Je povinné inštalovať bleskozvod ak nie je na to projekt?
Jan Franěk:
Citace: Milan Hudec 17.05.2012, 15:54
Honzo (Franek), situace je zcela jasná, vymínění ze zákona (stavební zákon v tomto případě) je možné, ale pouze na základě dokumentu vyšší právní síly.
No, není to tak jednoduché. To bych musel udělat hromosvod na budově, i když o něj nemá investor zájem a proto mi ho nezaplatí. Napadá mě jediné, Nechat si podepsat prohlášení investora, že o tuto ochranu nechce namontovat ode mě, ale že si pozve na tuto práci jinou firmu. Jestli to pak udělá a nebo kdy, je pak jen jeho problém. Ale to je už moc přitažené za vlasy.
Každopádně odpovědnost nese investor(majitel objektu). Ten by měl nechat budovu ochránit. Pokud to nechce udělat, je to jeho volba a odpovědnost. Ten podepsaný dokument, co mám doma, mě spíš měl chránit před tím, aby ho po mě nechtěl namontovat, když byl v projektu, ale do smlouvy o dílo a cenové nabídky, nebyl na žádost investora vůbec zařazen.
Lukáš Rotrekl:
Moc nechápu, proč by jste se měl krýt nějakým papírem, že investor hromosvod nechce. To by jste jako sháněl tento papír od všech domů kde není hromosvod? Nebo aspoň od těch, co jstye jim dělal nabídku na hromosvod. Dyť je to stejné. Vy jste tady Vomáčkovi dělal nabídku na hromosvod? A proč ho tam nemá? No protože si ho neobjednal a je podle mě úplně fuk, jestli jste na tom domě realizoval vnitřní instalace nebo ne... Samozřejmě nesmí mít investor doklad o tom, že vám hromosvod zaplatil...
Pokud si u mě investor hromosvod neobjedná, tak jej prostě nedělám. (Realizace). Pokud se jedná o projekt napíšu, že hromosvod nebyl v řešení projektu.
Je to pořád zodpovědnost investora, zrovna tak jako mít zařízení v pořádku, i když k tomu má jako "nástroj" RT, který je ale zodpovědný jen za to že zařízení, které kontroluje odpovídá tomu co by tam mělo být a je v pořádku, ale už né za to, že revize je x let propadlá, nebo se v zařízení někdo šťoural po té co ze stavby odešel.
Václav 3:
Citace: Petr M 17.05.2012, 15:33
Ono to nemusí skončit smrtí spotřebiče. Mě jednou při bouřce vyskočil chránič a po jeho nahození se OSD na televizi místo kombinace modrá-žlutá změnilo na oranžová-zelená. Třízlo to cca 200m od domu...
Barvy se změnily jen u OSD nebo byl celý obraz se špatnými barvami? Byla-li to TV s klasicku obrazovkou, je nejpravděpodob nější příčinou poruchy zmagnetování obrazovky, které způsobil elektromagneti cký ráz vzniklý při úderu blesku.
Václav 3:
Mnoho hromosvodů na objektech je špatných a nebezpečných, teď ale nemám na mysli mnou často kritizované hromosvody staré 40 a více let. Úplně nové hromosvody vykazují zásadní závady, které jdou snad už od projektu přes montáž až k revizi bez povšimnutí.
Nedávno, při čekání než se rozjede kolona v jedné vesnici blízko Prahy, jsem si všiml nově zrekonstruovan ého domku s novým hromosvodem. Střecha tvaru A , na ní hřebenové vedení s jímači z drátu, to bylo úhledně provedeno a v pořádku, ovšem svod tomu dával korunu, ten vedl pouze na okap a tam končil. Zato zhruba v 1/3 střechy od okapu byl kolmo nasvorkován svod k zemnění. Domek byl bez předzahrádky na hranici pozemku, takže nevím, zda nemohli nebo nechtěli kopat v chodníku, či se jednalo o problém čistě estetický, ale přiznám se, že bych nechtěl v tomto domku být za bouřky. Kolik bylo dalších svodů a jak byly provedeny netuším, víc jsem jich z pohledu z ulice neobjevil, další závadou byly ostré kolmé ohyby na svodu. Zásadní průšvih je, že z laického, takového toho "ženského" pohledu, byl hromosvod velice úhledný a že je nebezpečný se bude laikovi velice těžko vysvětlovat.
Lukáš Rotrekl:
Co je špatně na ostrých ohybech? Nevidím problém, pokud budou dodrženy "s" dle normy. V normě je definováno jak má vypadat i smyčka. Je psáno, že svody mají vest rovnou k zemi.
Zrovna tak vedení k okapu a svod o kus výše bych sám nerealizoval, pokud bych se vešel do ochranného prostoru hřebene, asi bych okap k jímací soustavě nepřipojoval a připojil jen k ekvipotencální mu vyrovnání, případně k samostatnému vývodu uzemnění.
Ale pokud se dodrží "s" nemusí být ani popsané řešení špatně. Na loňském školení ILPC (doufám, že si zkratku pamatuju správně) v Brně, jsme vedli na toto téma debatu s. ing. Kutáčem, konkrétně v celkem obvyklém případu, kdy je nad vikýřem provedeno jímací vedení s jímačem na konci (ohlým drátem) a to je pak připojena zpět na hřeben. Závěr byl: blesk do kopce "poteče", pokud bude dodržena dostatečná vzdálenost. V případě vikýřů o tom lze docela pochybovat, ale nejde to odstřelit od boku, bude záležet co bude pod střechou. Ale je jasné, že u vedení s jímačem na konci a vlastně jediným možnou drahou bleskového proudu v takovém místě bude "s" narůstat dost astronomickým tempem...
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana