Aký je význam ističa v sérii s prepäťovkou v HR?
Milan Hudec:
Také se přidávám.
Jan Alin:
I já se přidávám.
Jež Petr:
Citace: Jozef BABJAK 22.08.2011, 07:11
Pán Hájek, uvedený článok by zaujímal aj mňa. Mohli by ste si ma, prosím, pripísať do zoznamu záujemcov? Môj email je jozef.babjak@gmail.com.
Odbočili sme ale od témy: vedel by niekto vysvetliť ten 32A istič predradený prepäťovej ochrane?
Protože na úplně původní otázku sem tu odpověď nenašel, zkusím to já, omlouvám se, je to delší příspěvek :)
Svodiče s varistory je třeba chránit proti dvěma "průšvihům":
1) stárnutí varistoru (svodič má vnitřní tepelnou ochranu)
Jak už tu bylo napsáno, varistory stárnou, stárnutím se zvyšuje malý svodový proud, který přes varistor teče - tento proud varistor ohřívá (varistor má zápornou teplotní charakteristik u - čím je teplejší, tím lépe vede proud). Po zvýšení proudu (třeba za dvacet let) na takovou hodnotu, že již tepelné ztráty na varistoru jsou větší, než co se stíhá chladit, začne na varistoru narůstat teplota, ta může jít opravdu hodně vysoko, tepelný průraz varistoru je někde v pásmu nad 200°C (podle typu/výrobce) - pro tyto případy je ve svodičích s varistorem tavná pojistka, která při zvýšení teploty nad danou kritickou hodnotu zareaguje a rozpojí obvod - to uživatel pozná, na svodičích je pro tyto účely signalizační okénko. Pokud by tam tepelná pojistka nebyla, hrozí požár rozvaděče. Kontrolu stavu varistoru z pohledu stárnutí = kontrola svodového proudu, elektrikáři-revizácia znají jako kontrolu 1mA bodu varistorového svodiče.
2) průraz varistoru (průraz varistoru = zkrat v obvodě)
K průrazu varistoru může dojít tím že
a) selže vnitřní tepelná ochrana varistoru a dojde k tepelnému průrazu varistoru
b) přijde větší přepětí než jaké je varistor schopný přežít
Po průrazu nastává zkrat v obvodu (varistor je zapojený mezi fázi a zem) a proto musí být nějakým způsobem varistor předjištěný, aby něco ten zkrat vyplo. Velikost předjištění se pak musí stanovit tak, aby po průchodu zkratového proudu přes svodič nebylo na svodiči poškozené krytí IP20 (tj po průchodu zkratového proudu přes svodič se nesmí svodič rozletět a nesmí být dostupné živé části). Uváděné hodnoty předřazených pojistek/jističů před svodiči, jsou tedy hodnoty maximální (pro daný zkratový proud). To je vlastně odpověď na tu původní otázku. Pokud tedy máte před svodičem menší jistič, než požadovaný, tak to nevadí. Ještě je důležité vědět, že pojistky mají mnohem větší vypínací schopnost než malý domovní jistič a taky daleko lépe omezují zkratový proud, takže prošlé energie přes pojistku a hlavně dosažené maximum zkratového proudu je menší. Nelze tedy říct že 63A jistič je to samé co 63A pojistka.
Pokud máte svodič za hlavním domovním jističem, tak už je vlastně proti zkratu jištěný a další extra jistění není třeba, jediná nepříjemnost pak ale nastane v okamžiku, kdy dojde opravdu k průrazu svodiče, že budete mít hned za hlavním jističem zkrat v obvodu a nepůjde tedy zapnout hlavní jistič - pokud máte svodič s výměnným modulem, tak prostě vyjmete modul = zkrat v obvodu tak odstraníte, pokud je svodič bez výměnného modulu, tak se musí odšroubovat dráty :).
Když už máte svodič Moeller. tak můžete mrknout na pěkně udělanou příručku svodičů přepětí právě od Moellera :)
Pro konstrukci a zkoušky svodičů platí norma 61643-1, v ní je seznam zkoušek, které musí nový výrobek splnit aby dostal vyhovující typový protokol a mohl na trh, jak zkouška funkce tepelného opojení, tak zkouška zkratovým proudem jsou zkoušky povinné.
petr jež
Jan Hájek:
Citace: Jež Petr 23.08.2011, 11:10
pro tyto případy je ve svodičích s varistorem tavná pojistka, která při zvýšení teploty nad danou kritickou hodnotu zareaguje a rozpojí obvod - to uživatel pozná, na svodičích je pro tyto účely signalizační okénko. Pokud by tam tepelná pojistka nebyla, hrozí požár rozvaděče.
Toto není pravidlo a pokud nakoupíte na trhu různé SPD a mrknete se do nich, tak zjistíte, že norma nenorma , si to někteří výrobci vysvětlují zcela jinak.Na Vašem místě bych za cizí produkty nemluvil, nikdy nevíte co je momentálně vevnitř.
Varistor ovšem neodchází jenom do zkratu, ale díky přepětí se v něm vypalují jak vodivé, tak nevodivé cesty a nelze zcela stoprocentně říci, kterou cestou, jestli zkrat či naopak max. odpor se varistor vydá. Proto je doporučeno měření 1mA bodu, protože ten terčík signalizuje většinou pouze jeden z možných stavů SPD.
Před časem na jedné rozsáhlejší aplikaci (podotýkám, že SDP typ 2 byl nasazen v místě, kde by měl být SPD typ 1, protože se provozovatel vzhledem k rozsahu rozhodl nést riziko poškození bleskem), měřili výskyt SPD mimo toleranční pásmo udávané výrobcem. Měřeny byly pouze ty SPD, které v aplikaci byly, množství těch, které byly vyměněny nebylo dohledatelné. Zajímavé je procento výskytu odchylek, kdy nevyhovující hodnoty DEHN byly do 100 V a u ostatních (zvláště u Výr.č.3) byly naměřené hodnoty 1 mA bodu v rozsahu 300 - 1000 V. Svodiče DEHN byly instalovány po dobu 9 let a ostatní byly maximálně 3-4 roky.
Takže z tohoto měření vyplynulo , ,prostárnutí,, ve výši necelých 1,5 % za 9 let u DEHN a 2,6 -7,9 % za dobu max. 4 roky u ostatních.
Výrobce. Počet měřených ochran Počet ochran mimo toleranci
DEHN+SÖHNE (cca 9 let) 947 14
Výrobce č.1 (3-4 roky) 63 5
Výrobce č.2 (3-4 roky) 4 0
Výrobce č.3 (3-4 roky) 336 9
Výsledky jsou samozřejmě pouze orientační, protože se odehrály venku v různých podmínkách a s rozdílnými množstvími, takže nejsou tak zajímavé, jako když se udělá srovnání přesně podle norem, aby se nemohl nikdo vymlouvat.
Roman GAJDOS:
Ešte k pôvodnej téme. Ono to nie je problém zapojiť tak, ako to je v projekte, len už to potom nie je zapojenie typu "V", ale "T" (respektíve také deformované "V").
A mal by som ďalší dotaz, ak môžem... Pripojiť PE svorky prepäťovky len na zbernicu PE rozvádzača, alebo potiahnúť aj ďalší CY 16 do EPS (70-80 cm pod rozvádzačom). V niektorých materiáloch som totiž videl takéto zapojenie a nie je mi jasný účel takéhoto zapojenia (napr. "odľahčenie" PE vodiča a zbernice v rozvádzači ?)
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana