Je nutné při bouřce vypínat přívod vody?

[Rozmahel Vladimír]

...V části naší obce jsou rozvody nn i telefonů "vzduchem". Špatná kombinace... 

Ano venkovní vedení je vždy první na ráně, je jedno k čemu slouží. Bylo by na čase přinutit tyto distributory k instalaci "omezovačů" na tyto jejich sítě. Věřím, že by velkou část problémů vychytily před koncovými zařízením.

[Jan Hájek]

Bylo by na čase přinutit tyto distributory k instalaci "omezovačů" na tyto jejich sítě.

Jo a cenu by rozpočítali potom všem bez rozdílu jestli se jedná o lidi co své zařízení chtějí i nechtějí chránit.
Vidím ,že trio Ratiborský, Macek, Rajmont má nový cíl  .

Kvalitu energie řeší ČSN EN 50 160, nechráněním koncových zákazníků distributorem jsou sníženy náklady na distribuci elektrické energie.

[IM]

Ono, v konecnem dusledku je cena slusnych prepetovek pro cely dum (privod elektriky, anteny, telefon, vnejsi cidla, alarm a spol.) +- stejna, jako cena elektroniky v cele domacnosti. Pak je to jen o uvaze, zda je levnejsi po nejakem zasahu blesku z penez za pojistny castecne obnovit prakticky uz zastaralou elektroniku v baraku, nebo se vytesovat, ze az jednou za 40 let uhodi pobliz, jsem dokonale chranen...

Když vám dům od blesku neshoří, stačí vyměnit elektroniku...

[Petr M]

Když shoří modem, telka, set top box a pojišťovna to zalepí, je to v pohodě. Pár dní bez zábavy.

Když při bouřce vyhoří PC, říká se tomu upgrade. 

Ale kdyby to šlehlo do diskovýho pole... Škoda několik tisíc na železe, o několik řádů vyšší na datech... A pár let práce jde tam, kam chodí na návštěvu proktolog. 

A nemusí to být jenom pracovní data. Je to půl roku, co kamarádce od přítelkyně klekl disk, na kterým měli nezálohovaný fotky vyrůstajících dětí. Musím říct, že měla opravdu radost...

[Rozmahel Vladimír]

Jo a cenu by rozpočítali potom všem bez rozdílu jestli se jedná o lidi co své zařízení chtějí i nechtějí chránit.
Vidím ,že trio Ratiborský, Macek, Rajmont má nový cíl  .

Kvalitu energie řeší ČSN EN 50 160, nechráněním koncových zákazníků distributorem jsou sníženy náklady na distribuci elektrické energie.

Vzhledem k miliardovým ziskům distributora bych to neviděl tak zle, jsou to jeho sítě a po jeho zařízení se ke mně dostalo přepětí. On by si občan rád příplatil halíř na 1 kWh dobrovolně, zatím je nucen platit na FVE násobně více, ochranu si však může nasadit na něco jiného. 
Pokud nechá občan na chodníku obrácené hrábě a kolemjdoucí na ně šlápne, bude taky požadovat odškodnění.

[Jan Franěk]

Když vám dům od blesku neshoří, stačí vyměnit elektroniku...

Ano, to je další riziko při úderu blesku do domu, nebo do vedení k němu vedoucího. Ještě nesmíme opomenout  možnost úrazu, nebo i smrti.

Přijde mi, že mnoho lidí má jako sport právě odmítání čehokoliv co nevymysleli oni sami, natož pokud jim to dokonce někdo chce nařídit. Často se setkávám v praxi s tím, že lidé, než aby něco udělali, raději hledají tisíce argumentů proč to nejde udělat.

V případě přepěťových ochran je to ale možná trošku jiné. Naprostá většina reakcí vyznívá tak, že většina přepěťovky bere jako důležitou ochranu, ale mnoho z nich se jejímu používání brání s tím, že je to ochrana velmi drahá na pořízení, vůči hodnotám které chrání. To je ale dost zavádějící. "Smůlou" všech ochran je to, že se většinou nedovíme, kolikrát nám zachránili krk. Pak si uchlácholeni myslíme, že je vlastně ani nepotřebujeme. Navíc když "Franta" žádnou nemá, nikdy ani neměl a nic se mu nikdy nestalo. To je pro mnoho lidí překvapivě silný argument. Silnější než příklady z praxe, kdy jsou zjištěny po úderech blesků vysoké škody. Jak píše PETR M. Někdy ani nejde tolik o peníze, ale třeba jen "pár fotek "  rodiny, nebo třeba firemní účetnictví.

Ale každý z nás má právo volby zvolit si jestli chceme a do jaké míry sebe a svůj majetek chránit, nebo nechceme.

[Fuk Tomáš]

Vzhledem k miliardovým ziskům distributora bych to neviděl tak zle, jsou to jeho sítě...

Nevím, jestli jsou zisky distributorů miliardové - jejich účetnictví jsem neviděl. To ale není podstatné. Jejich zisky totiž stanovuje ERÚ, a o co víc distributor zaplatí, o to víc od nás vybere.
Myslíte, že osazení přepěťových ochran molochem distributorem, a všude, bude levnější, než osazení jen někde, v režii odběratele? Já bych odhadl, že by to vyšlo 4x dráž, a platit se mi to nechce.

Ono, v konecnem dusledku je cena slusnych prepetovek pro cely dum (privod elektriky, anteny, telefon, vnejsi cidla, alarm a spol.) +- stejna, jako cena elektroniky v cele domacnosti...

Asi jak kde. U mne doma konkrétně je to asi 1:10. Ona je totiž citlivá elektronika už skoro ve všem.

[Rozmahel Vladimír]

...Jejich zisky totiž stanovuje ERÚ, a o co víc distributor zaplatí, o to víc od nás vybere.

To vím velmi dobře.Ceníky jsou zveřejňovány každý rok koncem roku.
Měl jsem na mysli tu "garantovanou" hodnotu 6kV, která se udává jako max. přepětí po síti nn na vstupu do RD. Nikdo to není schopen změřit, jak to vlastně při blesku bylo. Bleskojistky jsou u venkovních sítí na vedení nn pouze v rozvaděči u trafa. Bouchne li dále od trafa jsou pro okolí zbytečné.

[raj]

Vidím ,že trio Ratiborský, Macek, Rajmont má nový cíl

... ještě dodej "Bratrsvo kočičí pracky"...
Ačkoliv pracuji s nejmodernější současnou technikou, jsem v jádru velmi konzervativní člověk. To, že něco používají ve velké míře jiní není pro mne argument o tom, že se jedná o řešení správné a nutné. Během cca 1/2 hodinového rozhovoru s Tvým nudícím se německým šéfem na Vašem stánku na letošním Ampéru i on v klidu přiznal, že kolem přepěťových ochran se strhla hysterie, která má samozřejmě pozitivní vliv na výši obratu Vaší firmy.
Jak správně píše kol. Franěk

"Smůlou" všech ochran je to, že se většinou nedovíme, kolikrát nám zachránili krk.

Možná by mne přesvědčila statistika o celoročním působění takovéto ochrany (pokud existuje). Jinak se jedná o pouhou empirii bez přesvědčivých důkazů. A tvrdím, že diskové pole před úderem blesku neochrání nic.

Je to půl roku, co kamarádce od přítelkyně klekl disk, na kterým měli nezálohovaný fotky vyrůstajících dětí.

Jen na okraj -  dle mého konzervativníh o jádra, fotka patří na fotopapír, nikoliv na disk. (jsem zvědav, do se bude ukazovat za 100 let v muzeích - CDčka visící na provázku ?

[Petr M]

A tvrdím, že diskové pole před úderem blesku neochrání nic.

Jen na okraj -  dle mého konzervativníh o jádra, fotka patří na fotopapír, nikoliv na disk. (jsem zvědav, do se bude ukazovat za 100 let v muzeích - CDčka visící na provázku ?

Žádná ochrana není na 100%. Ale to neznamená, že má člověk rezignovat. Vždycky by se měl hledat kompromis mezi cenou informací a cenou jejich ochrany. Účetnictví malé firmy  se dá pravidelně zálohovat na DVD-RAM a uloží se mimo firmy, třeba u majitele doma. Fotky se dají vypálit na víc médií a bezpečně uložit - kdyby například bratranec přišel o svoje fotky ze svatby, klidně mu mohu půjčit mou kopii jeho CD... Jinak na tom ale bude firma, která má na disku data, na kterých jim visí několik mega - zálohování, firewally, RAID pole, přepěťovky, uložení do LPZ5+ atd.

Co se těch médií týká, vy preferujete fotopapír. Řekl bych, že vzhledem k jeho třídě hořlavosti tam taky nebude moc vysoká odolnost proti úderu blesku v nechráněným objektu .

Jenom bych rád připomenul, že v tomto jsou Vaše preference asi tak důležité, jako v debatě o ženským hrudníku. Co se líbí jednomu, to s druhým ani nehne a naopak. Oba mají svůj názor a svou pravdu, ale ani jeden nemá právo to nutit ostatním...

[Milan Hudec]

... ještě dodej "Bratrsvo kočičí pracky"...
Ačkoliv pracuji s nejmodernější současnou technikou, jsem v jádru velmi konzervativní člověk. To, že něco používají ve velké míře jiní není pro mne argument o tom, že se jedná o řešení správné a nutné. Během cca 1/2 hodinového rozhovoru s Tvým nudícím se německým šéfem na Vašem stánku na letošním Ampéru i on v klidu přiznal, že kolem přepěťových ochran se strhla hysterie, která má samozřejmě pozitivní vliv na výši obratu Vaší firmy.
Jak správně píše kol. Franěk Možná by mne přesvědčila statistika o celoročním působění takovéto ochrany (pokud existuje). Jinak se jedná o pouhou empirii bez přesvědčivých důkazů. A tvrdím, že diskové pole před úderem blesku neochrání nic.
Jen na okraj -  dle mého konzervativníh o jádra, fotka patří na fotopapír, nikoliv na disk. (jsem zvědav, do se bude ukazovat za 100 let v muzeích - CDčka visící na provázku ?

Diskové pole skutečně neochrání SPD kvůli vysoké době své odezvy, řešením je velice nadstandartní pospojení.

[Jan Hájek]

Během cca 1/2 hodinového rozhovoru s Tvým nudícím se německým šéfem na Vašem stánku na letošním Ampéru i on v klidu přiznal, že kolem přepěťových ochran se strhla hysterie, která má samozřejmě pozitivní vliv na výši obratu Vaší firmy.

Povídal jsi si skoro hodinu.
Hysterii vyvolávají hlavně ti, kteří potřebují aby klienti rozumně neuvažovali a klidně si za draho koupili něco, co je minimálně zbytečné (viz. SPD typ 1 na bázi varistoru),  jakmile klient vystřízliví, je náš, to se musí nechat.

A tvrdím, že diskové pole před úderem blesku neochrání nic.

Tak to jsi asi ještě neslyšel o dopravním letadlu, žádná táhla, spousta elektroniky, všude pole s disky cca 2 zásahy bleskem za rok a od blesku spadne tak jedno za pět let.

[Petr M]

Diskové pole skutečně neochrání SPD kvůli vysoké době své odezvy, řešením je velice nadstandartní pospojení.

  Přepěťovek je přece několik typů. Liší se bleskovým proudem, zapalovacím napětím, rychlostí, ... 

1. SPD B na vstupu do objektu - ten je opravdu pomalý
2. SPD C v rozvaděči, ten je na menší energii, ale rychlejší. Spolu s ním působí i indukčnost kabelu (některý SPD mají doporučení např. 15m mezi ty dva stupně). To už je rychlejší.
5. SPD D v racku. Ta už valí hodně rychle.
4. Na vstupu do UPS je další přepěťovka (obvykle 650V varistor). Ve stejné bedně zdroj 12V plný kondíků a akumulátor, který taky chytne případnou špičku. Galvanický oddělení na min. 2,5kV (SDP B pustí tuším 1,5kV)
5. Z 12V (kde už naskočí navíc jenom maximálně 2V) dělá galvanicky oddělená střídač UPSky 230V pro napájení racku.
6. Z 230V se dělají dalším spínaným, galvanicky odděleným zdrojem teprve bere napájení pro disky. 0V z jeho výstupu jde na kostru krytu.
7. Data se připojí pomocí optiky. Tou blesk neteče.
8. Vše od 5 dále se děje v uzemněné stíněné bedně, připojené podle normy na HOP 16kou měděným lanem.

Otázka zní: Kudy se podle vás dostane blesk na desku pl. spoje uvnitř plechové skříně připojené na kostru racku, ze které si HDD bere napájení a která k němu přistupuje?

[raj]

Povídal jsi si skoro hodinu.

A co jsem měl dělat, když jsi na stánku lítal jak hadr na holi ? (a on tam tak smutně koukal ...)

Tak to jsi asi ještě neslyšel o dopravním letadlu, žádná táhla, spousta elektroniky, všude pole s disky cca 2 zásahy bleskem za rok a od blesku spadne tak jedno za pět let.

Jenže letadlo je Faradayova klec. 

[Fuk Tomáš]

Jenže letadlo je Faradayova klec. 

No a o tom to snad je, ne? Nebo příliš dokonalé ochranné prostředky jsou vůči blesku nefér a neměly by, v rámci transparentní soutěže, být povoleny? 

[Lubomír Jindra]

Nejlepší přepěťová ochrana je 100m vzdálená kostelní věž (I.stupeň),  rozvodná síť pěkně zahrabaná v matičce Zemičce (II. stupeň) a hustá městská zástavba s mnoha připojenými spotřebiči (III. stupeň).
Nikdy jsem za bouřky nic nevypínal. Nikdy jsem neutrpěl žádnou škodu  A mám to zadarmo 

 

[Fuk Tomáš]

Nechci být sýčkem, ale to, že jste až dosud neutrpěl žádnou škodu (nebo si to myslíte),  ještě neznamená, že ji neutrpíte zítra. Držím vám palce, aby se to nestalo.

[Milan Hudec]

Přepěťovek je přece několik typů. Liší se bleskovým proudem, zapalovacím napětím, rychlostí, ... 

1. SPD B na vstupu do objektu - ten je opravdu pomalý
2. SPD C v rozvaděči, ten je na menší energii, ale rychlejší. Spolu s ním působí i indukčnost kabelu (některý SPD mají doporučení např. 15m mezi ty dva stupně). To už je rychlejší.
5. SPD D v racku. Ta už valí hodně rychle.
4. Na vstupu do UPS je další přepěťovka (obvykle 650V varistor). Ve stejné bedně zdroj 12V plný kondíků a akumulátor, který taky chytne případnou špičku. Galvanický oddělení na min. 2,5kV (SDP B pustí tuším 1,5kV)
5. Z 12V (kde už naskočí navíc jenom maximálně 2V) dělá galvanicky oddělená střídač UPSky 230V pro napájení racku.
6. Z 230V se dělají dalším spínaným, galvanicky odděleným zdrojem teprve bere napájení pro disky. 0V z jeho výstupu jde na kostru krytu.
7. Data se připojí pomocí optiky. Tou blesk neteče.
8. Vše od 5 dále se děje v uzemněné stíněné bedně, připojené podle normy na HOP 16kou měděným lanem.

Otázka zní: Kudy se podle vás dostane blesk na desku pl. spoje uvnitř plechové skříně připojené na kostru racku, ze které si HDD bere napájení a která k němu přistupuje?

Cesty budou dvě:
1. po napájecím vedení (doba odezvy nemůže být nekonečně malá)
2. po vodičích pospojování (pokud pospojování není provedeno zcela nadstandartně mřížovou či klecovou metodou, a ani zde bych nevěřil na 100%)