Zvyšuje se nabíjením baterie její hmotnost?
Milan Hudec:
Pokud jsem vše z Vašich příspěvků pochopil správně, je tedy pravdou, že např. vodič vvn vedoucí proud je "hmotnější" než proud nevedoucí?
Zde do toho bude jistě ještě namíchán magnetismus.
Lubomír Jindra:
Pokusím se o co nejobecnější a pochopitelné vysvětlení:
Einstein dokázal že hmota a energie je jedno a totéž... jinými slovy že hmotu lze transformovat na čistou energii a opačně. Z toho vyplynulo že energie má "setrvačnou hmotnost" jako hmota.
V tomto případě "nabíjení akumulátoru" se energie nemění v hmotu, ale ukládá se do molekulárních vazeb - jak mě správně opravil Roman GAJDOS - na principu elektromagneti cké interakce.
Dále - hmota obsahuje opravdu opravdu opravdu velké množství energie a proto je tak "těžká". Energie kterou ukládáme do akumulátoru je naopak tak směšně směšně směšně malá, že tak malý přírůstek žádnou váhou zvážit nepůjde. Proto je vyšší hmotnost nabité baterie tak neuvěřitelná. :)
Roman GAJDOS:
Citace: Lubomír Jindra 26.09.2011, 07:36
1. Ani náhodou. Změna energie na hmotu se již vědcům podařilo ale za ehm... poněkud více energeticky náročnějších pokusů než je nabíjení baterky ;)
No ak uznávate vzťah E=mc2, a po nabití akumulátora došlo k zvýšeniu energie sústavy E, tak sa predsa muselo niečo zmeniť. Ja som netvrdil, že vzniknú nové častice (štiepenie/fúzia), ale nové molekuly, ktoré vznikly, tak sú "hmotnejšie", nakoľko majú vyššiu "uvolniteľnú" energiu.
Citace: Lubomír Jindra 26.09.2011, 07:36
3. "Klasická fyzika" je dostatečně přesná pro měření hmotností v prostředí kde se pohubujeme my lidé.
Absolútny súhlas. Pre rýchlosti sústav ostro menšie než rýchlosť svetla, si vystačíme z klasickou (Newtonovskou) fyzikou. Lenže pri premene energie na hmotu a opačne si už veľmi klasickou fyzikou nepomôžeme (ešte taká gravitačná interakcia pri ostro nižších rýchlostiach než je rýchlosť svetla bude ok, ale zvyšné tri už nie).
Citace: Lubomír Jindra 26.09.2011, 07:36
4. Proč? Jako příklad toho že nic není tak "absolutní" ale naopak vše je tak trošku "relativní" ;) to myslím může sloužit dobře.
Áno, ak urýchlite sústavu batérie na rýchlosť blízku rýchlosti svetla, tak áno, z pohľadu stojacého pozorovateľa sa budú javiť telesa v pohybjúcej sa sústave ako hmotnejšie. Lenže to je, podľa mňa príklad (môžem sa mýliť) mimo koncept pôvodného dotazu.
Lubomír Jindra:
Citace: Roman GAJDOS 26.09.2011, 13:22
Ja som netvrdil, že vzniknú nové častice (štiepenie/fúzia), ale nové molekuly, ktoré vznikly, tak sú "hmotnejšie", nakoľko majú vyššiu "uvolniteľnú" energiu.
Ano, tak nějak si to představuji, souhlas :)
Tohle jsem - zřejmě mylně - pochopil, jako tvrzení, že v akumulátoru vzniká nová hmota z přivedené energie:
Citace: Roman GAJDOS 25.09.2011, 23:33
Vo všeobecnosti je možné meniť energiu na hmotu a opačne. A platí to aj pri nabíjaní akumulátorov, teda aspoň v tom význame, že po nabití bude takmer nemerateľne ťažší.
Pavel Ryšavý:
Citace: Fuk Tomáš 25.09.2011, 22:10
Rychlost světla není konstantní ....
Ve vakuu je konstantní, pokud se podíváte na definici metru v soustavě SI, byla vzata rychlost světla ve vakuu jako konstatnta o od ní je definován metr.
Ona je to skoro drobnost, řeklo by se, ale má to ten dopad, že se přenesla případná chyba při měření do definice metru, čili c je daná, a na tom jak přesně měřím záleží jak budu mít dlouhý metr :)
Popravdě řečeno případná nejistota na dvanáctém desetiném místě mne u svinovacího metru, nebo na pravítku nechává ledově klidným.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana