Jak zapojit vypínače s orientačními doutnavkami?
Jiří Schwarz:
Citace: Martin Kurka 15.05.2013, 07:23
...
Jenže bastlit a zvlášť něco na síťovém napětí si můžete dovolit tak na doma, zákazníkovi to dát nesmíte.
(jednicka) (jednicka) (jednicka)
Kdyby to bylo svítidlo s ochranou ve třídě 1, jak by se podobné bastly asi projevily na impedanci smyčky?
Já už jsem "odprásknul" jeden bezdrátový spínač lustru, když jsem nevěděl že tam je a měřil jsem v lustru impedanci... Vypadalo to skoro jako vypínač od ABB, ale obsahovalo to "desku nabitou SMD..."
Jiří Kubík:
to M.Kurka -
Zařízení je vyrobeno dle časopisu KTE který vyšel v r. 1997.
Protože jsem měl plný šuplík tyristorů, diaků a diod, bez nějakého dalšího bádání jsem zapojení vyzkoušel.
Mám ještě schema zapojení s triakem, ale volil jsem toto protože součástky se mi doma válely.
Zařízení funguje od tohoto roku ve třech vypínačích a jediným zásahem (mimo asi 2 výměn diody nebo tyristoru) byla výměna obyčejné LED za LED s vysokým jasem.
Tenkrát se ještě tepelným koulím říkalo žárovky a používaly se hlavně 40, 75, a 100 W. Zařízení vyhovovalo a změna jasu diody při různých watážích do serie byla nepatrná.
U žároviček mi vadilo teplo, které ničilo kryty vypínačů, i když byl jas velmi slabý a problémy s jejich sháněním.
Nasadil jste mi brouka do hlavy, tak jsem oprášil šuplíkové zásoby KT206/600,diak KR107 a zapojil si to na prkénku. Měřil jsem napětí na elektrolytu.
Žárovka 40 - 100 W - napětí 7,25 - 7,52V - dioda plný jas
15 W - 3,82 V jas stále přijatelný
Žárovka + odpor - 6,4W 1,9 V jas ještě použitelný, žárovka svítí klidně (asi díky diodě).
Lépe by bylo měřit osciloskopem, ale nechtělo se mi ho vytahovat.
Zapojení diaku mi také nebylo moc jasné, ale když to fungovalo...
Při zkratu v žárovce se zničí dioda, nebo tyristor které mají také zkrat, ostatní součástky jsou tedy bez napětí a zatím vždy přežily.
Když to shrnu, tak pro moderní nízkopříkonové svět. zdroje to asi moc nebude, ale od 40W výše to plně vyhoví.
Samozřejmě je třeba mít neustále na mysli, že je to síťové napětí, cizímu bych to nedělal.
Jiří Kubík:
PS -
Ještě jsem si vzpomněl na jednu úpravu, - odřízl jsem chladicí pásek tyristoru těsně u plastu, protože
se vůbec nehřeje a zabírá tak menší prostor
Martin Kurka:
Citace: Jiří Kubík 15.05.2013, 10:47
Měřil jsem napětí na elektrolytu.
Žárovka 40 - 100 W - napětí 7,25 - 7,52V - dioda plný jas
15 W - 3,82 V jas stále přijatelný
Žárovka + odpor - 6,4W 1,9 V jas ještě použitelný, žárovka svítí klidně (asi díky diodě).
V tom případě je KR107 se zapínacím napětím 38V ve funkci ozdobného válečku.
A tyristor má spínací proud Igt3mA, má mít do 10mA, takže jste vytáhl ze šuplíku slušně citlivý kus.
Proud teplou žárovkou 15W je 65mA , to znamená, že cca 2/3 proudu žárovky tečou ledkou, proto moje teorie o mrkání není pravdivá a napětí na kondenzátoru u menších žárovek klesá až na napětí LED diody a tyristor u velmi slabých žárovek možná ani nesepne. Při napětí 1,9V na kondenzátoru je totiž na 2k2 odporu asi také 1,9V, takže Ig je cca 0,9mA což je pod jeho spínacím proudem u napětí 3,8V také asi nesepne (záleží na vrcholové hodnotě).
Takže se zdá, že není důvod proč by to s úsporkou nemělo fungovat.
To posouzení záleží na měřáku s kterým jste měřil - na zvlnění na kondíku, co tam doopravdy je, v tomhle je osciloskop nenahraditelný, ale měřit s ním na síťovém napětí může být o držku.
Citace: Jiří Kubík 15.05.2013, 10:47
Při zkratu v žárovce se zničí dioda, nebo tyristor které mají také zkrat, ostatní součástky jsou tedy bez napětí a zatím vždy přežily.
Samozřejmě je třeba mít neustále na mysli, že je to síťové napětí, cizímu bych to nedělal.
Větší zkrat už tyristor či tišťák přepálí a pak sykne a vystartuje či bouchne elektrolyt a když to chvíli přežije odpor 1k vystřelí ledka - plast se oddělí v místě čipu. Pokud není ledka za světlovodem (okénkem) je na čipu na dotyk síťové napětí. To si málokdo uvědomí.
Profi výrobek by musel mít pojistku, světlovod na ledku a zalití či zástřik proti dotyku a pro samozhášivost.
Navigace
[0] Index zpráv
[*] Předchozí strana