Zvyšuje se nabíjením baterie její hmotnost?
Fuk Tomáš:
Citace: Milan Hudec. 25.09.2011, 20:03
I když se řadím do skupiny vědců, pochybujících o konstantní rychlosti světla (dance)...
To není dobrá formulace. Rychlost světla není konstantní a už od středoškolské fyziky to víme (optika).
Což mě přivádí na myšlenku, jak to asi nakonec bude s těmi neutriny cestujícími mezi Švýcarskem a Itálií nadsvětelnou rychlostí. Zde je ta myšlenka:
Rychlost světla závisí na prostředí, kterým se světlo šíří. Tudíž i v naší Sluneční soustavě bude reálná rychlost světla, ovlivněného okolní hmotou, o chloupeček nižší, než je ona mezní rychlost světla v (nekonečně prostorném) vakuu, a to bratru o nějakých 0,03%.
O tuto hodnotu je třeba onu hodnotu c v teorii relativity zkorigovat, a všechno bude zase v pořádku a brambory na řádku.
Lubomír Jindra:
Citace: Fuk Tomáš 25.09.2011, 22:10
Zde je ta myšlenka:
Rychlost světla závisí na prostředí, kterým se světlo šíří. Tudíž i v naší Sluneční soustavě bude reálná rychlost světla, ovlivněného okolní hmotou, o chloupeček nižší, než je ona mezní rychlost světla v (nekonečně prostorném) vakuu, a to bratru o nějakých 0,03%.
O tuto hodnotu je třeba onu hodnotu c v teorii relativity zkorigovat, a všechno bude zase v pořádku a brambory na řádku.
Aha a tímto "gravitečním snížením" rychlosti by netrpěla právě ta testovaná neutrina? To zní hodně zajímavě!
Citace: Jiří Schwarz 25.09.2011, 21:00
Pořád přemýšlím, jestli se skutečně při nabíjení a vybíjení akumulátoru mění energie na hmotu a naopak, nebo se jen dodáním nebo odebráním energie mění nějaká vlastnosy hmoty, ale její množství a tedy i hmotnost se nemění.
Rozhodně se nemění energie na hmotu a naopak. Myslím že nejjednodušší vysvětlení je, že energie je v akumulátoru ukládána do chemické vazby molekul (slabá interakce). Podle klasické fyziky energie hmotnost nemá, podle Einsteina ale platí, že když se zvýší energie uzavřené soustavy, zvýší se i její hmotnost. Takže například když zahřejeme nějaké těleso, nebo ho urychlíme - zvýší se jeho hmotnost.
Tyto přírůstky hmotnosti jsou však v našem lidském světě utranízkých energií a ultranízkých rychlostí neměřitelné (proto tak dlouho trvalo než na to někdo přišel ;)).
Fuk Tomáš:
Citace: Lubomír Jindra 25.09.2011, 22:48
Aha a tímto "gravitečním snížením" rychlosti by netrpěla právě ta testovaná neutrina? To zní hodně zajímavě!
Je naprosto normální a běžné, že se hmotné částice (rozumějme částice s nenulovou klidovou hmotností) v nějakém prostředí pohybují rychleji než světlo tamtéž. Viz Čerenkovovo záření.
Roman GAJDOS:
Citace: Lubomír Jindra 25.09.2011, 22:48
Rozhodně se nemění energie na hmotu a naopak. Myslím že nejjednodušší vysvětlení je, že energie je v akumulátoru ukládána do chemické vazby molekul (slabá interakce). Podle klasické fyziky energie hmotnost nemá, podle Einsteina ale platí, že když se zvýší energie uzavřené soustavy, zvýší se i její hmotnost. Takže například když zahřejeme nějaké těleso, nebo ho urychlíme - zvýší se jeho hmotnost.
1. Vo všeobecnosti je možné meniť energiu na hmotu a opačne. A platí to aj pri nabíjaní akumulátorov, teda aspoň v tom význame, že po nabití bude takmer nemerateľne ťažší.
2. Energia v akumulátoroch je skutočne spotredkovaná skrz chemické väzby, ale ide o elektromagneti ckú interakciu a nie slabú (jadrovú) interakciu.
3. Lenže čo je "klasická" fyzika? Ak chceme miešať energiu a hmotu, tak musíme nato ísť cez kvantovo-mechanické jav (vlnovo-časticová dualita), kde veľmi stručne povedané platí, že elementárna častica pri svojom vzniku a zániku (napr. pri narazení na prekážku) sa chová ako hmotná "guľôčka" (častica), ktorá má nejakú hmotnosť, ale pri šírení v prostredí je to "obyčnajná" elektromagneti cká vlna so všetkými svojími prejavmi...
4. Neurýchľujte a ani neohrievajte, prosím, teleso za účelom zvýšenia jeho hmotnosti, teda aspoň nie za účelom vysvetlenia pôvodného dotazu.
Lubomír Jindra:
Citace: Roman GAJDOS 25.09.2011, 23:33
1. Vo všeobecnosti je možné meniť energiu na hmotu...
1. Ani náhodou. Změna energie na hmotu se již vědcům podařilo ale za ehm... poněkud více energeticky náročnějších pokusů než je nabíjení baterky ;)
2. Máte pravdu.
3. "Klasická fyzika" je dostatečně přesná pro měření hmotností v prostředí kde se pohubujeme my lidé.
4. Proč? Jako příklad toho že nic není tak "absolutní" ale naopak vše je tak trošku "relativní" ;) to myslím může sloužit dobře.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana