Čeho se dosáhne spojením anténního stožáru s přípojnicí HOP vodičem Cu 2,5 mm?
Radim Strycharski:
Citace: Jiří Schwarz 10.03.2011, 22:15
Správné vf lanko, které se používá pro potlačení skin-efektu, má izolované jednotlivé vodiče lakem a to u CYA "nenajdete",
Právě tím jsem jednou argumentoval na semináři Salteku, když doporučovali kvůli skinefektu CYA, a bylo mi zodpovězeno (nepříliš přesvědčivě), že v případě SPD trvá průchod proudu tak krátkou dobu, že izolace mezi lanky nemá význam.
Vít Rotrekl:
Citace: Milan Hudec. 10.03.2011, 18:59
Myslím, že druh uvažovaného proudu tímto vodičem má raději CYA.
CYA do krku, a kam dáváte CY?
CY můžete dát rovnou pod omítku.... Tedy v případě, že je to pod svod od přepěťovek, tak je určitě lepší uiložení v trubce, kvůli dynamickým silám. Ale pokud je to jen jako vodič pospojení, tak nevidím v uložení vodiče CY pod omítku žádný problém. Bavíme se pouze o žlotozeleném vodiči.
Jaroslav Ratiborský:
Citace: Fuk Tomáš 10.03.2011, 13:02
Zásadním způsobem ho potlačí (zredukuje).
Logice odporuje udělat nejdřív izolovaný hromosvod (hromosvod izolovaný od chráněných objektů), a pak ho na střeše s chráněným objektem vodivě spojit.
Logika neřeší úbytek napětí na vodiči při průchodu vlny bleskového proudu, takže vám úplnou odpověď dát ani nemůže. Od toho jsou jiné vědní discipliny.
Dle mého názoru vznikne připojením anténního stožáru na HOP,která je spojena se základovým a strojeným zemničem další jímač nebo se mýlím ?
Když si přečtete pozorně celý vzorový projekt tak by jste měl dospět k názoru,že se vlastně nejedná o žádný izolovaný hromosvod,protože by musel odpovídat definici dle ČSN EN 62305-3 čl.3.3 kde je uvedeno :
LPS jehož jímací soustava a svody jsou umístěny tak,aby dráha bleskové
ho proudu nebyla v dotyku s chráněnou stavbou.
Čemu neodpovídá ani text ani rozpis materiálu.
To jen pro úplnost mé poznámky.
Fuk Tomáš:
Citace: Lukáš Rotrekl 10.03.2011, 20:08
Nojo, ale s ohledem na vodivost, by byl nejlepší stříbrný ....
Vzhledem ke skin efektu dlužno poznamenat, že s rostoucí vodivostí vodiče klesá hloubka vniku, takže součin (hloubka_ vniku * měrná_vodivost) určující vodivost té povrchové vrstvičky roste jen s druhou odmocninou měrné vodivosti.
Konkrétně např. při f=50 kHz (tj. hloubka vniku cca 0,3 mm)
vycházejí hodnoty součinu (hloubka_ vniku * měrná_vodivost) takto
Al: 1,34 * 104 S
Cu: 1,69 * 104 S
Ag: 1,76 * 104 S
takže použití stříbra má své oprávnění u laděných vf obvodů (zlepšení kvality, tzn. ostřejší ladění), ale u hromosvodu by byl praktický přínos mizivý. Snížení vf činného odporu o 4% (oproti mědi) je vskutku nepatrné, zvláště když podstatnou složku vf impedance svodu tvoří vlastní indukčnost vodiče.
Fuk Tomáš:
Citace: Jaroslav Ratiborský 11.03.2011, 09:15
Dle mého názoru vznikne připojením anténního stožáru na HOP, která je spojena se základovým a strojeným zemničem další jímač nebo se mýlím?
To byste pak musel za jímač považovat i sporák v přízemí.
Jímač se nepozná podle toho, že je uzemněný, ale podle toho, že je určen k zachycení úderu blesku. Svou konstrukcí a umístěním.
Objekt uvnitř ochranné zóny jímací soustavy (zde tedy ten anténní stožár) není určen k zachycení úderu blesku, naopak je před ním chráněn, tudíž není jímačem.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana