Jak spočítat, zda kabel v podkrovním stropě není moc blízko soustavě hromosvodu?
J.Patúc:
Citace: Milan Hudec. 09.08.2011, 15:07
Vzorec dle mého názoru platí pro jímač, či svod, tj. definovaný prvek, kudy se šíří bleskoplasma, nikoli pro celou plechovou střechu, tu by bylo možno snad brát při dostatečném počtu svodů coby F. klec.
Bohužel nikde jsem nikdy nezjistil, kde je hranice, co je a co již klec není.
Pokial sú vynikajúce zvody, tak po plechovej streche sa nemusí šíriť blesk v plazmovom stave, no rozdiel potencialov blesku na plechovej streche a kablu pod strechou nesmie byt dostatocný na preskok blesku na kabel. Ak nie je dobrý alebo žiadny zvod, tak blesk sa šíri v plazmovom kanale po streche, prerazí plech a preskočí na kabel pod strechou.
Jan Hájek:
Citace: Milan Hudec. 09.08.2011, 15:07
Bohužel nikde jsem nikdy nezjistil, kde je hranice, co je a co již klec není.
Obecně brané pravidlo, ale pořád jen tak od oka, mezi kolegy v Německu je :
Jako F-klec je možné brát objekt, pokud rozteč mezi svody je rovná, nebo nižší než je výška patra.
Ani toto pravidlo neznamená, že by se neměla přepočítat dostatečná vzdálenost (pokud jsou spočítat svody) a dostatečný odstup, výpočet podle ČSN EN 62305-4 A.3.1.1 Mřížové prostorové stínění LPZ 1 v případě přímého úderu blesku.
... ti co se pohybují v nemocnicích již vědí.
Jiří Schwarz:
Citace: Jaroslav Hlava 09.08.2011, 13:57
podle vztahů uvedených v knisce a dalších materiálech na této stránce (s>(ki*kc)*l/km) se to dá celkem dobře spočítat.
Mě cosi uniklo.
Starý dům, "nový" hromosvod, okružní vedení, vyvedené na 6 místech, připojeno 6 svodů hromosvodu, v jednom místě napojení svodu hromosvodu je skříňka HOP.
Když se posuzuje dostatečná vzdálenost, dosazuje se do vzorce za l vzdálenost vyšetřovaného místa od nejbližšího místa přípojení na okružní vedení, nebo celá vzdálenost až k HOP?
Lukáš Rotrekl:
Citace: Jan Hájek 09.08.2011, 16:42
Obecně brané pravidlo, ale pořád jen tak od oka, mezi kolegy v Německu je :
Jako F-klec je možné brát objekt, pokud rozteč mezi svody je rovná, nebo nižší než je výška patra.
....
Kolega Hudec, směřoval dotaz k tomu, jestli se za Faradayovu klec dá brát plechová střecha, podle mě by to šlo, ale jen tak, že od toho kde tato klec začne, by dostatečná vzdálenost už nenarůstala, ale pokud nebude tato klec souvislá až k místu ekvipotenciáln ího vyrovnání, tak tam stejně je potřeba nějakou dostatečnou vzdálenost uvažovat. Ale vyjadřuju jen svůj pocit, který může být naprosto odlišný od reality jiného výkladu... :)
Fuk Tomáš:
Citace: Milan Hudec. 09.08.2011, 15:07
Vzorec dle mého názoru platí pro jímač, či svod, tj. definovaný prvek, kudy se šíří bleskoplasma, nikoli pro celou plechovou střechu, tu by bylo možno snad brát při dostatečném počtu svodů coby F. klec.
Bohužel nikde jsem nikdy nezjistil, kde je hranice, co je a co již klec není.
Tady se nejedná o šíření Vaší bleskoplazmy, ale o rozdíl potenciálů mezi tou plechovou střechou (která je na potenciálu vršku jímací soustavy) a kabelem pod střechou (prakticky na zemním potenciálu).
Jediná úleva, která by se dala uvažovat při kvalitním vodivém pospojení jak plechů střechy navzájem, tak i horního i dolního okraje střechy na svody, by byla ta, že by se metry svodu "po střeše" počítaly s nějakým redukčním koeficientem díky menší impedanci "střechosvodu", takže by efektivní výška od bodu ekvipotenciálního pospojování k vrcholu střechy vyšla kratší.
Problém tazatele se však týká spíše dolního okraje střechy, a tam uvedená možnost nepomůže.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana