Je nutné při bouřce vypínat přívod vody?

[Jan Alin]

Tak to koukám kam až se dá dostat od takové hovadiny jako je vypínání přívodu vody při bouřce. Opravdu asi platí "nic není nemožné"  .

[Milan Hudec]

Tak to koukám kam až se dá dostat od takové hovadiny jako je vypínání přívodu vody při bouřce. Opravdu asi platí "nic není nemožné"  .

Jo, jo pokud to moderátor nezavře, může se to stočit do "starých dobrých časů" - "jak ženy plavou".

[Jan Alin]

Jo, jo pokud to moderátor nezavře, může se to stočit do "starých dobrých časů" - "jak ženy plavou".

Přesně 

[Petr M]

Cesty budou dvě:
1. po napájecím vedení (doba odezvy nemůže být nekonečně malá)
2. po vodičích pospojování (pokud pospojování není provedeno zcela nadstandartně mřížovou či klecovou metodou, a ani zde bych nevěřil na 100%)

Ad 1. Vše hodnotíte jenom jako čas do reakce ochrany . Ve skutečnosti rozhoduje energie. Ta je sice přímo úměrná času, ale kupodivu i výkonu. A ten je závislý i na kvadrátu rozdílů napětí. Abych dodal stejně ničivé energie jako 5kV za 1ns, musím mít na 1kV 25ns puls a kdybych to srazil na 500V, je na reakci 100ns... Když omezíme napětí, není potřeba trhat rychlostní rekordy. Navíc je náběh špičky zpomalený díky mezižilovým kapacitám, indukčnosti vedení a spouští v jističích atd. Možná jste o rozdílu ideálního a reálného vedení jako elektrikář někdy slyšel. To taky ochranám poskytne čas navíc. Takže všechno stavět jenom na čase je pěkně naivní a ukazujete, jak moc jste zběhlý v elektrotechnic e.

Ad 2. Nejsem hromosvodář, ale s tím málem co vím, tak s každým stupněm ochrany se zvyšuje číslo zóny. Takže v budově jsme LPZ1, serverovna jako samostatná místnost s přepěťovou na všech vedeních ochranou uvnitř budovy LPZ2, plechový rack coby Faradayova klec uvnitř dává LPZ3 (na napájení bývá standardně přepěťovka). Disky jsou v kovové krabici, která ještě tvoří Faradayovu klec uvnitř Faradayovy klece a ve zdroji ještě 350V varistor - LPZ4. Pokud serverovna sama o sobě bude mít LPL1, je tam riziko škody bleskem statisticky 1% proti prostoru venku. Když budu brát, že Faradayova klec má 1% šanci na selhání (což v reálu nebýt přívodů bude ještě menší číslo) a jsou dvě v sobě, potom dostanu šanci na zásah 1:1 000 000 proti venkovním prostorám. To už může být přijatelný riziko. A Faradayova klec přece z principu nemusí být uzemněna - viz příklad s letadlem.

No nic, prostě jsem si na vaši odbornost udělal názor. Psát ho sem nebudu, mohl bych vás urazit.

[Milan Hudec]

Trochu slušnosti by neškodilo.
SPD 3 má mezi vodiči L/N a PE právě těch 100ns, přičemž servery se povětšinou napájí přímo z hl.rozvaděče, takže jističů v cestě moc není, a vzdálenost mezi SPD1+2 (či 1 a 2),  a 3 není závratná - toť z praxe.
Atˇ je v praxi servrovna jakkoli chráněná, většinou při přímém úderu něco odejde - toť fakt.

[Fuk Tomáš]

Při operování se 100 ns je dobré si uvědomit 2 věci:

1) že 20 kA blesková proudová vlna 20 kA 10/350 μs za tu dobu dosáhne <200 A, což je šťouch srovnatelný se šťouchem při zapnutí vypínače před spínaným zdrojem, ovšem neskonale kratší.

2) že se jedná o přepětí mezi pracovními vodiči a PE (přepětí L-N bývá ošetřeno varistory s reakční dobou 25 ns),  a že tedy poškození hrozí hlavně odrušovacímu kondenzátoru, což nebývá až tak nákladná komponenta.

[Milan Hudec]

Při operování se 100 ns je dobré si uvědomit 2 věci:

1) že 20 kA blesková proudová vlna 20 kA 10/350 μs za tu dobu dosáhne <200 A, což je šťouch srovnatelný se šťouchem při zapnutí vypínače před spínaným zdrojem, ovšem neskonale kratší.

2) že se jedná o přepětí mezi pracovními vodiči a PE (přepětí L-N bývá ošetřeno varistory s reakční dobou 25 ns),  a že tedy poškození hrozí hlavně odrušovacímu kondenzátoru, což nebývá až tak nákladná komponenta.

No, pokud se za dobu provozu zařízení nesníží povrchové cesty a vzdušné vzdálenosti vlivem znečistění máte s tím kondenzátorem jistě pravdu, leč jak uvádím i výše-praxe je prostě jiná.

[Fuk Tomáš]

...jak uvádím i výše-praxe je prostě jiná.

Ano, v praxi jest to velmi často zpraseno, a následkům se pak nelze divit 

[Alois Kadlík]

Naprostý souhlas. Kromě bleskojistek na vn straně nemám nikde nic. A každému investice do přepěťových nesmyslů rozmlouvám.
Výjimkou jsou instalace v sítích IT. Ale i tam jde jen o (relativní) klid zákazníkovy duše. Za 6 let tahání blesků z Hradce a okolí mi v práci neshořelo nic ( a sakra má co ...).

Mám stejný názor .

[Zdenek Hejčl]

Zdenek Rajmont  18.08.2011, 22:01
Naprostý souhlas. Kromě bleskojistek na vn straně nemám nikde nic. A každému investice do přepěťových nesmyslů rozmlouvám.
Výjimkou jsou instalace v sítích IT. Ale i tam jde jen o (relativní) klid zákazníkovy duše. Za 6 let tahání blesků z Hradce a okolí mi v práci neshořelo nic ( a sakra má co ...).
Hmmmm takový stožár na zahrádce v práci, jako má Zdenek má málokdo.  
Krásný jímač.  
Pak se nedivím, že nemá větší problémy. A ten les stožárů v nejbližším okolí to jistí na 100%.

[Jaroslav Ratiborský]

Stožár je vždy větší jistota než nějaký drahý a po určité době nepoužitelný prostředek.

[Jan Hájek]

Stožár je vždy větší jistota než nějaký drahý a po určité době nepoužitelný prostředek.

A neškodilo by všechnu elektroniku pokud možno dát co nejblíže toho stožáru  .
Po bouřce mi můžete zavolat na kontakt uvedený pod mým jménem, zkusíme to vyřešit tak, aby se už po zásahu bleskem nemuselo jezdit na sběrný dvůr.

[Jan Hájek]

A abych pánové nezapomněl, děkuji za přísun klientů 

[Jiří Schwarz]

A abych pánové nezapomněl, děkuji za přísun klientů 

Jak říkal jeden bývalý kolega:

"Od té doby, co byly vynalezeny peníze, jsou všechna slova díků zbytečná"

[Milan Hudec]

Stožár je vždy větší jistota než nějaký drahý a po určité době nepoužitelný prostředek.

Pouze bych uporornil, že téma jsou přepěťovky, nikoli jímače.
Pokud máte přesto na mysli přepěťovky, dodávám, že tyto jsou určeny ke zpracování části bleskoproudu, nikoli k jeho odchytu.
Bleskoproud na vás může bez přepěťovek juknout z rozvaděče, i když bydlíte pod stožárem.

[Petr M]

Trochu slušnosti by neškodilo.
SPD 3 má mezi vodiči L/N a PE právě těch 100ns, přičemž servery se povětšinou napájí přímo z hl.rozvaděče, takže jističů v cestě moc není, a vzdálenost mezi SPD1+2 (či 1 a 2),  a 3 není závratná - toť z praxe.
Atˇ je v praxi servrovna jakkoli chráněná, většinou při přímém úderu něco odejde - toť fakt.

Snažil jsem se být tak slušný, jak to jde. Ale při vší úctě a vaší argumentaci... Vypadáte jako letecký konstruktér, který blbě spočítá nosnou plochu a místo řešení chybějícího vztlaku brečí, že hliník má větší hustotu než vzduch a že ten krám nemůže lítat. Při tom víme, že to jde a že zrovna mu to nefunguje jenom proto, že tomu nerozumí nebo něco odflinkl.

Od odpůrců ochran je tady dokolečka slyšet, že vždycky je ochrana nějak ošizená a že po úderu blesku vždycky něco odejde. Ale co když jste to pochopili obráceně a ono to odejde právě proto, že tam něco chybí nebo někdo něco nedodržel? Vámi udávaný poměr odrbávek a škod je nápadně podobný... Přitom je to jako s ochranou před nebezpečným dotykem. Když budu mít nějaký krám s krytím IP00, tak to přece neznamená, že obecně nefunguje žádný kryt. A když si soustružník vyrobí pojistkovou patronu z měděné tyčky, tak přece nepopřeme ochranu automatickým odpojením od zdroje a funkci pojistek...

Schválně, až budete u nějaké škody,mrkněte se, v čem se liší provedení proti 62305 a zamyslete se nad tím rozdílem.

P.S. Serverovna nebývá napájena z hlavního rozvaděče. Kabel do větší serverovny jde skrz rozvaděč elektrocentrál y a pak do menších UPSek na pokrytí náběhu generátoru pro jednotlivý systémy.

[Jaroslav Ratiborský]

Pouze bych uporornil, že téma jsou přepěťovky, nikoli jímače.
Pokud máte přesto na mysli přepěťovky, dodávám, že tyto jsou určeny ke zpracování části bleskoproudu, nikoli k jeho odchytu.
Bleskoproud na vás může bez přepěťovek juknout z rozvaděče, i když bydlíte pod stožárem.

Pouze bych upozornil :téma dle zadání autora je:
Je nutné při bouřce vypínat přívod vody?
« kdy: 12.08.2011, 12:39 »   

--------------------------------------------------------------------------------

Kdo čtete Deník?
Prostudovali jste přílohu z 9. srpna?

Když někdo napíše nějakou evidentní lež, zasmějeme se tomu. Horší je, když se do celkem seriozních rad a informací vloudí nějaká "podivně překrocená" maličkost, které pak každý uvěří...

1) používání zásuvek s přepěťovou ochranou je jednak v rozporu s tím, co je psáno "o řádek výš",  tedy že mám spotřebič ze zásuvky odpojit a pak je to v rozporu s tím, že bez předchozích stupňů to "nemusí stačit" na pořádnou špičku
2) vypínat přívod plynu a především vody je asi mírně přehnaný požadavek
3) nedotýkat se rádia v autě taky považuji za kuriozitu, když rádio je spojeno na kostru auta, ve kterém sedím, ovládací prvky jsou plastové,...
4) že by opravdu pneumatiky byly vodivé?

Ale čeština je krásná. Já odpojuji anténu od televize. Odpojit televizi od antény bych si představoval tak, že vezmu do rukou televizi a půjdu s ní tak daleko, dokud se anténní kabel nevytáhne (nebo neutrhne).

Nic víc a nic méně.

[Jaroslav Ratiborský]

A abych pánové nezapomněl, děkuji za přísun klientů 

Děkovat nemáte zač,oblbnout se nechali obyvatelé Německa vícekrát, Pepa Goebles to uměl dokonale a výsledek byl po roce 1945 vcelku adekvátní.
100 x opakovaná lež nebo nepravda se pro někoho časem stane správným názorem a již tuto nepravdu považuje za normální.