Jinak je šance, že blesk bude hledat "jiné cesty do země" a přitom napáchá škody.
k bodu 5 - anténa na objektu bez strojeného hromosvodu se stává tím nejnebezpečněj ším "náhodným hromosvodem"! Kdo nemá doma anténu, rozvod elektřiny ani nic jiného vodivého, co by mohl blesk trefit, "když nenajde hromosvod"?
Lukáš Rotrekl:
1) Hromosvod je nutné mít na střeše - musí to být první po ceste blesku z mraků do země
2) Ztrácí smysl odpovědí 1
3)Podle starých pravidel se hromosvody zřizolvaly tam kde by mohlo být ohroženo zdraví a majetek zejména na stavbách pro bydlení, nemocnicích ..... nebo tak nějak to bylo formulované
4) Na toto vám odpoví kolega Hudec :D . Ale obecně se s tímto vlivem neuvažuje.
5) Možná nepatrně tím, že zvednete potenciál země směrem vzhůru, ale ten tam stejně je třeba v kabelech osvětlení na půdě. Takže ano, může nepatrně zvýšit pravděpodobnos t zásahu, ale bude to někde na úrovni statistické chyby, ale tím se dostáváme k k druhé části otázky, že ačkoliv (může) zvýšit nepatrně pravděpodobnos t zásahu, určitě sníží pravděpodobnos t a velikost škody, ale musí být správně proveden.
EDIT:
Ad1) To jsme s kolegou Schwarzem pochopili jinak - já pochopil jestli může být jinde než na střeše
ad5) Anténa tam samozřejmě patří taky
novy2:
Citace: Jiří Kasal 15.06.2013, 19:09
Netvrdím, že nejsou nikde, ale na novostavbách se to prostě už nedělá a na domy, které jsou 20 a více let staré, tak je jen zázrak narazit na dům, kde není hromosvod.
V dedinskej zastavbe RD sa až v poslednej dobe objavuje ochrana pred bleskom. Predtým to bola ojedinelá záležitosť. To čo tvrdíte, nemyslíte na staré a staršie RD na dedine? Teda aspoň na Slovensku.
Jan Hájek:
Když jsem byl malý, tak se ve předu v autě všichni po minutí cedule Praha odpoutali, protože ve městě už být nemuseli.
Dnes se lidé také vztekají, když je vyhánějí z parku, že tam na ně něco může spadnout a když spadne, tak se diví, že jim to nikdo neřekl.
Ochrana před bleskem je věcí osobní zodpovědnosti, ale i respektování požadavků zákonů a vyhlášek. Nic z toho není to, co by bylo v ČR výrazně zastoupeno.
Milan Hudec:
Trafostanice, či spíše rozvodna je schopna na základě fyzikálně chemického rozboru fungovat coby solidní vstřícný jímač, takže ano dokáže ochránit jistý okruh území před úderem blesku, na druhou stranu vzniká problém s rozdílem potenciálů v zemi z důvodu jejího až moc perfektního uzemnění, kdy uzemnění baráčku vedĺe je o řád vedle, pokud podloží tvoří sedimenty kde bude tvar bleskové kaverny trychtýřový, nenusí být tak zle, pokud je ovšem podloži tvořeno vyvřelinou, bude tvar kaverny plošný, což prakticky vylučuje použití uzemnění typu A s více zemniči, přeloženo pro laiky řečí žen: vlasy /hromosvod/ je v pohodě, ale mám problém se spodkem /zemí/, doufám, že jsem kolegu Rotrekla touto odpovědí uspokojil
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana