Jak zajistit správné připojení externí ventilační jednotky na střeše RD?
Ivan Medwet:
Při provádění elektroinstala cí v rodinném domě jsem narazil na problém, se kterým si nevím zcela přesně rady. Níže popsaná situace není podchycena projektem, resp. se jedná o instalaci, se kterou původní projekt nepočítá.
V kuchyni rodinného domu bude instalována bezmotorová digestoř (kovová), která obsahuje pouze řídicí elektroniku, ovládání a osvětlení. Digestoř bude připojena pohyblivým přívodem (součást digestoře) do zásuvky v okruhu za chráničem (zásuvkový obvod veden kabelem 3x2,5). Kovový skelet digestoře bude tedy připojen k PE kolíku zásuvky. Řídicí jednotka digestoře bude propojena kabelem 3x1,5 s externí ventilační jednotkou (kovová), která obsahuje elektromotor. Externí jednotka bude umístěna na střeše domu. Skelet externí jednotky bude tedy připojen propojovacím kabelem k digestoři a potažmo tedy rovněž připojen k PE kolíku zásuvky.
Nejsem si jist, zda není nutné provést v takovémto případě ochranné či doplňující pospojování digestoře a externí jednotky samostatným vodičem. Pokud ano, pak jakým průřezem – 2,5 mm, 4 mm, 6 mm a z jakého bodu – z HOP, z PE svorkovnice v příslušném rozvaděči?
Protože bude externí jednotka umístěna na střeše, vzniká další otázka, zda je nutné zajistit připojení kovového skeletu externí jednotky na střeše k systému ochrany před bleskem? Tím by ale došlo k tomu, že k systému ochrany před bleskem bude připojen nejen skelet externí jednotky, ale také skelet digestoře nad kuchyňskou linkou, PE vodič v zásuvkovém obvodu a potažmo všechny instalace PE vodiče a vodičů ochranných či doplňkových pospojování v celém domě. Poněkud se mi nelíbí představa, že bych si zavedl „hromosvod“ do kuchyně, koupelny a dalších místností v domě a jímal jím blesky v interiéru. Na druhou stranu, co kdyby uhodil blesk do externí jednotky, která je přizemněna pouze vodičem průřezu 1,5 mm2 Cu...
Prosím vás o váš názor na řešení popsané situace.
Jiří Buben:
Doplňující pospojování se provádí proto, aby se zabránilo výskytu nebezpečného rozdílu potenciálu na kovových předmětech současně přístupných dotyku. Vzhledem k tomu, že digestoř je umístěna v kuchyni a externí jednotka na střeše, tak předpokládám, že se nelze současně dotknout obou předmětů. Externí jednotku napájejte přes proudový chránič.
V případě, že je potrubí k digestoři kovový husí krk, doporučuji celý systém připojit na HOP.
Co se týče připojení externí jednotky na ochranu před bleskem, tak to nedoporučuji. Zavlečete si tím část bleskového proudu do vnitřku budovy. Vhodné by bylo provést instalaci oddáleného jímače tak, aby externí jednotka byla v ochranném prostoru tohoto jímače. Na přívodní vedení by bylo vhodné instalovat přepěťovou ochranu typu 2.
Vhodné by bylo prokonzultovat vše s projektantem, který projektoval elektroinstala ci RD. Ten by vám měl navrhnou řešení a provedené změny zanést do dokumentace.
Ivan Medwet:
Externí jednotka bude napájena z řídicí jednotky digestoře, která je zapojena v zásuvkovém okruhu kuchyně, který je veden přes chránič společně se všemi dalšími spotřebiči v kuchyni (mimo lednice). Veškeré instalace v domě dělám s chrániči nebo „chráničojističi“ (i tam, kde to norma nevyžaduje).
Potrubí (husí krk) bude kovové, takže připravím propojení z HOP na digestoř, dále na nějaký bod „husího krku“ a zakončím na externí jednotce a jejím oplechování na střeše. Mělo by se tedy zřejmě jednat o vodič ochranného pospojování, tedy Cu 6 mm2, pokud se nemýlím.
K bleskosvodu jednotku připojovat nebudu; i mě se to takto zdá rozumné, jen jsem chtěl znát názor zkušenějšího odborníka. Jímač bude standardně umístěn na hřebenu střechy, ext. jednotka bude umístěná na šikmé střeše (35°) ve vzdálenosti cca 5 m od paty jímače (od hřebene), hřeben je cca 2,5 m výš, než bude ext. jednotka, a výška jímače bude větší než výška ext. jednotky. Pro lepší pochopení situace přikládám obrázek. Nepodařilo se mi nalézt jednoznačnou definici ochranného pásma jímače, tak nevím, zda to bude vyhovující, ale myslím si, že by mohlo být.
S projektantem se věc má tak, že existuje původní projekt, který toto ovšem neřeší, původně byla uvažována klasická digestoř. V podstatě jsem si původní projekt hodně přizpůsobil svým požadavkům a potřebám. Elektroinstala ce už mám téměř dokončené, takže zakreslím skutečný stav a budu muset nalézt projektanta, provede posouzení a opatří razítkem nebo případně zpracuje projekt podle skutečného stavu. Pokud by měl někdo ze zde přítomných zájem, za rozumný peníz, lokalita Praha-východ... :)
Fuk Tomáš:
Citace: medwet 06.05.2011, 13:26
Nepodařilo se mi nalézt jednoznačnou definici ochranného pásma jímače, tak nevím, zda to bude vyhovující, ale myslím si, že by mohlo být.
ČSN EN 62305-3
Ty dva okótované rozměry vám tam navzájem nepasují, takže nevím, který je dobře. Podle výšky domu se mi jeví, že je správná spíše ta kóta 5150.
Pro oba případy jsem vám tam nakreslil valivou kouli o poloměru 40 m (předpokládám dům na rovině). Jak vidíte na obrázcích, je ta vnější jednotka ukryta v ochranné zóně jímače (pro LPL 3) v tom lepším případě 40 cm, v tom horším (ale pravděpodobněj ším) případě jen 15 cm.
Takže tam rozhodně dejte vyšší jímač (já bych dal 2m), nebo ještě lépe chraňte tu vnější jednotku dalším pomocným jímačem.
Milan Hudec:
Kolik cm. rezervy je třeba mezi obvodem bleskové koule a chráněným zařízením (v tomto případě klimatizací)?
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana