Jak by měla být zajištěna místnost nabíjecí stanice?
Aleš Říha:
,
(poklona) za vaši ochotu pomoci. Jedná se o olověnou baterii staršího typu s elektrolytem. V současnosti je její stav takový, že plynuje nejen v režimu nabíjení (což je samozřejmě normální stav), ale v nějakém minimálním množství i mimo nabíjení.
Uvažujeme o zakoupení nové baterie, ale to je asi ještě na delší čas. Spíše mi tedy jde o to, jak řešit tuto momentální situaci a také zda má někdo zkušenosti, do jaké míry by ono plynování v uvedené místnosti mohlo být nebezpečné.
Jiří Schwarz:
Dalo by se na to aplikovat něco z normy ČSN EN 50272-2 (36 4380), ale ty výpočty jsou tam šílené...
Petr Doležal:
Něco z ČSN 33 2610 (ta neplatná):
Norma neuvádí čistý dobíjecí proces, ale dalo by se použít výrazu bateriový provoz = spotřebiče jsou napájeny pouze z akumulátorové baterie (což mimochodem nemáme) a při jejím nabíjení jsou spotřebiče odpojeny (neboli jde o čisté nabíjení či dobíjení, váš případ).
Pro tento provoz je proud I, který způsobuje vývin vodíku u olověných akumulátorů (předpokládám klasické, dolévací, bez regulačních a katalyzátorový ch ventilů a nízkoantimonov ých kladných desek) je při vztažení na 1000 Ah definován takto:
nabíjecí charakteristik a W = 1/4 jmenovitého proudu nabíječe
nabíjecí charakteristik a UI do 2,4V/čl. = 2A
Množství vyměněného vzduchu musí být Q[m3/hod]=0,05*n*I, kde n je počet článků, I je výše zmíněný proud
Větrací otvory přirozeného větrání (naproti sobě) musí mít průřez A[cm2]>28*Q
Toť asi v kostce vše.
Ohledně stavebních úprav jde o požadavky na dveře, prosklené průhledy mezi zdrojovnou a nabíjárnou a pod. U nabíjecích stanic s občasným provozem musí být výška místnosti min. 2,7m. Pozor na stavební kapsy pod stropem.
Radek Červený:
Když jsem dělal halu s akumulátorovno u, bylo v projektu požadováno mimo jiné:
Provedení instalace v "EX" provedení
Zemnící přípojnice po obvodu místnosti
Odsávání s ventilátorem s výpočtovým výkonem v EX provedení
Automatické sepnutí ventilátoru při zapnutí kteréhokoliv nabíječe s cca 2 hodinovým doběhem
Zajištěný přístup vzduchu do místnosti
A dále další požadavky mimo elektro, např.:
Tekoucí pitná voda
Podlaha odolná kyselině
Jímka na kyselinu
Dveře bez zámku, tzv. lítačky
.......
Ale byla to akumulátorovna . Takto označená. Otázkou je, jak nazvat místnost, kde nabíjíte jeden vozík. Samozřejmě i zde je vznik vodíku, ale v jiné míře než když se nabíjí paleta baterií naráz.
V praxi při servisu AGS baterií běžně vídám tyto baterie nabíjet přímo ve vozíku nebo v nějaké oddělené místnosti, která má v lepším případě nějaký historický nástěnný ventilátor a je třeba bez dveří. Prakticky jde o to zajistit, aby koncentrace vodíku byla menší než výbušná.
To plynování mimo nabíjení je po nabíjení, nebo třeba i druhý den? Po nabíjení je běžné, že baterie ještě nějakou dobu plynuje, ale ne třeba do druhého dne.
K posouzení stavu baterie by to chtělo udělat kapacitní test, ten vám hodně napoví o celkovém stavu baterie. Je to taková pravdivá informace, zda šetřit na novou, nebo stačí případně vyměnit jen nějaký vadný článek a ještě nějaký čas vydržet ;)
Radek Červený:
Citace: Josef Nosek 12.04.2012, 18:42
V době platnosti této normy nebyly ještě tak dokonalé nabíječe, které by zajistily že nedojde k intenzivnímu plynování.
Současné automatické rádobynabíječe pro laiky určené pro nabíjení olověných startovacích baterií patří vyházet. Tyto nabíječky baterii k plynování nepřivedou vůbec, automatika vyhlásí konec nabíjení a 100% kapacity a při zátěžáku je s bídou na 60%. Nemluvě o tom, že plynováním se odstraňuje sulfatace, a tyto rádobynabíječe ji prostě neodstraní. Takže milou baterii po pár letech vyhodíte nafouklou jak vajíčko a pádíte pro novou ;)
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana