Má při úrazu elektrickým proudem vliv v jaké fázi sinusovky se dotyčný dotkne?
Jirka Š. Svejkovský:
Problém je v tom, že pokud zásah proudem překryje T vlnu srdeční činnosti, dostane se srdce do nestabilního stavu. Hoďte si korunou a podle toho, co vám vyjde nastane zástava nebo fibrilace. T vlna u normálního člověka trvá cca 200ms.
To je důvod, proč jsou proudové chrániče navrženy na čas vypnutí pod 200ms. A je to i důvod, proč selektivní chránič nevyhoví.
Velikost proudu nehraje zase až tak významnou roli (v řádu mA), důležitý je čas vypnutí.
Na druhou stranu, včasné vypnutí vám s pravděpodobností 99,5% zachrání život, ale neuchrání vás od určitého poranění srdce, takže můžete do konce života řešit různé šlesty, anginu pektoris a podobně.
Jiří Schwarz:
Citace: Milan Hudec. 04.07.2011, 16:19
A co obvod s diodou? (např. fén na "půl plynu")
Nemám odvahu to zkusit "na vlastní kůži".
AC proud působí jinak než DC, u menšího DC proudu je cítit výrazněji především dotyk a další "trvání" průchodu proudu již nemusí být výrazněji cítit. Ale jak to je s pulsujícím, jednocestně usměrněným, to netuším...
Podle "staré" 33 2000-4-41 byl bezpečný proud AC 3,5mA a DC 10mA.
To tak trochu svádí k myšlence, že DC proud nemá tak nebezpečný vliv na organismus.
Co se týká vlivu na srdeční činnost, asi to tak bude, ale delší průchod DC proudu živou tkání má velmi výrazný vliv na "chemické" poškození, elektrolýza může způsobit vážné poškození tkání,...
Martin1548:
Citace: Milan Hudec. 04.07.2011, 16:19
A co obvod s diodou? (např. fén na "půl plynu")
Dioda likviduje každou druhou sinusovku, ta první zůstává a účinky na organismus jsou velmi podobné jako při střídavém proudu s polovičním napětí.
Milan Hudec:
Citace: Jiří Schwarz 04.07.2011, 23:19
Nemám odvahu to zkusit "na vlastní kůži".
AC proud působí jinak než DC, u menšího DC proudu je cítit výrazněji především dotyk a další "trvání" průchodu proudu již nemusí být výrazněji cítit. Ale jak to je s pulsujícím, jednocestně usměrněným, to netuším...
Podle "staré" 33 2000-4-41 byl bezpečný proud AC 3,5mA a DC 10mA.
To tak trochu svádí k myšlence, že DC proud nemá tak nebezpečný vliv na organismus.
Co se týká vlivu na srdeční činnost, asi to tak bude, ale delší průchod DC proudu živou tkání má velmi výrazný vliv na "chemické" poškození, elektrolýza může způsobit vážné poškození tkání,...
V rámci vědy a pokroku byste těch usměrněných cca.110V do sebe pustit mohl, za Vaši následnou reportáž by jste měl jistě další kladné body :)
Václav 3:
Jednocestně usměrněný střídavý proud 50 Hz bez filtrace kondenzátorem je proud tepavý, který je pro srdce téměř stejně nebezpečný jako proud střídavý. Navíc jeho špičková hodnota je zhruba 160V, nikoliv 110V.
Jinak k původnímu dotazu, u střídavého proudu má daleko větší vliv na průběh rány, kterou dotyčný dostane to, zda se dotyčný dotýká jednopólově (t.j. ničeho se nedotýká druhou rukou nebo tělem a má dobré, izolující, nezvlhlé boty - potom je proud jeho tělem procházející velice malý, ovlivněný jen kapacitou jeho těla vůči zemi a nemusí ho vůbec cítit). Daleko nebezpečnější je, pokud proud jeho tělem prochází při dvojpólovém dotyku. V tomto případě záleží hlavně na tom kudy proud prochází, nejméně nebezpečný je proud procházející pouze mezi částmi jedné ruky, nejnebezpečněj ší je, pokud proud prochází mezi oběma rukama, čili dráhou přes srdce.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana