Čeho se dosáhne spojením anténního stožáru s přípojnicí HOP vodičem Cu 2,5 mm?
Jaroslav Ratiborský:
Tak to jsem ani netušil,že někdo-sice nevím kdo, zda projektant nebo jiná kompetentní osoba-má právo určovat blesku do čeho projde bleskový proud.Pardon omlouvám se.
Jaroslav Ratiborský:
Citace: Fuk Tomáš 11.03.2011, 09:30
To byste pak musel za jímač považovat i sporák v přízemí.
Jímač se nepozná podle toho, že je uzemněný, ale podle toho, že je určen k zachycení úderu blesku. Svou konstrukcí a umístěním.
Objekt uvnitř ochranné zóny jímací soustavy (zde tedy ten anténní stožár) není určen k zachycení úderu blesku, naopak je před ním chráněn, tudíž není jímačem.
Ne pane Fuk vy se mýlíte za jímač lze považovat tu část nebo předmět,která je vystavena účinkům blesku a pokud vím za běžných okolností jsem sporák na střeše nainstalovaný nebo umístěný neviděl definice jíací soustavy je uvedena v ČSN EN 62305-3 čl.3.6.
Fuk Tomáš:
Citace: Jaroslav Ratiborský 11.03.2011, 12:53
Ne pane Fuk vy se mýlíte za jímač lze považovat tu část nebo předmět,která je vystavena účinkům blesku a pokud vím za běžných okolností jsem sporák na střeše nainstalovaný nebo umístěný neviděl definice jíací soustavy je uvedena v ČSN EN 62305-3 čl.3.6.
To je dobře, že se na předmětnou definici v normě odvoláváte (ostatně se tam píše něco docela jiného, než uvádíte) - z toho si snadno sám odvodíte, že anténní stožár ukrytý v ochranné zóně jímací soustavy jímačem není, stejně jako jím není ten sporák. Rozdíl je jenom v tom, že ten sporák v přízemí je chráněn lépe, protože je schován v ochranné zóně hlouběji.
Mýlíte se tedy Vy - nepochopil jste rozdíl mezi jímačem a chráněným předmětem.
Citace: Jaroslav Ratiborský 11.03.2011, 09:57
Tak to jsem ani netušil,že někdo-sice nevím kdo, zda projektant nebo jiná kompetentní osoba-má právo určovat blesku do čeho projde bleskový proud.Pardon omlouvám se.
O tom, co bude jímačem a co chráněným předmětem, rozhoduje projektant, ne blesk.
Přírodní zákony (ve Vaší terminologii tedy blesk) rozhodnou, do čeho ten blesk potom udeří - zda do dobře vyprojektované ho jímače, nebo do špatně chráněného předmětu - a toto rozhodnutí má tedy možnost projektant zásadně ovlivnit.
Roman Šafránek:
Pokud je ochrana před bleskem správně navržena tak BY MĚL případný blesk uhodit do izolovaného hromosvodu a bleskový proud bude izolovanou cestou sveden do země. Při impedanci svodu a velikosti bleskového proudu v žádech tisiců amper nejspíše dojde na svodu k úbytku napětí v řádu kV (např. pokud by se měřilo napětí mezi HOP a patou izolovaného jímače).
Když ant. stožát spojím samostatným vidičem na HOP tak bude v okamžiku úderu mezi jímačem a stožárem výše zmíněné napětí v řádu kV, ale na toto napětí jsou konstruovány izolační prvky a počítány izolační vzdálenosti, naopak stožár bude na stejném potenciálu jako HOP, ochranné vodiče v zásuvkách, kostry přístrojů, koaxy vodivě spojené s konstrami přístrojů apod. Žádný rozdíl potenciálu, žádný proud, nic se nezničí a nikoho to nezabije.
Pokud stožár spojím s izolovaným jímačem hned na střeše, bude mezi stožárem a např. HOP (a tedy ochranným vodičem, kostrami přístrojů...) výše zmíněné napětí v řádu kV a část bleskového proudu poteče třeba po koaxu spojeném v nějakém přístroji na kostru (to asi uhoří ten koax), nebo se zmíněný rozdíl potenciálu dostane do nějakého přístroje do kterého koax vede, tam bude na desce elektroniky koax pár milimetrů od jiných obvodů, rozdíl potenciálu způsobí průraz, zničení zařízení, požár, úraz...
Proto se dělá izolovaný hromosod - blesk půjde někudy venku mimo objekt, v objektu je vše pospojováno, takže nevzniká rozdíl potenciálu který by něco poškodil nebo někomu ublížil
Rozmahel Vladimír:
Nechci jitřit emoce.
Pokud blesk skutečně udeří do jímače, tak se předpokládá že je vše OK. Bleskový proud projde svodem. Do stožáru a koaxiálního kabelu se naindukuje část energie a půjde do objektu. Je otázka co se tam stane.
Pokud ale selže teorie a udeří do uzemněného stožáru anteny, následky budou asi fatální.
Bude to rána mimo statistiku.
Přirovnal bych to ke starému provedení hromosvodu, kdy se stožár u hřebene spojoval s jímačem a nebyl pod střechou uzemněn.
V případě zásahu bleskem jde výboj po venkovním hromosvodu do země, do koaxiálu se opět něco indukuje.
Nemyslím, že by blesk pokračoval ze spodního konce antenního stožáru do objektu je li nahoře spojen s jímačem a dole na půdě volný neuzemněný.
Je to stejný případ zapojení jako u tyčového jímače zavedeného hluboko pod střechu. Neznám případ, že by spodní konec jímače "vyslal" něco do objektu.
Tím ale netvrdím, že se to nemůže stát.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana