Je spojení uzemnění hromosvodu s vodičem PEN elektroinstalace výhodné ?

<< < (17/19) > >>

Jan Hájek:
Citace: Alois Kadlík  22.04.2011, 07:13

Vaše vysvětlení dokazuje, že by spojení uzemnění vodiče PEN s uzemněním hromosvodu nemohlo zabránit neštěstí a že blesk si své cesty určuje sám.

Začíná mne zajímat ve které dimenzi jste absolvoval základní vzdělání. Pokud by to mělo být tak jak popisujete, neexistovala by tato diskuze.
Začínám mít pocit, že tento Matrix obsahuje chybu.

Alois Kadlík:
Citace: Jan Hájek  22.04.2011, 07:47

Začíná mne zajímat ve které dimenzi jste absolvoval základní vzdělání. Pokud by to mělo být tak jak popisujete, neexistovala by tato diskuze.
Začínám mít pocit, že tento Matrix obsahuje chybu.


Myslel jsem, že se tady diskutuje. Jak vidím, tak se tady nejedná o žádnou diskusi.

Konkrétně případ v osadě Jizerka je toho příkladem.   

Milan Hudec:
Citace: Alois Kadlík  22.04.2011, 07:13

Mám na mysli základní ohmův zákon. Kdy se cesta blesku vždy neřídí podle velikosti odporu.

Při  vzdáleném uzemnění hromosvodu bude  na základech podstatně menší napětí. Pokud by byl základový zemnič, tak je spojení s vodičem PEN nutné.
 
Vaše vysvětlení dokazuje, že by spojení uzemnění vodiče PEN s uzemněním hromosvodu nemohlo zabránit neštěstí a že blesk si své cesty určuje sám.


Ještě takto:
Ideální řešení (spíše teoretické) je pokud blesková plasma vstupující do země bude co nejvíce vzdálena jakémukoli potenciálu obydlí, nejen vodiči PEN.
Takže ano nespojovat hromosvod ale pouze ten velice oddálený (napadá mě ten příklad stavby "pod" vvn, jehož podpěry budou od domku velmi vzdálené).

Fuk Tomáš:
Citace: Alois Kadlík  22.04.2011, 07:13

Mám na mysli základní ohmův zákon. Kdy se cesta blesku vždy neřídí podle velikosti odporu...

... blesk si své cesty určuje sám.



Blesk si své cesty neurčuje sám. Určují mu jej místní podmínky a přírodní zákony.
Co působí potíže při předvídání chování blesku, je jeho postup ve špatně vodivém nehomogenním prostředí. Naopak jeho postup v okamžiku, kdy vstoupí do jímací soustavy, je velmi dobře předvídatelný. Pouhá otrocká aplikace té nejprimitivnější podoby Ohmova zákona na to ovšem nestačí - což neznamená,  že to není dobrá pomůcka.

Citace: Alois Kadlík  22.04.2011, 07:13

Při  vzdáleném uzemnění hromosvodu bude  na základech podstatně menší napětí.

Právě ta Jizerka je názorná ukázka, v čem je toto uvažování mylné. Základy byly na zemním potenciálu, a jak to dopadlo...
Ochrana před bleskem netkví primárně v eliminaci vysokého potenciálu, ale v eliminaci vysokého gradientu potenciálu v místech, kde se vyskytují lidé. Jak by se vám líbilo mít podlahu v té chalupě v jednom rohu (nejblíž k oddálenému zemniči) na potenciálu +500 kV a v opačném rohu (nejdále od oddáleného zemniče) +250 kV?

Citace: Alois Kadlík  22.04.2011, 07:13

Vaše vysvětlení dokazuje, že by spojení uzemnění vodiče PEN s uzemněním hromosvodu nemohlo zabránit neštěstí.

Taky tu nikdo netvrdí,  že pouhé jedno dílčí opatření je samospasitelné.
Provedení ochrany před bleskem podle doporučení normy (tj. jímací soustava, obvodový nebo základový zemnič + spojení PEN s tímto zemničem) by bylo neštěstí zabránilo. Když se cokoli z toho vypustí nebo ošulí,  je to špatně a na problém je zaděláno.

Argumentuje se tu, že většina domů postavených před r. XX to tak nemá,  a většina z nich bez problému léta funguje. Jenže jde právě o tu menšinu z menšiny, která problémy zažila, a přitom by bývala nemusela.
Drtivá většina lidí,  kteří přecházejí na červenou, to taky bez problémů přežije - ale asi to není způsob hodný doporučení.

P.S. osobně bydlím v domě kolaudovaném 1998, postaveném developerem podle PD z r. 1996, a majícím základový zemnič hromosvodu spojený s HOP. To jen na okraj k tomu, jak dlouho už se to tak v reálu dělá.

P.P.S. ohledně oddáleného izolovaného hromosvodu s oddáleným zemničem vás odkážu zpátky na začátek této diskuse, kde je to v kostce vysvětleno. Až budete mít takto realizovaný svůj barák, dejte vědět, abychom vám mohli pogratulovat.

Milan Hudec:
Citace

Citace: Alois Kadlík  Dnes v 07:13
Při  vzdáleném uzemnění hromosvodu bude  na základech podstatně menší napětí.

Právě ta Jizerka je názorná ukázka, v čem je toto uvažování mylné. Základy byly na zemním potenciálu, a jak to dopadlo...
Ochrana před bleskem netkví primárně v eliminaci vysokého potenciálu, ale v eliminaci vysokého gradientu potenciálu v místech, kde se vyskytují lidé. Jak by se vám líbilo mít podlahu v té chalupě v jednom rohu (nejblíž k oddálenému zemniči) na potenciálu +500 kV a v opačném rohu (nejdále od oddáleného zemniče) +250 kV?

Zde musím s p.Kadlíkem v případě plánovaného nasazení centrálních aktivních hromosvodů pro celé území ČR souhlasit, byla by jistě hloupost se třeba z Berouna prokopávat až do Krkonoš se svým HUP.
Do této doby místně spojujme.

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana

[*] Předchozí strana