Jak se spočítá 2.f. proud rotoru kroužkového motoru?
Martin Kurka:
Koukněte na úvod a na odkazovou literaturu přiloženého článku, třeba vám to pomůže.
Na Internetu hledejte diagnostiku asynchronního motoru.
Případ Vašeho měření nedá asi pro typický model a tudíž klasické náhradní schéma uspokojivé potvrzení měřených hodnot. Motor jste dostali do nesymetrického stavu a klasický model pracuje se symetrickým napájením a symetrickým vinutím. Spousta veličin se nesymetrií dostane do nelineární oblasti, je to holt železo a jedete po hysterezní křivce.
Pokud jste neměřili jak absolutní hodnoty, tak fáze proudů, pak se asi též budete těžko dostávat k výsledkům.
Měřením jste simulovali ne sice úplně častou, ale objevující se závadu vytavené tyče klece rotoru a když pohledáte na Internetu neinvazivní diagnostiku asynchronních motorů, zjistíte, že s pouhým měřením proudů toho moc nezjistíte a že se používají metody harmonické analýzy spektra motoru při rozběhu, nebo měření vnějšího pole.
To znamená, že se při rozběhu blížíte jak chodu motoru nakrátko (zabrždéného s velkým skluzem) a chodu naprázdno (s minimálním skluzem).
Podle mne vám bude chybět i měření motoru naprázdno i nakrátko se zkratovanými kroužky.
Kenny McCormick:
(poklona) , za podklady a nápady. Škoda, že se ten váš materiál nezabývá rotorovými poruchami.
Jinak měřili jsme i frekvenční analýzu, ale kantor nás nepřeceňuje, takže by nám řekl, že to máme určit z toho.
Každopádně zítra se stavím, do knihovny a ve středu budu jistě vědět co to tedy mělo přesně být a pro zajímavost se podělím.
Martin Kurka:
Našel jsem i něco dalšího, literaturu od Jaksche z Liberce - on se hrabe ve spektrech a něco od Bernata - je tam zajímavá poznámka:
Dalším problémem je citlivost metody ve vztahu k relativní velikosti poruchy. Co to
znamená v praxi - je rozdíl, zda dojde k přerušení tyče u stroje, který má klec složenu např. z
48 tyčí nebo u stroje, který má klec s 240 tyčemi. Velikost nesymetrie je v těchto případech
nesrovnatelná, převedeme - li si ji např. na procenta, pak jedna tyčv prvém případě
představuje změnu v mezích přes 2%, ve druhém „jen“ 0,4%. Vezmeme - li do úvahy
možnosti měřicí techniky (rozlišovací schopnost, třídu přesnosti přístrojů...), musíme ve
druhém případěvolit mnohem citlivější přístroje, při měření pak musíme také pečlivěji
eliminovat rušivé vlivy. V současnosti lze říci, že použití této metody pro stroje s velkým
počtem tyčí je na hranici měřicích možností dvanáctibitové ho A/D převodníku.
Bernát diagnostiku řeší filtrováním složek proudu nad 15Hz a sledováním rozběhu. Třeba když to frekvenční spektrum odfiltrujete, něco vám vyleze.
Pro informaci posílám úryvek i z velmi zajímavé Hudeczkovy knížky ISBN 978-80-905032-0-5 o Zvyšování spolehlivosti as. elektromotorů. .. Je na ni anonce někde tu na Elektrice.
Hudeczek to sleduje přes vibrace, ale ty jsou buzeny proudy, takže by vám to také mohlo pomoci.
Je teda fakt, co si na škole v laborce i sami pro sebe odzkoušíte, to v praxi jako když najdete.
Nikde v praxi nebudete mít možnosti simulace poruchy a takové přístrojové vybavení a teoretické zázemí. V tomhle vám mladým závidím, my jsme byli jen trpěným hmyzem socialistickéh o masokombinátu pro chrlení úderníků s vybavením laboratoří na úrovni Avomet DU10.
Kalina Jiří:
V příloze "Diagnostika vybraných poruch asynchronních motorů pomocí proudových spekter".
Tomáš Spočtený:
jenže tazatel se neptá na motor s kotvu nakrátko ale na motor s vinutou kotvou (má kroužky).
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana