Zvyšuje se nabíjením baterie její hmotnost?
Roman GAJDOS:
Citace: Milan Hudec. 25.09.2011, 19:03
Primární tazatel je jeden z nejlepších znalců Indických jazyků a je celosvětově uznávaný, při jeho úzkém zaměření bych mu neměl za zlé, že neovládá nuance teorie relativity.
Uhorková sezóna alespoň u nás značí probírání téma, v kterém se vyzná i vykleštěný býk, tj.vůl, z příspěvků výše na tomto tématu nic jednoduchého nevidím, pokud je pro vás tato otázka tak okurková, prosím o jednoznačnou odpověď.
Áno, zvyšuje sa. Zákon zachovania energie musí platiť. Na wikipédii je to pekne rozpracované, tak to tu nebudem rozpisovať (ešte by som sa zmýlil...) a síce: cs.wikipedia.o rg/wiki/Olověný_akumulátor (prípadne skúste aj iné jazykové mutácie).
Ak si pozriete ľavé a prave strany rovnice anód a katód pre vybíjanie a nabíjanie (prípadne celkové kombinované rovnice), tak zistite, že počet atómov sedí. Tak odkiaľ tá energia? V tomto prípade ide o druhu najslabšiu silu vo fyzike a síce o väzobnú elektromagneti ckú silu (ešte existuje slabá jadrová, silná jadrová a gravitačná). A práve v tom je fígeľ. Pri vybíjaní majú atómy na pravej strane rovnice slabšie väzobné sily, ktoré ich držia v molekulách a práve ten rozdiel je uvoľnená energia. A platí to samozrejme aj opačne (pri nabíjaní). A energia nie je nič iné ako E=mc2. Keďže rýchlosť svetla "c" je zatiaľ konštantná, tak sa musí meniť hmotnosť. Netreba narábať s potenciálnou energiou.
Preto som odporúčal 1. knihu v mojom príspevku.
PS: Samozrejme iné akumulátory fungujú na iných chem. reakciách...
Milan Hudec:
Citace: Roman GAJDOS 25.09.2011, 19:44
Áno, zvyšuje sa. Zákon zachovania energie musí platiť. Na wikipédii je to pekne rozpracované, tak to tu nebudem rozpisovať (ešte by som sa zmýlil...) a síce: cs.wikipedia.o rg/wiki/Olověný_akumulátor (prípadne skúste aj iné jazykové mutácie).
Ak si pozriete ľavé a prave strany rovnice anód a katód pre vybíjanie a nabíjanie (prípadne celkové kombinované rovnice), tak zistite, že počet atómov sedí. Tak odkiaľ tá energia? V tomto prípade ide o druhu najslabšiu silu vo fyzike a síce o väzobnú elektromagneti ckú silu (ešte existuje slabá jadrová, silná jadrová a gravitačná). A práve v tom je fígeľ. Pri vybíjaní majú atómy na pravej strane rovnice slabšie väzobné sily, ktoré ich držia v molekulách a práve ten rozdiel je uvoľnená energia. A platí to samozrejme aj opačne (pri nabíjaní). A energia nie je nič iné ako E=mc2. Keďže rýchlosť svetla "c" je zatiaľ konštantná, tak sa musí meniť hmotnosť. Netreba narábať s potenciálnou energiou.
Preto som odporúčal 1. knihu v mojom príspevku.
PS: Samozrejme iné akumulátory fungujú na iných chem. reakciách...
I když se řadím do skupiny vědců, pochybujících o konstantní rychlosti světla (dance), (poklona) vám za vaši vyčerpávající a lidskou odpověd.
Jiří Schwarz:
Pořád přemýšlím, jestli se skutečně při nabíjení a vybíjení akumulátoru mění energie na hmotu a naopak, nebo se jen dodáním nebo odebráním energie mění nějaká vlastnosy hmoty, ale její množství a tedy i hmotnost se nemění.
Zkusím se na to "zeptat"...
Zdenek Hejčl:
Kolik asi váží 1A o napětí 1V?
Pak by se to dalo i spočítat... :D
Roman GAJDOS:
Citace: Zdenek Hejčl 25.09.2011, 21:05
Kolik asi váží 1A o napětí 1V?
Pak by se to dalo i spočítat... :D
Určite dalo. Ak by sme to doplnili o dobu trvania, teda čas. Čiže by sme dostali nejakú tú prácu... Ale to si netrúfam vypočítať. Ale na webe som našiel potenciálne množstvo energie "uvolniteľné" z hmoty: "Při chemických reakcích se může z jednoho kilogramu hmoty uvolnit maximálně 107 J, při štěpných jaderných reakcích maximálně 8×1013 J a při termonukleární fůzi maximálně 3×1014 J. Naproti tomu při anihilaci dojde k uvolnění veškeré energie z hmoty – tedy 9E16 (9×1016) J z jednoho kilogramu (dáno Einsteinovou rovnicí E=mc2), což je nesrovnatelně více i v porovnání s termonukleární fůzí."
A nás zaujíma práve tá chemická reakcia, čiže 107 J.
Zoberme možno ten najjednoduchší prípad (možno nejaký chemik uvedie niečo jednoduchšie) a síce reakciu (horenie) vodíka s kyslíkom, pri ktorom vzniká voda:
2H2 + O2 → 2H2O
Počet atómov (v molekulách) sedí na oboch stranách ale celková väzobná energia musí byť menšia, pretože došlo k uvoľneniu relatívne veľkého tepla (teplota horenia cca 2800 st. C). A ak sa "stratila" energia, tak už ostáva len hmotnosť, ak má platiť zákon zachovania energie.
Zasa naopak, ak máme vodu a chceme z nej získať vodík a kyslík, tak opäť musíme pre zmenu nejakú energiu dodať, aby vznikol "pôvodný materiál".
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana