Má nadmořská výška vliv na velikost ochranného úhlu hromosvodu?
Jan Alin:
Citace: Fuk Tomáš 21.05.2011, 14:44
Někteří si stěžují, že je 62305 příliš komplikovaná. A Vy byste tam chtěl zavést ještě další proměnnou ;)
Tak tenhle údaj do vzorce by byl jeden z nejlépe zjistitelných a nejstálejších z těch které tam jsou. :D
Milan Hudec:
Citace: Jan Alin 21.05.2011, 18:46
Tak tenhle údaj do vzorce by byl jeden z nejlépe zjistitelných a nejstálejších z těch které tam jsou. :D
Právě mě přišlo divné, že mám počítat s vysokým stromem poblíž a s nadmořskou výškou ne.
Jiří Schwarz:
Nevím, jak to může souviset, ale ve velkých nadmořských výškách je řidčí vzduch a musí se tam na to brát ohled u vysílacích antén - "otevřené" antény s velkým napětím na koncích aktivních prvků se tam poškozují koronou na koncích, je snaha tam přednostně používat různé "smyčkové" antény (skládaný dipol, Quad,...)
Ale jestli má nižší tlak vzduchu vliv na blesk, to si netroufám s výše napsaným faktem dávat do souvislosti
Fuk Tomáš:
U zrodu normy EN 62305-3 jsem nebyl, takže nevím, co se autorům honilo v hlavě, a proč připomínkovací a schvalovací proces včetně hlasování dopadl právě tak jak dopadl, a ne třeba o chlup jinak.
Dovolím si ale vyslovit hypotézu, která by mohla absenci nadmořské výšky v algoritmu pro stanovení ochranného prostoru vysvětlit. A pokusím se podat ji slovy, kterým by mohl porozumět i nefyzik.
Jako základní metoda vyšetřování ochranného prostoru platí metoda valivé koule, vycházející z toho, že bleskový kanál se při vývoji blesku nešíří přímočaře, ale v jakýchsi přískocích, po kterých pokračuje třeba stejným, třeba jiným směrem, větví se a podobně. Některé větve zaniknou, některé pokračují a nakonec dosáhnou na jiný mrak nebo na zem. Připomíná to trochu prošátrávání prostoru před sebou pomocí slepecké hole.
Délka té slepecké hole souvisí s energií blesku - silnější blesk má tu hůl delší, dosáhne v jednom přískoku dále. Proto pro ochranu před silnějšími blesky (>16 kA) používáme poloměr valivé koule 60 m, kdežto pro ochranu i před slabšími blesky (>3 kA) používáme poloměr 20 m.
A teď co s tím dělá nadmořská výška?
Začátek hypotézy
Projevují se tu dva, vzájemně protichůdné vlivy.
1) Na jedné straně - díky řidšímu vzduchu - je elektrická pevnost vzduchu nižší (viz předchozí příspěvek kol. Schwarze), a tedy ty přískoky jsou delší. (K přeskoku stačí slabší el. pole, tzn. při stejném rozdílu potenciálů k přeskoku dojde i na větší vzdálenost.) Poloměr valivé koule, která by vymezovala ochranný prostor proti blesku o síle 16 kA, by tedy mohl být větší než 60 m.
2) Na druhé straně - kol. Hájek uvádí, že ve větších nadmořských výškách bývají blesky slabší. Máme-li tedy ve větší nadmořské výšce dosáhnout stejné percentuální úspěšnosti zachycení blesku jímací soustavou (viz tab. 5 v ČSN EN 62305-1), je třeba tuto změnu ve statistickém rozdělení intenzit blesků zohlednit, a poloměr valivé koule tedy pro určitou konkrétní LPL zmenšit (jak kol. Hájek naznačuje též).
Tyto dva efekty se navzájem do jisté míry kompenzují, a tudíž není třeba poloměr valivé koule upravovat podle nadmořské výšky.
Konec hypotézy.
Milan Hudec:
Super, jako vždy!!!
Pouze malá technická, také pro nefyzika.
Jsem za to, že třídou ochrany I chytáme sice od 20m blesky, ale počítáme s jejich zlobou až 200kA, a třídou IV chytáme pouze ty největší 60m a počítáme se zlobou menší.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana