Je spojení uzemnění hromosvodu s vodičem PEN elektroinstalace výhodné ?
Fuk Tomáš:
Citace: Rozmahel Vladimír 14.04.2011, 10:31
U těch 5 metrů. Myslím, že pokud by ta vzdálenost 5 m byla málo, nebude se jednat právě o blesk XXXXL?
Jaký názor máte na variantu spojení zemničů přes robustní jiskřiště? Při skutečně velkém výboji se zemniče propojí.
Ano, dostatečně výkonné jiskřiště je řešení, které snižuje bleskový proud zavlečený do distribuční sítě při slabých blescích. Mám-li být ale upřímný, považuji za důležitější chránit se hlavně proti silným bleskům, ty totiž obvykle napáchají větší škody. A zde je vložené jiskřiště další komplikace, potenciální místo poruchy, a stojí také nějaké peníze. Navíc se tím snižuje úroveň ochrany proti poruše PEN vodiče.
Takže bych toto řešení volil v případě, kdy je to oddělení zemničů z provozních důvodů skutečně potřebné.
Citace: Rozmahel Vladimír 14.04.2011, 10:31
...To by mohlo snad platit při blízkém trafu, u delší sítě se energie dostane do nejbližších připojených objektů a nejbližších zemničů sítě. Vzdálenější trafo může být úplně OK.
No tak to je pak ten ještě lepší případ - SPD T1 pak chrání i ty sousední objekty tím, že drží přepětí mezi vodiči na nízké úrovni a vzdálená trafačka to moc neovlivní. Je to podobné, jako se u SPD T3 uvádí, že to chrání i okolní spotřebiče do vzdálenosti XX metrů.
Distribuční trafo bude úplně OK v obou případech - pokud distributor má ochranu své trafačky vyřešenu jak má být.
Citace: Rozmahel Vladimír 14.04.2011, 10:31
Stále mi nejde pod nos ta hodnota 1,5kV, kterou garantujete, že ji svodiče udrží. Pokud půjde napětí po síti, tak zkratem proti nulové zemi s tím souhlasím. Pokud ale zdroj napětí jde z mraku tak jak to napětí snížíte? Blesk přeci není měkký zdroj napětí.
Naopak, blesk je velmi měkký zdroj napětí, prakticky se dá považovat za zdroj proudu (což už tu píšu asi po desáté).
Rozmahel Vladimír:
Už chápu Vaši filozofii. Vy považujete blesk za čistý proudový impuls.
S tím souhlasím, ale napřed musí dojít ke spojení výbojů vlivem rozdílů potenciálů.
Pak proteče proud dvěmi body mezi kterými je rozdíl potenciálu. Kdyby byl napěťově měkký tak by netekl žádný proud. Ideální zdroj proudu má nulové napětí.
Tou neměkkostí zdroje jsem myslel to, že rozdíly napětí v místě zásahu blesku se sníží pouze tím, že se ten náboj samočinně vybije. Ne tím, že ho pustíme proti síti nebo zemi a díky tomu dojde ke snížení napětí. Dojde, ale tím, že se náboj vybíjí. Něco na způsob obrovského nabitého kondenzátoru, který má jeden fous zapíchnutý daleko od místa úderu do země. Druhým fousem se někdo, kdo to nahoře pozoruje, dotkne místa zásahu. Kondenzátor se pak vybije. :D
Asi se to přirovnání moc nehodí. Tvrdý nebo měkký zdroj se předpokládá v delším čase, tady je to mžik.
Fuk Tomáš:
Citace: Alois Kadlík 14.04.2011, 12:13
Prosím o jaký omyl se jedná. Při hledání na starších diskusích jsem nenašel odpověď
a rád bych věděl v čem se mýlím.
Kdo hledá, najde třeba toto.
Fuk Tomáš:
Citace: Rozmahel Vladimír 14.04.2011, 13:00
...ale napřed musí dojít ke spojení výbojů vlivem rozdílů potenciálů.
Pak proteče proud dvěmi body mezi kterými je rozdíl potenciálu. Kdyby byl napěťově měkký tak by netekl žádný proud. Ideální zdroj proudu má nulové napětí.
Tak to máte nějakou divnou definici zdroje proudu. Já znám tu, která říká, že (ideální) zdroj proudu dává do zátěže proud, který je nezávislý na impedanci zátěže, a výstupní napětí je tedy součinem onoho proudu a impedance zátěže.
Citace: Rozmahel Vladimír 14.04.2011, 13:00
Něco na způsob obrovského nabitého kondenzátoru, který má jeden fous zapíchnutý daleko od místa úderu do země. Druhým fousem se někdo, kdo to nahoře pozoruje, dotkne místa zásahu. Kondenzátor se pak vybije. :D
Jo, ale dotkne se pomocí dlouhého bleskového kanálu, který má impedanci mnohem větší, než je zemní impedance toho místa zásahu. Proto se blesk chová jako zdroj proudu.
Jednoduchý příklad: potenciál bleskového mraku 10 MV, amplituda bleskového proudu 100 kA, odtud cosi jako rázový odpor bleskového kanálu 100 ohm. Jak moc se na velikosti bleskového proudu projeví to, zda má hromosvodná soustava rázový zemní odpor 1 ohm nebo 10 ohm? Prakticky jen nepatrně. Ale vzniklé napětí na hromosvodné soustavě se liší 1:10.
P.S. používám zde termín rázový odpor, čímž míním podíl amplitudy napětí k amplitudě proudu (které nenastávají současně). Mám ten český termín od Ladislava V. Řihánka. V anglických textech se používá např. equivalent earth resistance v tomtéž smyslu. V českých textech se někdy používá termín dohodnutý (zemní) odpor, ale ten se mi nelíbí, protože zastírá podstatu pojmu, zatímco termín rázový odpor ji dobře vystihuje.
Rozmahel Vladimír:
Rozumím výkladu úvah o úbytcích napětí vzniklých na odporu vedení.
Našel jsem článek, který popisuje mnou myšlený detail.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana